Višňáry (část obce Morašice) 1855

Jde o nezvykle subtilní pískovcový kamenný kříž, jehož levé rameno je uraženo. Na čelní straně je pak částečně čitelný nápis, který by doplněn snad mohl být přepsán: Léta P.[aně] / 1700 / (d)ne 6. března / (z?)a: matege / Fy(kej) / z(n?) - poslední dva řádky nejsou zcela jasné, ale snad jde o místo původu oběti, tedy z Morašic.

Umístění: Na pozemku domu čp. 7, v rohu svažité zahrady skryt ve skupině jehličnanů, v blízkosti plotu ohraničujících pozemek. Pozn.: Jde o soukromý pozemek a vstup na něj je potřeba domluvit s majitelem.

Ve Višňárech a Morašicích byl kříž znám, do širšího povědomí zájemců o tyto drobné památky jej však vnesl patrně až Jiří Ošanec, který v periodiku „Moravskotřebovské vlastivědné listy“ (1999) v rámci článku „Smírčí a pamětní kameny - neuzavřená kapitola“ uvedl: „Když v loňském 9. čísle Moravskotřebovských vlastivědných listů vyšel soupis dosud existujících hřebečských smírčích a pamětních kamenů, doplněný o památky tohoto typu, které se nacházejí v hranicích současného svitavského okresu, zdálo se, že celá záležitost je definitivně uzavřena. Ozval se však jeden z našich čtenářů a přispěvatelů, Dr. Jan Kapusta z Litomyšle, který upozornil na ještě jeden, dosud dobře utajený objekt. Jde o kříž, který se nachází v obci Višňáry poblíž Litomyšle. Zub času připravil asi metr vysoký kříž o levé rameno a také nápis na jeho přední straně už je, až na letopočet 1706, těžko čitelný. Jinak ovšem jde o pěknou ukázku smírčího či pamětního kříže. Přesnější určení by snad bylo možné po rozluštění nápisu. Lidová tradice spojuje kříž se smrtí nějakého vojáka.“ 

Pokud dojdeme ke kříži a podíváme se na nápis, můžeme část česky psaného textu rozeznat. Též díky skenu, jež provedla p. Markéta Krymová se svým kolegou bylo možné některé závěry potvrdit. Především to byl letopočet 1700, místo dříve udávaného roku 1706. Přesná datace: 6. března, je pak dalším zásadním sdělením. Matrika zemřelých ŘKC Morašice, NOZ 1682-1752, na fol. 285r  přináší zápis, že 6. března 1700 byl pochován Matěj Fikejz, věk 50 let, z Morašic. Příčina smrti, ani další doplňující informace, nejsou uvedeny. Předpokládaný důvod smrti rychtáře pak popisuje kronika:

„Starou středověkou rychtu na Kavčině č.41 drželi po roce 1530 Duštové, pocházeli snad z Čisté (tehdy Litrbachy), pak ji roku 1679 koupil Matěj Fikejz z Tisové ze starého rodu, který tam žil už za krále Jiřího z Poděbrad před r.1470. Předkové přišli snad z Německa za krále Přemysla Otakara po roce 1260. Příjmení Fikejz se dávalo tehdy kovářům. Bylo to rok před selským povstáním, které bylo na různých místech v Čechách - na jednom místě např. vojáci kyrisníci posekali 31 vzbouřených sedláků, kdežto u nás byli asi jen 4 pokutováni usmrcením. Byl to Lukáš Pokosta, mlynář, kterému potom r.1914 - nedlouho před mobilizací k 1. svět. válce v červenci - postavili v Dolním Újezdě pomník od sochaře Štursy. Dal k povstání poslední povel, ale hlavním rebelantem byl také popravený Matěj Abraham, který se narodil v Korašicích, kam přišel jeho děd r.1574 a otec koupil statek, který po něm převzal bratr Václav, ale toho r.1644 "zamordovali soldáti" a Matěj měl po něm hospodařit, ale asi na to nestačil, statek v ceně 400 kop grošů prodal a koupil za 220 kop Zdražilův grunt v Lubné, ale i ten později prodal a koupil za 130 kop od vojáků vypálený statek v Poříčí, kde byl potom nějaký čas rychtářem. Když dříve nějaký rytíř podobně "upadal", říkali o něm, že "přišel z koně na psa". Je mi divné, že mu sedláci důvěřovali... Matěj Fikejz koupil sice starou rychtu, ale hned se nestal rychtářem, tím byl Jakub Doucha, chalupník z Kaužiny, teprve po jeho smrti se stal Matěj rychtářem, ale dlouho jím nebyl. Asi roku 1700 v červenci byl zákeřně zastřelen cestou do města nebo zpět od nějakého čeledína, který se snad mstil za to, že byl odveden na vojnu. Při staré cestě ve Višňárech byl pak na tom místě postaven tak zvaný "smírčí kříž" z jednoho kamene vytesaný s nápisem. Ležel však dlouho svalený v trávě a nápis se vydrolil.“

Na místě kříže tedy nebyl zabit neznámý voják, nýbrž zde byl patrně zákeřně zastřelen morašický rychtář Matěj Fikejz - snad nějakým čeledínem, který se mu údajně pomstil za to, že musel na vojnu. Pokud je tedy zápis v kronice přesný. Nešlo by tedy o kříž smírčí, ale bezpochyby pamětní, postavený patrně rodinou zemřelého rychtáře. Údaj o jeho smrti můžeme oproti kronice upřesnit - matriční záznam uvádí jakožto den pochování oběti 6. březen, stejný den je uveden i na kříži a můžeme tedy snad předpokládat, že byl Matěj Fikejz pochován ve stejný den, kdy došlo k jeho zabití. Kronikářský záznam je možné potvrdit i stran místa, kde se Matěj Fikejz narodil - obec Tisová (okr. Ústí nad Orlicí). V matrice ŘKC Cerekvice nad Loučnou, NOZ 1666-1716, můžeme totiž nalézt sňatek zmíněného Matěje, syna Mikuláše Fikejzny z Tisové, jež si vzal Marii, dceru Matěje Síce - stalo se tak 5. února 1675.

O kříži a vraždě rychtáře učinil v „Morašickém Občasníku“ loni (2025) zmínku též p. Jaroslav Krejsa z Morašic, který se dlouhodobě věnuje historii regionu. Pan Krejsa ostatně kříž znal již od dětství, neboť se narodil ve Višňárech v čp. 5. Kdo se pochopitelně o kříž též zajímá je potomek nešťastného rychtáře, p. M. Fikejz, který dnes žije též v Morašicích.

Jak jsem zaznamenal, bylo v nedávné minulosti učiněno několik pokusů kříž odcizit. Ostatně díky tomu byl kříž, kdysi postavený, vyvrácen. Jelikož se nachází na soukromém pozemku je nutné, nebo rozhodně žádoucí, požádat majitele o souhlas se vstupem na pozemek. Paní Pavlína Jarešová, starostka z Morašic, mi v prosinci 2025 sdělila, že by obec ráda přemístila kříž ze soukromé zahrady na obecní pozemek, kde by byl volně přístupný návštěvníkům. Zde by byl patrně zajištěn a u něj zřízena informační tabule. Zda tento záměr bude naplněn je nejisté. O možnosti se jedná s majitelem pozemku, na němž se kříž nachází. 

Lidová tradice spojuje kříž se smrtí nějakého vojáka. Skutečný důvod postavení kříže je však též znám.

Státní oblastní archiv v Hradci Králové: Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 1344 (poř.č. 7100), NOZ 1682-1752, ŘKC Farní úřad Morašice - Fol. 285r (snímek 198): 6. března 1700 pochován Matěj Fikejzna, věk 50 let, z Morašic

Moravskotřebovské vlastivědné listy, č. 10, 1999 - Smírčí a pamětní kameny - neuzavřená kapitola, autor Jiří Ošanec

Matěj Kmošek: Kamenné kříže a křížové kameny okresu Svitavy, Sebranice 2012 (Vyšlo též ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2015, str. 29)

https://www.scrajecko.cz/index.php?page=smirci_krize/visnary (Sport Clubu Ráječko - 240. Višnáry (okres Svitavy) (1855) 22.2.2015)

Morašický Občasník č. 88, vydáno: 21.3.2025, str. 20-21: Perličky z naší historie, autor Jaroslav Krejsa

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Svitavy/Visnary.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)