Bošovice (Kobeřice) 1835

 ČR - mapa SPVKK  Na mapu  Na databázi bodů
© Vladimír Flögel 2024
 Poloha

Souřadnice 49,0525983 | 16,8361214

Viditelnost Veřejné

QR kód Mapy.cz
QR kód Google Maps
Identifikátor 1835
Typ Křížový kámen
Stav Existující
Rozměry Výška 50 cm, šířka 32 cm, tloušťka 14 cm
Region (okres) Vyškov (Česká republika>Jihomoravský kraj>Vyškov)
Datace 18.století (1759)
Rok nálezu, okolnosti
Evidence NPÚ
Popis objektu

Obecní muzeum v budově bývalé fary (ulice Dolní chaloupky).

Pískovcový pamětní kámen s celkovou výškou cca 1m (na původním místě vyčníval asi 50cm nad zem). Na lícní straně je vyryt majuskulní nápis:
JOANNES:/ORLITCKI:/BIL 1759 RO/KU DNE 5.DU/BNA BIL R.S./OD R.M.K.
Zkratka R.S. bývá interpretována jako „ručnicí střelen“, R.M.K. jako už zmíněná první písmena jmen pachatelů. O křížku, který je vyrytý nad textem Alois Procházka napsal, že „byl veškrabán teprve v době nejnovější“, nicméně na indikační skice stabilního katastru z roku 1826 již křížek nad textem zaznačen je.

 

Historie objektu

V současnosti stojí na místě činu replika kamene. Originál byl někdy v roce 2009 ukraden. Kopie byla vytvořena na základě fotografií a popisu v roce 2016. O něco později byl u lesní cesty nedaleko místa nalezen i ukradený originál – v pachateli se snad hnulo svědomí, snad byl okolnostmi nucen kámen vrátit k původnímu umístění. Replika ovšem už na místě původního kamene zůstala a nově nalezený originál byl umístěn do obecního muzea v Bošovicích, kde je k vidění spolu s další, "náhradní" replikou.

Lidová etymologie

Podle legendy tradované v různých obměnách po okolních obcích si v tom místě počíhali tři pytláci na mysliveckého adjunkta Jana Orlického z kobeřické myslivny a smrtelně ho poranili. Kámen měl být postaven právě jimi poté co se v nich snad hnulo svědomí. Určitá nejasnost v textu pak byla vysvětlována také porůznu: nejčastěji tím, že se nechtěli přímo prozradit, takže vytesali do kamene pouze počáteční písmena svých příjmení (či jmen). 

Smrt Jana Orlického se podařilo ověřit v matrice farnosti sousední vsi Nížkovic (Orlický odtud pocházel, na kobeřické myslivně pouze sloužil). Zápis je ze 17. dubna 1759, tedy o dvanáct dní později než uvedeno na kameni. Teoreticky je ovšem možné, že adjunkt přímý útok přežil a zemřel na následky až o několik dní později... 

Prameny a literatura

Alois Procházka: Pamětní kříže a kameny. Mezníky; in Vlastivědný sborník okresu vyškovského, Slavkov, 1933, strana 9: „...Údolíčko mezi lesy Vlčavou a Křestánovem končí vodní tůní, kde říkají okolní vesničané U kalu. Asi 30kroků odtud (v polovici té vzdálenosti je sloupek s označením lesních oddílů 41/56/42) ukrývá se na vyvýšeném levém břehu cesty směrem k Milešovicím mezi keři drobná tabulka pískovcová (38/31/14cm) přitesaná jen zhruba nahoře a na bocích a pouze na přední straně urovnaná (obr.7). Jest na ní vyryt velkou latinskou nápis nedávající plného smyslu, ač dále již nepokračuje a také plocha za ním jest úplně nepoškozená. Nebylo tedy původně napsáno více než co lze čísti:
JOANNES: ORLITZKI: BIL 1759 RO KU DNE 5. DU BNA BIL R. S. OD R. M. K.
Dle pověsti udržované v okolních vesnicích, ovšem v každé s různými obměnami, byl zastřelen na tomto místě od pytláků myslivecký příručí z kobeřické myslivny Na Pinduli. Text na kamenu jest úmyslně nejasný, dává sice přesné datum činu i jméno ubitého, ale zamlčuje co se vlastně stalo. Závěr nápisu „BIL R S OD R M K“ jsou asi počáteční litery jmen pachatelů, kteří pod tíhou svědomí sami své oběti památník postavili. Nápis příbuznými pořízený zněl by zajisté zcela jinak. Křížek uprostřed prvního řádku byl do kamenu veškrabán teprve v době nejnovější.“

Matouš Jirák: Kamenné kříže a křížové kameny okresu Vyškov, Vyškovský sborník, Sborník Státního okresního archivu ve Vyškově; 2011, ročník 7.

Matouš Jirák: kamenné kříže a křížové kameny okresu Vyškov - dodatky, Vyškovský sborník, 2014, roč.10, str. 209-210: 

https://www.smircikrize.euweb.cz/CR/Vyskov/Koberice.html#2