Číbuz (část obce Skalice) 0226

Čtyřboký hranol, pomístně zvaný Dlouhý kámen, připomínající mezník. Na tělese jsou však patrny stopy po odlomených ramenech. 

Kříž namaloval na jeden ze svých obrazů určených pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895 vlastivědný badatel z Josefova, Josef Matějka. Kříž namalován na obraze A, pod římskou číslovkou IV. Ke kříži uvedeno: "Na cestě od Čibuze k Hubilesu, výška 130 cm". V roce 1909 J. Matějka píše o "křížích zapadlých", kde zmiňuje i tento: "Při silnici od Hradce Králové ku Pouchovu v pravo stojí v mezích pole prastarý kříž, jehož ramena jsou zurážena a jest bez všelikého znamení. Podobný takový kříž bez ramen a bez znamení jest na cestě od Čibuze ku Hubilesům." Jako většinu těchto památek, považoval i tento Josef Matějka za starý mezník. 

V roce 1993 připomíná tento kříž, mezník, v článku "Hraniční kameny ve východních Čechách", muzejník a fotograf Jiří Vaněk. 

Kříž ve spojitosti s nízkým kamenným křížem v blízké vsi Hubíles (část obce Smržov), je dáván do souvislosti v rámci pověsti o hádce tesaře a mlatce. Stanislav Divecký v roce 1935 psal: "Vypravuje se, že kříže neb jiné podobné kameny byly dávány za starých dob jako mezníky mezi pozemky panské, selské a církevní. Na mnohý vtesány různé znaky, jako sekera a cep, což je i na kříži u nás. Sekera prý značí, že na místě tom byl vykácen les. Dnes málokterý občan naší vsi ví, proč ty kameny tam byly kdysi vsazeny, ale velká většina našich lidí zná pověst, která vypráví."

Oba kříže jsou od sebe ve vzdálenosti cca 200 m. Nutno podotknout, že v tomto případě se patrně opravdu jedná o hraniční kříže - tvořily hranici mezi polnostmi číbuzské fary a pozemky smiřického panství. Co se týče kříže u vsi Číbuz, máme jej vyznačen i na mapě stabilního katastru z roku 1840 (Smržov - dříve Smrschow).

Josef Matějka pod vyobrazení kříže v Číbuzi uvedl: "U Hubilesa v dobách posledních zlomyslností lidskou uražený kříž, zde prý ve rvačce poraněný (tesař?) doběhl a mrtev k zemi klesl."

Stanislav Divecký z Hubílesa v periodiku "Pod Zvičinou" (1935) vyprávěl pověst vážící se ke kříži v Číbuzi a Hubílese takto: "Dávno již tomu, prý před selskou vojnou to bylo, když dlouho do pozdní noci v krčmě popíjeli mlatec a tesař, jdoucí z roboty. Truňk jim vlezl do hlavy tak, že jindy upřímní kamarádi zle se spolu pohádali o věci náboženské. Šenkýř vida, že zle na sebe dorážejí, vystrčil je z krčmy a poslal domů. Hádka nebyla však tím skončena. Za vsí se do sebe dali jako tuři. Tak se pobili, že jeden padl na místě, kde mu postaven kříž proto, že prý byl katolík; druhý sé doplížil o kus dále a tam vykrvácel - a že byl evangelík, postavili nad ním jen přitesaný kámen. V chalupě u Vachků, před jejichž okny kříž onen stojí, vídávali prý za tmavých nocí světélka jakás poskakovati, prý to duše zemřelých, a stará jejich babička prý i žalostné skučení slýchávala a jakýs hrobový hlas mluvíval prý za běsných nocí: „Vykoupeni nebudem, dokud někdo na místě tom se za nás nepomodlí.“ A nepomodlil se, myslím, doposud nikdo. Jen západní větry s Polabin nanesly mechu v ramena toho kříže, jímž cep a širočina pomalu zarůstají. Za tichých nocí jen vlnky blízkého Čibru snad šeptají modlitbu, která má přinésti vykoupení. - A v omšelých těch kamenech zub času hlodá - a lid náš zapomíná -."

V 90. letech 20. století převyprávěla pověst Věra Sílová a po ní znovu Jiří Matějka...

Fond sbírek: fotoarchiv Muzea východních Čech v Hradci Králové - Obrazec A: VU 04-00052: IV. Kříž u Číbuze. Malba (olej na desce) od josefovského badatele Josefa Matějky pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895.

Hradecký kraj, č. 3-4, roč. 6, 1.6.1909, str. 99-101 - Kříže z dob dávných pod jménem „zapadlé“ (Jos. Matějka)

Pod Zvičinou, roč. 11, č. 2, říjen 1935 - Stan. Divecký, Hubíles: Kříž u Hubílesa

Muzejní a vlastivědná práce, roč. 31, č. 2, datum vydání 1993 - Jiří Vaněk: Hraniční kameny ve východních Čechách, str. 99

Věra Sílová: Báje a pověsti z Jaroměřska, 1994 - Kříž u Hubílesa

Jiří Matějka: Pověsti z okolí Černožic, 1997 - Smírčí kříž u Hubílesa, str. 25-26

Jaroměř - Zpravodaj 5/2018 - Smírčí kříž u Hubílesa a Číbuze (Jindřich Polák)

https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA466018400 - mapa stabilního katastru z roku 1840 (7095-1 Smržov - dříve Smrschow)

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Hradec_Kralove/Cibuz.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)