Němčice 1328

Kamenný kříž s nezvykle vysokými rameny a úzkou hlavou k celkové velikosti. Ve středu břevna je vysekán malý čtverhranný slepý otvor. Na kříži jsou zbytky nápisu, který byl z velké části nečitelný již na konci 19. století. Dle nápisu se dá soudit, že šlo o pamětní kříž. 

Na hlavě kříže byl snad christogram IHS a dále snad datum události 25? ... letopočet snad končící číslicí 6.

Augustin Pravda, rolník z Němčic u Holešova, roku 1907 ke kříži a nápis na něm uváděl: "Lid zdejší (v Němčících) si vypravuje, že tam byla zavražděna jakási dívka Majdalena od svého milence ze Staré Vsi. Tomu by také nasvědčoval nápis na kříži, pokud se mi podařilo jej přečísti: „ ... děvečka Majdalena Ozerkova z Němčic (nože)m z(abita) od syna Chromého ze Staré Vsi, bez viny ..." (viz nákres v galerii)

Dle fotografie faráře Jana Hikla z Kostelce, kterou zaslal roku 1907 Fr. Přikrylovi, se dá soudit, že na těle kříže bylo 4-5 řádků. "Třetí" řádek, v místě, kde byl bezpochyby až dodatečně vysekán čtverhranný otvor neznámého účelu, není úplně jistý. Je zde jakýsi "náznak" písma, ale může jít jen o poškození kamene. Nezpochybnitelné jsou dva řádky nad, a dva řádky pod otvorem. 

Na fotografii lze rozeznat písmena: „(...)ADIEWECZ(K?)(...)A / (...)A)K?)A ZEBROVAZ / případný třetí řádek nejistý - zde obdélníkový otvor / (...) ROIROHEHOZE(C?) TA(...) / BEZW(...)“ Z daného tedy text vyčíst nelze. Snad jen příjmení oběti, jež mohlo být Žebrová.

Na kříži jsou zbytky nápisu, jež byl z velké části nečitelný již na konci 19. století. Na základě textu na kříži se dá soudit, že půjde o kříž pamětní. 

Augustin Pravda, rolník z Němčic u Holešova, v periodiku Selský archiv roku 1907 kříž popsal a pokusil se přepsat zbylý text na kříži. V rámci svých zjištění napsal: „Lid zdejší (v Němčicích) si vypravuje, že tam byla zavražděna jakási dívka Majdalena od svého milence ze Staré Vsi. Tomu by také nasvědčoval nápis na kříži, pokud se mi podařilo jej přečísti: „ ... děvečka Majdalena Ozerkova z Němčíc (nože)m z(abita) od syna Chromého ze Staré Vsi, bez viny ...“

Kříž ve své knize z roku 1907 zachytil i vlastivědný badatel, v té době farář v Týně nad Bečvou, František Přikryl. Ten o něm získal informace a fotografii s ještě částečně čitelným textem od faráře Jana Hikla z Kostelce u Holešova (zde působil od r. 1893, od r. 1908 jako farář a děkan v Holešově). 18. května 1907 napsal J. Hikl Přikrylovi: „O nějakém Cyrillo Met. kříži na cestě z Holešova k nám nevím. Jest však jeden starobylý kříž postavený mezi Němčicemi a Starou Vsí se starobylým nápisem, jehož přečísti nelze. Fotografii jeho přikládám. Možná že to byl Cyrillo-Met. kříž, jenž později obtesán a nápisem opatřen byl.“ Do knihy pak Fr. Přikryl v rámci poznámky ke kříži uvedl: „Dp. farář P. Jan Hikl jej fotografoval. Je na něm nápis nečitelný na událost která se tu v novější době stala. Při tom byla přední plocha jeho uhlazená i dolní rameno na boku skřesáno. Jinak jeví známky veliké starobylosti.“

Zajímavé jsou podrobnosti, jež ke kříži uvádí moravský archeolog Inocenc Ladislav Červinka. Ve svém díle „Slované na Moravě a říše Velkomoravská“ (1928) píše: „Také u Němčic (okr. Kroměříž) nad úvozem stojí podobný nízký kříž na místě, kde zabil přespolní chasník kovářovu dceru ze Staré vsi, o čemž svědčí i na kříži zachovaný nápis, posud čitelný.“ 

Na základě fotografie, jež poslal J. Hikl Fr. Přikrylovi lze rozeznat písmena: „(...)ADIEWECZ(K?)(...)A / (...)A(K?)A ZEBROVAZ / případný třetí řádek nejistý - zde obdélníkový otvor / (...) ROIROHEHOZE(C?) TA(...) / BEZW(...)“ Letopočet na kříži není jasný a je tedy problematické, kde hledat. Pokud je zpráva p. Červinky hodnověrná, byla zde zabita dcera kováře ze Staré Vsi (ves sousedí s Němčicemi, ale nachází se již v okrese Přerov). Dle zbytku nápisu na kříži je pak možné soudit, že ona "kovářova dcera" měla příjmení Žebrová. Snad by tedy prohledání matrik (ZA Opava, ŘKC Stará Ves) mohlo přinést nějaké výsledky...

Kříž se patrně nachází stále na stejném místě jako v minulosti, nebo alespoň nejsou žádné zprávy, že by byl přemísťován.

Cyrilometodějská tradice.

Augustin Pravda, rolník z Němčic u Holešova, ke kříži psal: "Lid zdejší (v Němčících) si vypravuje, že tam byla zavražděna jakási dívka Majdalena od svého milence ze Staré Vsi."

Inocenc Ladislav Červinka oproti tomu uváděl, že se kříž nachází na místě, kde zabil přespolní chasník kovářovu dceru ze Staré Vsi.

Selský archiv, roč. 6, č. 3, 1907, str. 178-179

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 10: inv. č. 821 - II. Sever Moravy - Kříž u Kostelce (farář Jan Hikl z Kostelce u Holešova píše 18.5.1907 Přikrylovi)

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 22: inv. č. 1683 - 1683. Blíže neurčené cyrilometodějské kříže (kříž určen - bezpochyby půjde o onu fotografii, kterou zaslal Jan Hikl Překrylovi roku 1907)

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, 1907, str. 90-91, fotografie str. 90 

Záhorská kronika, roč. IV., č. 5, květen 1908, str. 36-37 - píše Fr. Přikryl (z článku „Sv. Cyrill a Method v památkách kolem Pobečví a na Záhoří“), foto str. 36

Záhorská kronika, roč. VI., č. 2, únor 1910 - píše Fr. Přikryl. Drobné zprávy, str. 15-16: V Kostelci u Holešova

Inocenc Ladislav Červinka: Slované na Moravě a říše Velkomoravská, 1928, str. 241-243: „Kříže cyrilomethodějské“

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda, 1933, str. 44, foto str. 70

Sborník Státního okresního archivu Přerov, č. 1, roč. 8, datum vydání: 2000 - František Hanák: Starobylé kamenné kříže a křížové kameny v širším okolí Přerova, (str. 23)

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Kromeriz/Nemcice.html 

Pozn. Kříž jsem navštívil 24.5.2025. Na zadní straně kříže byla připevněna cedulka s odkazem na QR kód. Zmíněný kód vedl na stránky, kde je stručná zmínka o kříži - 406. Smírčí kříž - Němčice: https://mobilni.app/web/soutez/addfc7c9-1c47-6c7e-f15b-da82de5a94be?visited=true . Bezpochyby problematické je jeho umístění přímo na tělo kříže - viz foto. Snad byla zjednána náprava a ona destička byla umístěna mimo vlastní kříž.

vložil: Oldřich Dvořák (2026)