Hradec Králové (místní část Slezské Předměstí) - dříve Pouchov 0988

Pískovcový kamenný kříž prakticky bez ramen, připomínající jiný dochovaný v témže okrese - Číbuz (kříž 0226). Oba pak zřejmě plnily funkci hraničních kamenů - křížů.

Zcela nejasná je výška kříže, neboť je uváděna v poměrně širokém rozpětí, které nemůžeme vysvětlit "zapadením" kříže do země. 

Vilém Dokoupil (1895) kříž popisuje velmi stručně: „...před dělostřeleckým skladištěm stojí zbytky kamenného kříže, jehož konce silně jsou otlučeny.“ Možná v téže době, také patrně pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze (1895), jej spolu s dalšími zpodobnil i vlastivědný badatel z Josefova Josef Matějka. Ten již zmiňuje výšku kříže - 136 cm. V rámci Soupisu památek (1904) kříž zmiňuje Antonín Cechner: „Kamenný kříž z hrubého pískovce, 70 cm vysoký, celý otlučený, stojí při silnici z Kr. Hradce do Pouchova." Při své návštěvě Hradce Králové 3.8.1908 došel ke kříži farář a vlastivědný badatel František Přikryl. Ten pořídil jak se zdá jediné dochované fotografie této památky a do svého zápisníku si pořídil náčrtek kříže s poznámkou o jeho výšce - 1.8 m. Další autoři již výšku kříže neuvádí. Matějka i Přikryl kříž prokazatelně osobně navštívili, u Cechnera si jisti být nemůžeme. Proto se zdá, že jeho údaj o výšce 70 cm bude spíše mylný.

Jako patrně první kříž do literatury vnesl Vilém Dokoupil, první ředitel sochařsko-kamenické školy v Hořicích. Ten roku 1895 píše: „Při cestě z Hradce Králové do Pouchova as 300 kroků před dělostřeleckým skladištěm stojí zbytky kamenného kříže, jehož konce silně jsou otlučeny.“ Možná v téže době, bezpochyby též pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze (1895), jej spolu s dalšími zpodobnil i vlastivědný badatel z Josefova Josef Matějka (soubor 6 obrazů, který se dnes nalézá ve fondu Muzea východních Čech v Hradci Králové). V rámci poznámek k jednotlivým obrazcům Matějka k Pouchovu uvádí, že výška torza kříže je 136 cm a umístění kříže popisuje slovy: „u pole mezi Hradcem Kr. a Pouchovem“. 

V rámci Soupisu památek (19. Politický okres královéhradecký, 1904) kříž zmiňuje Antonín Cechner: „Kamenný kříž z hrubého pískovce, 70 cm vysoký, celý otlučený, stojí při silnici z Kr. Hradce do Pouchova. Jest asi ze XVI. století.“

Ve stejném roce jako Cechner popisuje opět kříž v periodiku Archiv již zmíněný badatel z Josefova Josef Matějka: „Vyjdeme-li z Hradce Král. silnicí ku Pouchovu, vidíme přes kotlinu louky na vysoké mezi prastarý kámen pískovcový. Hořejší část jeho připomíná kříž, který větrem a deštěm vzal za své." Naposledy kříž Matějka zmiňuje již jen letmo roku 1909 v periodiku Hradecký kraj: „Při silnici od Hradce Králové ku Pouchovu v pravo stojí v mezích pole prastarý kříž, jehož ramena jsou zurážena a jest bez všelikého znamení.“. 

V rámci své návštěvy Hradce Králové dne 3.8.1908 došel ke kamennému kříži u Pouchova farář a vlastivědný badatel František Přikryl. Kdo jej jako první na jeho existenci upozornil není jisté, ale je možné, že jím byl farář Augustin Novák z Dobřenic v dopise z 27.4.1908. V listě kromě zmínky o kříži farář také uvádí několik osob, jež by mohly podat další informace - je mezi nimi i Vladislav Sekera, tehdejší ředitel ústavu hluchoněmých. Ten v listě datovaném 15.7.1908 opravdu poskytl Přikrylovi řadu informací a právě jeho sdělení bylo patrně podkladem pro Přikrylovu návštěvu Hradce Králové. Kříž u Pouchova později Fr. Přikryl zmiňuje v řadě svých článků a děl (Záhorská kronika, Památky sv. Konstantina (Cyrilla) a Methoda, Denkmale der Heiligen Konstantin (Cyrill) und Method in Europa a j.)

Roku 1939 zmiňuje kříž ve své disertační práci „Die alten Steinkreuze Boehmens in Wort und Bild“ Dr. Walter von Dreyhausen. Následně je pak uveden i v knize „Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau“ vydané o rok později. Dreyhausen ovšem přebírá jen informace od Dokoupila a Cechnera a sám místo patrně nenavštívil.

Nutno podotknout, že na základě zmíněných popisů je lokalizace kříže poněkud obtížná. Naštěstí však o něm psali i další autoři. 

V roce 1928 vychází kniha „Královéhradecko“ autorské dvojice Ludvík Domečka a František Ladislav Sál. Zde najdeme popsáno místo, kde se kamenný kříž nachází: „V zahrádce před hájovnou u Hackrovy vily č. 171, stojí otlučený nízký kamenný kříž, asi ze 16. stol., který tu od nepaměti při okresní silnici stál.“ Pozn. zmíněné číslo Hackerovy vily 171 bylo patrně tiskovou chybou - šlo o č. 174. Ludvík Domečka o rok později vydává knihu Pouchov, kde o umístění kříže již správně píše: „V zahrádce před hájovnou u Hackrovy vily č. 174, stojí otlučený nízký kamenný kříž, asi ze 16. stol., který tu od nepaměti při okresní silnici stál.“ 

Poslední, kdo o kříži u Pouchova psal, byl promovaný historik Aleš Doubrava. Ten v rámci svého rozsáhlého článku na pokračování „Ulicemi města Hradce“, vycházejícího ve Zpravodaji městského národního výboru v Hradci Králové, došel v listopadu 1971 až k části věnované Slezskému předměstí, pod nějž již tehdy místo, kde se nacházel kříž spadalo. Zde zmiňuje Hackerovu vilu, pomník který u ní stával a kamenný kříž: „Dům čp. 174 patřil zakladateli lesních školek lesmistru Rud. Hackerovi. Rozsáhlé školky lesních stromků (bývaly v prostoru dnešní Severní ulice) byly zřízeny r. 1906. Býval zde pomník Rud. Hackera, bronzové poprsí od Josefa Škody na kamenném podstavci. V rohu zahrady vily čp. 174 stojí otlučené torzo nízkého kamenného kříže, asi ze 16. století, který tu prý stál od nepaměti při silnici." 

Jak uvádí A. Doubrava, kříž u vily v té době pravděpodobně ještě stál. Kdy byl odstraněn není jasné, ale patrně se tak stalo na konci 70. let 20. století. Jak totiž uvádí roku 1993 v Hradeckých novinách Zdeněk Doubek, v roce 1979 začal vilu po Rudolfu Hackerovi upravovat pro svoje potřeby SNB v Hradci Králové. Dá se předpokládat, že nejpozději v této době bylo upravováno i okolí a této úpravě patrně padl za oběť i kamenný kříž, který se ovšem kříži s ohledem na absenci ramen ani příliš nepodobal. 

Hackerova vila však stojí i dnes a najdeme ji na adrese Pouchovská 934/75 (Hradec Králové - Slezské Předměstí). 

Josef Matějka, bezpochyby správně považoval kříž za starý mezník, ale přesto neváhal sebrat pověsti jež byly k němu vyprávěny. V perodiku Archiv (1904) píše: "Pověsti o něm jsou různé a rozdílné. Jedni vypráví, že tudy jeli kdysi svatebníci, vůz že se jim překotil, nevěstu i ženicha zabil. Druzí vypravují, že nedaleko bylo popraviště do dob nejpozdnějších. Vykonána tam prý poprava mečem, a popravený po vykonaném aktu, v místa kříže doběhl bez hlavy. Kříž značí místo kde klesl. A ještě jiní vypravují s přídechem tragiky. Když za císařovny Marie Terezie r. 1746 přišel rozkaz, jímž se veškeří židé z některých měst vypovídají, a nastalo stěhování židů z Hradce Kr., tu na místě kříže, klesl starý, vysílený žid a nemohl dále." Poslední pověst zmiňuje Matějka též v rámci svého vyobrazení (olej na desce) kříže (20.-30. léta 20. století), kde uvádí, že dle pověsti v době, kdy byli z Hradce vyháněni židé, u tohoto kříže padl a zemřel starý žid.

Zde bych připojil jen menší poznámku. V rámci druhé pověsti Matějka zmiňuje, že kříž stával v blízkosti popraviště. Je pravděpodobné, že tato pověst se vztahovala ke kříži s jedním ramenem jež stával v místech býv. hradeckého popraviště (viz kříž 15053 - Hradec Králové, místní část Nový Hradec Králové). Matějka daný kříž patrně neznal a vztáhl tak pověst k Pouchovu a po něm ji k němu vztáhli i ostatní autoři, včetně L. Domečky.

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895, článek "Starobylé kříže kamenné na Hořicku", autor Vilém Dokoupil, str. 369

Fond sbírek: Muzeum východních Čech v Hradci Králové - Obrazec D: VU 04-00034: II. Kříž v Pouchově. Malba (olej na desce) od josefovského badatele Josefa Matějky pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895.

Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století: 19. Politický okres královéhradecký (1904), popisuje Antonín Cechner, str. 168

Archiv, roč. 1, č. 2, 20.5.1904 - Josef Matějka: Zapadlé kříže v podání lidovém, str. 25

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 11: inv. č. 1040 - dopis Aug. Nováka z Dobřenic

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 5: inv. č. 340 - dopis V. Sekery

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 20: inv. č. 1478 - Zeměpisné poznámky z cest do okolí Hradce Králové a po východních Čechách

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 22: inv. č. 1597 - Album 1 - str. 23 (Tab. XX.): č. 122. Kamenný kříž u Král. Hradce + str. 62: Čechy: Kříž u Pouchova ke Královému Hradci

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 22: inv. č. 1598 - Album 2 - str. 24: Pouchov u Král. Hradce

Záhorská kronika, roč. IV., č. 8, září 1908, str. 59 - František Přikryl, z článku Do Lužice (str. 58-62)

Hradecký kraj, č. 3-4, roč. 6, 1.6.1909, str. 99-101 - Josef Matějka: Kříže z dob dávných pod jménem „zapadlé“

František Přikryl: Denkmale der Heiligen Konstantin (Cyrill) und Method in Europa, 1920, str. 135

Ludvík Domečka, F. L. Sál: Královéhradecko, 1928, str. 187

Ludvík Domečka: Pouchov, 1929, str. 24 a 46

Městské muzeum Jaroměř, 12/85/2 inv. č. 5158 - jedno z vyobrazení na desce: U Pouchova u Hradce Králové, olej na desce, Josef Matějka, 20.-30. léta 20. století

Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, str. 102, č. 197 

Zpravodaj městského národního výboru v Hradci Králové, č. 11, listopad 1971 - z článku na pokračování: Ulicemi města Hradce 20 (psal promovaný historik Aleš Doubrava), VIII. Slezské předměstí (str. 15-16)

Hradecké noviny, roč. 2, č. 257, datum vydání: pátek 5.11.1993, str. 9

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Hradec_Kralove/Pouchov.html 

Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2024, článek "František Přikryl v Hradci Králové roku 1908 a o čtyřech drobných památkách", str. 94-113, autor: Oldřich Dvořák - o kříži v místní části Hradce Králové Slezské Předměstí (Pouchov) str. 99-103. Díky vstřícnosti Vlastivědného muzea v Olomouci bylo možné poprvé od svého vzniku publikovat snímky kamenného kříže jež pořídil František Přikryl 3.8.1908 - str. 101.

Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2025 - článek "Josef Matějka, badatel z Josefova", str. 116-130, autor: Oldřich Dvořák. Pouchov str. 124. Díky vstřícnosti Muzea východních Čech v Hradci Králové bylo možné ve Sborníku publikovat vyobrazení kamenného kříže - viz str. 124 a barevná příloha 6

vložil: Oldřich Dvořák (2025)