Vranová Lhota 0679

Torzo původního latinského kříže, s uraženými rameny, pouze zbytkem spodní části kříže a chybějící vrchní částí. Je zde zřetelně viditelný obraz hrotu kopí, žebřík a čtvercová prohlubeň. 

Původně kříž stával severovýchodně od Vranové na polní trati „Černá hora“ na nízké polní mezi. V šedesátých letech 19. stol. byl kříž poškozen ohněm, který u něho rozdělaly děti. Od té doby je kříž pouze torzem. V roce 1887 byla horní část kříže vykopána a převezena do kaple ve Vranovské Lhotě. V kapli zůstal kříž až do padesátých let 20. stol., kdy byl při bílení znovu poškozen. Poté byl přesunut na své nynější místo, do parčíku mezi kapličku a pomník padlých.

Jedna z pověstí vypráví o kominíkovi, který šel z Vranové do nedaleké Radnice a nad vsí byl přepaden a zavražděn krátkým kopím. Na místě vraždy byl občany Vranové nebo samotným vrahem vztyčen kříž na paměť této události. postavili vranovští občané na upomínku této události kamenný kříž. Je však možné, že tato pověst vznikla až druhotně, že byla vytvořena podle obrazců zobrazených na kříži.  (Kmošek)

Jiná vypráví o člověku, který byl v době hladomoru zabit a oloupen o mírku jáhelné kaše, hrachu nebo otrub, když šel z obce Radnice. Po skončení hladomoru postavili vranovští občané na upomínku této události kamenný kříž. (Kmošek)

Alois Czerny - Alte Steinkreuze und Kreuzsteine aus der Umgebung von Mährisch- Trübau und Zwittau MITTH 1895  č. 16

 In der kleinen Capelle des Dorfes Braune an die Wand gelehnt. 
60/76/30 W Zur Zeit einer Hungersnoth wurde ein Mann von Hradnitz, der ein Maßl Kleie trug, erschlagen und hierauf das Kreuz errichtet. 
Ursprünglich stand der Stein an der von Braune nach Wessely führenden Straße, am Fuße des "schwarzen Berges". 
In Folge eines von Kindern bei dem Steine entfachten Feuers zerbrach derselbe und wurde dann in die Capelle übertragen.

Alois Czerny - Kreuzsteine und Steinkreuze 1907

Vlastimil Sedlák - Záhadné kříže - Velké Opatovice, 1969 str. 2

Matěj Kmošek - Kamenné kříže a křížové Kameny okresu Svitavy - Gymnázium Litomyšl 2011 str. 23