Markvartice 0437

Pískovcový, velmi pravidelný, dokonale zachovaný kříž se základnou do klínu, symetrickými rameny a hlavou neobvykle tvarovanou. 

Kříž je již roku 1890 vyobrazen v Ottově slovníku naučném pod heslem "Baby". 

V roce 1930, v periodiku Venkov, je kříž označován jakožto "Metodějův", s poukazem na jednoho z věrozvěstů. O kříži samém a jeho umístění, jak jej známe i dnes, se uvádí: "Na cestě z Markvartic do Mrkvojed proti markvartskému hřbitovu, nad okresní silnicí za příkopem stojí prostý, nevysoký kříž. Je omšelý, vytesaný neumělou rukou z tvrdého pískovce a značně již zešlý a nakloněný. Je asi tři čtvrti metrů vysoký a nepravidelných tvarů. Není na něm možno pozorovati žádných nápisů ani značek a čísel." Následně se uvádí pověsti - viz záložka "lidová etymologie".

Ve 30. letech 20. století pouze zmínkou připomíná kříž Dr. Otakar Hurych: "Mezi Markvarticemi a Skuřinou jest kamenný kříž, t. zv. baba. Za ní leží hřbitov, na němž odpočívá můj bratr Dr. Jaromír Hurych..."

V článku "Na ochranu uměleckých památek Sobotecka“ od autorů, podepsaných iniciálami J. a V. Š. (patrně Jaroslav a Vladimír Šulc), v periodiku "Zpravodaj Šrámkovy Sobotky" (1966) je kříž zmíněn slovy: "V Sobotce a okolí je hodně starých uměleckých památek, které všechny mají historickou - a některé i vysokou uměleckou hodnotu. V tomto článku si povšimneme alespoň některých prací sochařských a kamenických. Nejstarší kamenickou prací jsou zřejmě dva kříže, jejichž vznik klade lidové podání až do doby Cyrila a Metoděje. Prvý je při silnici proti vchodu na markvartický hřbitov, druhý při polní cestě z Drštěkryjí do Samšiny. Nejsou to památky cyrilometodějské, ale přesto je jejich stáří značné. Jde o původní mezníky označující církevní majetek (viz Knihu o Kosti - vysvětlivka k Hötzlově mapě z r. 1750 - příloha 51) a zasluhující ochrany." 

Ve stejném periodiku, v ročníku 1971, nalezneme též článek Jindřicha Slavíka "Naše sochy". I v dnešní době jsou jeho slova platná a tedy alespoň první část přepisuji: 

"V poslední době bylo již několikrát psáno v našem Zpravodaji o lidových sochách a nutnosti jejich ochrany, i u nás v Markvarticích a okolí stojí uprostřed poli nebo na křižovatkách cest jako krásný doplněk krajiny různé sochy, kříže či boží muka často značné umělecké hodnoty. Bohužel jsou tyto kulturní památky po našich předcích vlivem povětrnosti a zvláště jednáním neodpovědných lidí ve velmi špatném stavu. Na záchranu některých lze už jen těžko pomýšlet. V těchto dnech zase neznámí pachatelé zničili starý kříž z r. 1804 na Čakaně, který původně stál na návsi v Rakově. Těchto soch je nám tím více líto, vzpomeneme-li na naše předky, kteří je s úctou a někdy s hmotnými obtížemi stavěli, rádi se u nich scházeli. Vždyť v těžkých dobách roboty a poroby to bylo jedno z mála míst, kde si o svých starostech mohli v klidu a v mateřském jazyce pohovořit. Poprvé popsal sochy v našem okolí markvartický farář František Vetešník v rukopisné knize „Popis soch k veřejné úctě postavených“ z roku 1834, kterou pak doplňovali jeho nástupci. O nejstarším kamenném kříži u hřbitova tam není zmínka. Podle pověsti je to prý kříž cyrilometodějský. Je vysoký přes 1 metr a tesaný z jednoho kusu pískovce."

Důvody vzniku kříže nejsou známy. Místní lidé udávají, že jde o památku na třicetiletou válku. Patrně však jde o mezní (hraniční) kříž církevního zboží, jak ostatně bylo svrchu již zmíněno.

Kříž je od roku 2012 zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: kulturní památka rejst. č. ÚSKP 104761 - smírčí kříž.

Cyrilometodějská tradice. V periodiku Venkov se oku 1930 píše: "V okolí vypravuje se o tomto kříži, že byl postaven v době, kdy sv. Metoděj chodil po Čechách a obracel lid na víru křesťanskou a křtil je. Kříž je skutečně velmi starý, dokladů o jeho vzniku není. Pověst, že pochází z doby Metodějovy, je pravděpodobná, neboť podobné kříže byly zjištěny i jinde. Místo, kde stojí, je považováno za strašidelné a žádné dítě večer neodváží se tam jíti, i milenci hledají si pro své bludné toulky místa daleko odtud."

Ottův slovník naučný, illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, část. 3. B-Bianchi, vydal J. Otto v Praze, 1890 - heslo: Baby (str. 17-18), vyobrazení str. 18a

Venkov, roč. 25, č. 142, datum vydání: 18.6.1930, str. 3 - Metodějův kříž

Od Trstenické stezky, roč. 14, č. 4-5, datum vydání: 12.1934-1.1935, v příloze: Pomněnky, roč. II, č. 4-5, str. 13 - z článku: Dr. Otakar Hurych:  Dědečkové a babičky

Zpravodaj Šrámkovy Sobotky, roč. 3, č. 3, datum vydání 3/1966 - z článku „Na ochranu uměleckých památek Sobotecka“, str. 9-13

Zpravodaj Šrámkovy Sobotky, roč. 8, č. 6-7, datum vydání 6.-7.1971 - z článku: Jindřich Slavík: Naše sochy (str. 48)

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Markvartice.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)