Čelákovice 2217
Poloha
Souřadnice 50,1646058 | 14,7503161
Viditelnost Veřejné
| Identifikátor | 2217 |
|---|---|
| Typ | Křížový kámen |
| Stav | Existující |
| Rozměry | Výška 65 cm, šířka 56 cm, tloušťka 23 cm |
| Region (okres) | Praha-východ (Česká republika>Středočeský kraj>Praha-východ) |
| Datace | 1886 |
| Rok nálezu, okolnosti | 2005 objeven J. Strachem, vzápětí zaevidován SPVKK J. Dietlem |
| Evidence NPÚ | |
| Popis objektu | Křížový kámen ze žlutého pískovce z místních zdrojů, s pozitivním reliéfem tlapatého kříže přes celou přední plochu. Zadní strana je opracovaná, ale prázdná. Oba horní rohy desky jsou skoseny. Křížový kámen tvoří dva kusy sestavy, je usazen do hrubě opracované (osekané) obdélné základny z pískovce. Na čelní straně desky je ve všech polích i na ramenech kříže vyryt nápis. Nápis v horním levém a pravém poli (v antikvě): Na / Památku Protože je v dolních polích čelní strana desky značně poškozena vlivem povětrnostních podmínek a v levém dolním poli zřejmě i mechanicky, je nápis v levém dolním poli prakticky ztracený a v pravém dolním poli jen velmi obtížně čitelný. Na základě pátrání v matrikách se J. Psota a M. Dobiášová domnívají, že nápis na levém a pravém dolním poli (v kapitálách) lze číst takto: [...]SE / RIGLA |
| Historie objektu | Kámen stál původně v katastru obce Káraný (bývalém katastru obce Sojovice) v oblasti mezi železniční tratí Čelákovice – Lysá nad Labem a Lipovkou v poloze zvané „Zadní Káraný“ nebo také „Na Marastech“. Ve druhé polovině 70. let 20. století přivedl ke kameni Jaroslava Špačka, tehdejšího ředitele Městského muzea v Čelákovicích, Jaroslav Strach, dlouholetý spolupracovník muzea, který kolem kamene chodil ještě jako dítě s rodiči na začátku 50. let - v době, kdy tudy stále procházela stará lesní cesta. J. Špaček kámen nafotil, ale fotografie se bohužel ztratily. Proto v roce 2003, kdy se připravoval soupis Kříže, boží muka, kapličky a jiné drobné historické stavby a plastiky v Čelákovicích a jejich okolí, J. Strach přes opakované hledání kámen nenalezl. V soupisu, který vyšel v roce 2004, tak jeho autoři uvádějí, že kříž, umístěný východně od obce Káraný a datovaný do 19. století, dnes již neexistuje a dále shrnují tehdejší znalost o kameni: „Pískovcový latinský kříž s náběhem na klínový. Jeho výška byla 90-100 cm a síla cca 25 cm. Na čelní stěně ve středu byl vysekaný několikařádkový německý nápis. Povalený kříž se na uvedeném místě vyskytoval ještě v 80. letech 20. století.“ 2 V roce 2005 se podařilo J. Strachovi díky náhodě znovu objevit kámen zarostlý v trávě. Jen proto se zřejmě povedlo kámen zachránit, protože v podmáčené půdě by se kvůli své značné váze propadl postupně do bahna. Bylo rozhodnuto o převozu kamene do muzea. Situaci popisoval článek J. Špačka, publikovaný na webu Městského muzea Čelákovice: „Po odstranění prvních drnů se skutečně k naší radosti začal postupně objevovat hlínou zašpiněný nažloutlý kámen, až se před námi objevil pomníček celý, i s podstavcem povalený na svoji zadní stranu. Po celkovém odhrabání jsme jeho vrchní část oddělili od podstavce a pomocí připravených provizorních nosítek, stlučených ze dřeva, pak oba více než metrákové díly byly postupně přeneseny a naloženy do asi 50 m vzdáleného auta. Po převezení do čelákovického muzea byl pomníček vyložen a následujícího dne řádně očištěn, podstavec na travnaté ploše pod kaštany částečně zapuštěn do země a do jeho zahloubení vlastní pomníček osazen.“ 3 Ve stejném článku je uvedeno také rozluštění nápisu: „Pískovcový pomníček zde byl postaven v roce 1880 na památku, v těchto místech patrně tragickou smrtí zemřelého, dnes neznámého muže. Tomu nasvědčuje z podstatné části zachovaný čitelný nápis na a kolem velkého, plasticky na čelní straně vystupujícího kříže ,Na Památku nenadálé smrti … LRICHA … 1880’.“ V březnu 2005 se kámen stal součástí sbírek muzea a byl uložen pod inv. č. H 112939 s tímto popisem: „Pískovcový 70 cm vysoký masivní pomník s obdélníkovou základnou 55 x 21 cm, cca 5 cm zapuštěný do pískovcového, hrubě opracovaného podstavce obdélníkovitého tvaru o rozměrech cca 80 x 46 x 15 cm. Oba horní rohy jsou stejnoměrně okoseny v délce 28 cm a vzniklá horní vodorovná ploška je 16 cm široká. Na čelní stěně plasticky 2 cm z plochy vystupuje vytesaný dělový kříž s rameny při okraji 16 cm a při středu 12 cm širokými. Nad vodorovným břevnem kříže je rozdělený nápis „Na / Památku“, na vodorovném břevně „nenadálé smrti“, na levé straně pod vodorovným břevnem je nápis nečitelný, na pravé straně ve dvou řádcích … RICH a 1880. Na několika místech jsou viditelné starší cementové plomby. - Pískovcový pomníček zde byl postaven v roce 1880 na památku, v těchto místech patrně tragickou smrtí zemřelého, dnes blíže neidentifikovatelného muže.“ 4 Ihned po znovuobjevení v roce 2005 byl kámen evidován Společností pro výzkum ka-menných křížů při Muzeu Aš – k evidenci jej přihlásil Jaroslav Dietl. 5 Na počátku roku 2023 byl křížový kámen společně s dalšími kameny z lapidária přemístěn z nádvoří muzea do depozitáře kvůli rozsáhlé rekonstrukci muzea. Předpokládá se, že po skončení plánované tříleté rekonstrukce se kámen opět vrátí na své místo na nádvoří. Původ kamene: Nebyla známa žádná pověst o původu kamene. K roku 1880, jak byl letopočet na kříži čten, nebyl v matrikách nalezen žádný zápis, který by umožňoval kámen ztotožnit s některou ze smrtí v nich uvedenou. Pátrání Jana Psoty a Marie Dobiášové bylo tedy na základě teoretického předpokladu možné záměny číslic „0“ a „6“ rozšířeno na rok 1886. K tomuto roku byl v matrice zemřelých na katastru obce Káraný nalezen zápis o náhlé smrti hajného Aloise Riegela: Vzhledem k této nově zjištěné skutečnosti byl nápis na kamenné desce v pravém dolním poli nad letopočtem znovu zevrubně prozkoumán a následně bylo konstatováno, že jméno, čtené původně nálezci z Městského muzea Čelákovice jako „LRICHA“, lze s velkou mírou pravděpodobnosti číst jako „RIGLA“ - tedy počeštělé příjmení Riegel ve 4. pádu. Téměř zničený nápis na levém dolním poli byl rozklíčován jako poslední dvě písmena křestního jména „[....]SE“ (po doplnění chybějících písmen „ALOISE“). Z výše řečeného podle J. Psoty a M. Dobiášové vyplývá vysoká pravděpodobnost, že křížový kámen byl postaven v roce 1886 na památku náhlé smrti Aloise Riegela. Průzkumem matrik a dalších dobových dokumentů bylo zjištěno, že Alois Riegel se narodil 3. 4. 1825 v Martinovsi (dnešním Martinově v okr. Praha-východ) v čp. 2 jako syn domkáře Jana Riegela.7 V roce 1854 se jemu a Kateřině Hlouškové z Písku u Staré Boleslavi čp. 59 narodil syn Josef. Alois tehdy vykonával povinnou vojenskou službu jako záložník c. k. kyrysnického pluku č. 1. O rok později se s tehdy 25letou Kateřinou oženil a jako domkář začal hospodařit v jejím rodném domě v Písku. Měli spolu sedm dětí. V Aloisově životě dochází k zásadní změně v roce 1878, kdy se jeho nejstarší syn žení. Přenechává synovi dům a stěhuje se s rodinou do Káraného, aby zde v nově posta-vené hájovně čp. 21 hospodařil jako hajný v klínu soutoku Jizery s Labem - v Sojovickém revíru Brandýského velkostatku, spravovaném velkovévodou Ludvíkem Salvátorem Toskánským. V letech 1884 a 1885 zde vdává dcery Annu a Josefu Kateřinu. O rok později však dochází k nešťastné události, o které se dokonce podařilo objevit novinovou zprávu: „Neštěstí. Dne 4. října ubíral se Alois Riegl z Káraného, hajný na panství brandýském, z pole domů a pověsil si svoji nabitou pušku na vůz. Nešťastnou náhodou puška spustila, Riegl byl těžce raněn a za několik minut skonal.“ 8 Na místě smutné události byl postaven zemřelému pomníček. Alois Riegel byl pohřben na hřbitově v Čelákovicích.9 Jeho manželka se s nejmladší, tehdy 12letou dcerou Johannou odstěhovala zpět do Písku k nejstaršímu synovi. Zemřela 7 let po Aloisovi v 65 letech na sešlost věkem. Zanedlouho dochází k regulaci Labe, krajina kolem Káraného se proměňuje, staré cesty zanikají a pomníček zůstává osamělý uprostřed rákosí - mizí v trávě i z lidské paměti. Díky pár lidem, kteří nezapomněli a pátrali tak dlouho, až kámen s křížem znovu objevili a zachránili, se podařilo odkrýt i jeho minulost, která je zároveň minulostí Káraného i svědectvím o jednom předčasně ukončeném lidském životě. 2025 listopad vloženo na tuto mapu Marií Streubelovou. Autoři textu: Jan Psota, Marie Dobiášová Poznámky: |
| Lidová etymologie | |
| Prameny a literatura | ŠPAČEK, Jaroslav. 100 let Městského muzea v Čelákovicích: sborník studií vydaný ke 100. výročí založení muzea. Čelákovice: Městské muzeum, 2004. ISBN 80-902328-8-4. ŠPAČEK, Jaroslav. Přírůstek do lapidária. 2005, http://www.muzeum-celakovice.com/. Archivováno. PSOTA, Jan; DOBIÁŠOVÁ, Marie. Pátrání po historii křížového kamene z lapidária. Ukázky z muzejních sbírek 35. 20. 3. 2024. https://www.celmuz.cz/cs/odborna-cinnost/odborne-prispevky/ukazky-z-muzejnich-sbirek-35.html [cit. 15. 11. 2025] |