Červená Třemešná 0783

Neforemný kříž s mohutnou hlavou a bez jednoho ramene. Na hlavě krejčovské nůžky a pod nimi sekera, na druhé straně kříže již méně viditelná rytina meče či kříže.

V roce 1895 byl zdokumentován, podrobně popsán a zakreslen V. Dokoupilem: "Mezi Červenou Třemešnou a Miletínkem po levé straně cesty vedle lesa Oujezda stojí 120 cm vysoký, v ose příčního břevna 50 cm široký a 27 cm dlouhý kříž (obr. č. 34.). Levý konec příčního ramena je u křížení uražen, druhé dva hoření konce jsou mírně zakulaceny, sbíhajíce se značně do křížení, v němž na přední straně spatřujeme v mělce vrytých obrysech širočinu v šikmé poloze. Nad touto v hořením ramenu na přední straně zasekány v hrubém, nevzhledném tvaru nůžky krejčovské. Na zadní straně, k vysoké mezi přivrácené, je vyryt dlouhý stojatý kříž s uzším příčním ramenem, ve kterémž tvaru mnozí podobu dlouhého meče spatřují. Povídá se, že zde krejčí tesaře zabil či opačně."

Ve své práci "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau" (1940) zmiňuje kříž též Dr. Walter von Dreyhausen, ale u něj jde jen o přepis údajů od V. Dokoupila.

Lesní kontrolor v. v. Jaroslav Lukeš z Lázní Bělohrad, jenž působil m. j. též nějaký čas jakožto okresní konzervátor a člen osvětové besedy, si kříž zanesl do své evidence roku 1972, ale spatřil jej bezpochyby dříve, snad kolem roku 1963. Ke kříži si m. j. zapsal i dříve nezaznamenané vyprávění: "Stranou v levo nové silnice Třemešná-Vidoň, proti v pravo ležícímu lesu Újezdský hájek stojí při zbytku staré, již neužívané cesty, 1 20 m vysoký kamený kříž, tím nápadně vyšší, že jeho obě břevna jsou zubem času ohlodaná až na pahýly nepatrných výčnělků. V křížení je mělce vyryt obrys sekery v šikmé poloze a nad ní, již téměř v hlavě kříže hrubé, rukou neumělou jakési nůžky. Na zadní straně kříže samého pak je ještě vyryt dlouhý, úzký kříž. Setkáváme se tu prvně s t. zv. výstražným znamením, které často se vyskytuje na starých kamených křížích v záp. Čechách k př. na Manětínsku a Kadaňsku. Místní zkazka vypráví o majetkové při mezi otcem a synem, při které přišel otec o život. Výstražné znamení pak vykládá si lid jako nástroje kterými byl syn za vraždu otce popraven." Kříž si vyznačil do mapy a pořídil dvě fotografie - pohledy na stranu s petroglyfem sekery.

Zajímavé je, že kříž objevil též básník a milovník jižních Čech Ladislav Stehlík. Ve své knize "...ráj to napohled" věnované svému pobytu v Českém ráji kříž zmiňuje: "Pod lesním svahem nás překvapil u cesty kamenný kříž s vtesanou řemeslnickou sekerou a krejčovskými nůžkami. Tyto dva řemeslnické emblémy mají kolemjdoucímu připomenout jednu dávnou tragédii. Na tomto místě zabil řezník krejčího, jak aspoň tvrdí lidová paměť."

Snad je pravdivé některé vyprávění, jež se ke kříži vztahuje, možná šlo o již zmíněné výstražné znamení: kdo poruší soudní smír tomu budou useknuty ruce. Nůžky pak znamenají trest v podobě ustřihnutí uší či nosu. Příběh kříže však může být zcela jiný...

Vilém Dokoupil (1895) stručně píše: "Povídá se, že zde krejčí tesaře zabil či opačně." V třetí variantě se pak objevuje, že se oba zabili navzájem. 

Jaroslav Lukeš si zapsal jiné vyprávění: "Ke křížku se zachovala v okolí tradice, že na místě křížkem opatřeném vyrovnal si syn se sterým otcem jakousi majetkovou při, při čemž otec přišel o život. Syn pak na místě byl popraven, jak naznačuje i obrys širočiny na křížku."

Ladislav Stehlík přináší obměnu pověsti, kterou zmiňuje již V. Dokoupil, jen vrahem není tesař, ale řezník...

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895 - Starobylé kříže kamenné na Hořicku. Popisuje Vilém Dokoupil, str. 368

Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, str. 122 - 319. Rothtřemeschna

Regionální muzeum a galerie v Jičíně, inv. číslo: RU 50, přír. číslo: 13926 - Jaroslav Lukeš: Kříže evidované, nezjištěné. Prozatimní. - dvě fotografie kříže, vyznačení kříže na mapě, popis (soubor složek 2 a 3) 

Ladislav Stehlík: ...ráj to napohled, Albatros, Praha, 1983, str. 17

Krkonoše - Jizerské hory, 6/2021 - z cyklu: Putování za kamennými kříži - Hořicko (4), autor Martin Witkowski

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Cervena_Tremesna.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)