Závidkovice 0343

Monolitický kamenný kříž se zaoblenými konci ramen a rozšířenou základnou. Na lícové straně se v místě křížení ramen nacházel rytý letopočet 1720 nebo 1726 (?).

Kříž byl převezen do areálu Technických služeb ve Světlé nad Sázavou, kde čekal na opravu. Odtud se však ztratil.

Podle pověsti stál na místě vražedného souboje dvou dráteníků.

P. Rous, Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, 2001, č. 1, str. 93: V roce 1994 upozornil MUDr. Jan Betlach z Havlíčkova Brodu Okresní vlastivědné muzeum na vyvrácený a rozbitý kamenný kříž nedaleko osady Závidkovice (kat. ú. Světlá nad Sázavou). Poškozená památka byla poté (26. 9. 1994) skutečně nalezena přibližně 0,2–0,3 km sev. od okraje Závidkovic, na zoráném poli u levého (tj. západního) okraje polní cesty směřující do Světlé nad Sázavou. Kříž byl přeražený na dvě části, vzdálené od sebe asi 20 m (doklad rozbití a rozvlečení při orbě?).

Rekonstruované rozměry kamenného kříže: výška 150 cm, rozpětí ramen 80 cm, síla (tloušťka) od 25 cm na spodní části až do 10–15 cm v ukončení horního ramene. Ramena kříže jsou tvořena zaoblenými výstupky, kůl kříže má rozšířené (80 cm) a jen hrubě opracované hranolovité ukončení určené k vsazení do země. Až na přelomení byl světle nažloutlý povrch kříže, vytesaného patrně ze žuly (?), nepoškozený. Na lícové straně se v ose křížení ramen nachází na ploše asi 5×18 cm vysekaný letopočet 1720, nebo možná (podle posouzení nákresu dr. L. Mackem) 1726. Na připojené kresbě (obr. 2) je čárkovaně vyznačena linie přelomení.

Poškození závidkovického kamenného kříže bylo ze strany OVM ohlášeno Památkovému ústavu Pardubice a Městskému úřadu ve Světlé nad Sázavou s upozorněním na potřebu rychlé záchrany, autorovi ovšem není známo, zda pak k záchraně skutečně došlo. Mezitím se uvedený závidkovický kříž ocitl v knižním soupisu kamenných křížů, kde se o něm píše jako o vyvráceném žulovém kříži o rozměrech 142×80×15 cm. Celkový tvar podle nákresu v soupisu se však poměrně značně odlišuje, není zmíněn ani letopočet. Za to se v popisu uvádí „důlek v hlavě“. Citovaná publikace uvádí dále k původu památky, že podle místní pověsti došlo v místech kříže „k vražednému boji dvou dráteníků“ (Urfus – Vít – Wieser 2001, 100).

Závidkovický kamenný kříž patří do kategorie křížů, u nichž je možný různý výklad funkce či smyslu. S ohledem na letopočet 1720 (1726?) půjde možná o kříž postavený na paměť nějaké místní události, která se v tom roce odehrála. Uvedený letopočet, pokud považujeme jeho vysekání za současné se zhotovením kříže, kontrastuje s archaickým vzezřením kamenné památky, které také nedávno vedlo k jejímu datování do 15.–16. století (Karel 1994, 2).