Arnolec 0182

Monolitický kamenný kříž ve tvaru klínového kříže se zkosenými hranami. Kříž je vystavěn na zúžené noze. 

Ke kříži se váže několik pověstí. Jedna z nich vypráví o násilné smrti řezníka, který zde byl kdysi oloupen a zavražděn. Tuto tragickou událost dokládá i pomístní název nedalekého lesa: „Řezníkovo boroví“. Dále se traduje, že kamenný kříž pochází z dob křižáckých válek nebo je také nazýván křížem cyrilometodějským, ale s největší pravděpodobností tento kříž označuje místo setkání Ludvíka I. Jagellonského se zástupci českých stavů na česko-moravské hranici (11. 3. 1522). Této době odpovídá i jeho ztvárnění v pozdně gotickém stylu.

A. J. Pátek, Okresní hejtmanství Jihlavské - nástin topograficko-historický, Velké Meziříčí, 1888, str. 116: Arnolec, obec samostatná, majici 1158-6249 ha rozlohy. Jest na okresní silnici mezi Měřínem a Polnou, hranici na straně severní s okresem ždárským a obcí stájskou, na východě s okresem velko-meziříčským, na jihu s tímtéž okresem a na západě s Nadějovem a Zhoří, kamž jest přifařena; má 393 obyv., bydlící v 53 domech, mezi nimiž největší jest dvůr brtnického knížete Emanuele z Collalto, který náleží ku panství černickému. K nejdůležitějším budovám obce počítají se: v r. 1874. vystavěná a v listopadu 1885. vysvěcená kaple s oltářním obrazem sv. Vendelína, pak jednotřídní škola, která byla v r. 1881. pořízena a vysvěcena, a do níž chodí 90 dítek. Ze strany západní a severní jest obec tato, která se připomíná již v 15. století, obroubena lesy jehličnatými; jen k východu a k jiho - východu jest krajina otevřena. V r. 1522.. a to dne 11. března - vypravuje Pokorný ve své „Pamětnici" - vyjeli prý Pražané a čeští páni a stavové mnozí králi Ludvíkovi z Brna se vracejícímu až na hranice moravské k Arnolci vstříc. Zde setkali se s ním 15. dne m. dotčeného a pozdravivše jej, sprovodili ho do Polné. Král nejel tehdy přes Jihlavu, jak bývalo obyčejem z té příčiny, že město, přijavše učení luteránské, od něho nechtělo upustiti, ač několikráte samým králem bylo napomínáno. Nejstarší listina, jakouž chová obec v opise, pochází z roku 1540. Na pravé straně silnice od Arnolce ku Stájí, asi v polovici cesty, nedaleko lesa „Řezníkovo boroví" nazvaného, nachází se do meze postavený hmotný kamenný kříž, který pochází z dob sv. Methoděje; dle jiných z dob křižáckých válek. Ježto na učni nelze žádné litery vypátrati a lid ničeho spolehlivého o něm udati nedovede, nedá se blíže určiti.

L. Fritz, Sbírka žulových křížů, 1895, č. 8: Na cestě ze Stáje do Arnolce, asi čtvrt hodiny od posledního, stojí kamenný kříž na všech čtyřech stranách hladce otesaný s končinami rozšířenými, dosti dobře zachovaný asi 1 m vysoký. Domnívají se, že tj. snad cyrilo-methodějský, čemu ale ani ráz, ani zachovalost nenasvědčuje. Ráz jeho jest latinský, výška asi 100 cm, znak žádný.

J. F. Svoboda, Okolí horácké osady - Věstník Československého zemědělského musea, Praha 1937: Čtvrtý starý kamenný hmotný kříž je v polovici cesty od Arnolce k Stáji [J]. Stojí po pravé straně silnice nedaleko lesa "Řezníkovo boroví" v mezi Budínova pole 150 cm nad zemí; příčné břevno měří 98 cm a asi 30 cm je kříž silný. Podle pečlivějšího opracování zdá se býti mladšího původu, ale nějaké určitější zprávy se o něm dosud nenašlo 10.

V. Navrátil, Mezníky, smírčí kříže, milníky a Boží muka, 1983

Z. Procházka, † V. Navrátil, Staré kamenné kříže a křížové kameny okresu Jihlava, Vlastivědný věstník moravský, r. 1996, č. 2, str. 136-154: Mohutný kamenný kříž stojí v příkopu silnice mezi Arnolcem a vsí Stájí, nedaleko lesa nazvaného "Řezníkovo borové". Monolit má pečlivě okosené hrany, vlastní kříž je nazasen na užší žerdi. Obraz takto ztvárněného kříže patří k nejstarším křesťanským symbolům, a vyskytuje se především na raně středověkých náhrobnících. (Vn 160 cm; Š 98 cm; T kol. 30 cm)

Z. Jaroš, Pamětní kameny na Jihlavsku, Jihlava 2003, K1