Hazlov - Polná 0653
Poloha
Souřadnice 50,15302533 | 12,2361105
Viditelnost Veřejné
| Identifikátor | 0653 |
|---|---|
| Typ | Kamenný kříž |
| Stav | Existující |
| Rozměry | Výška 140 cm, šířka 80 cm, tloušťka 29 cm |
| Region (okres) | Cheb (Česká republika>Karlovarský kraj>Cheb) |
| Datace | |
| Rok nálezu, okolnosti | 1990 evidován SPVKK - Jaroslav Vít |
| Evidence NPÚ |
Hlavní odkaz https://www.pamatkovykatalog.cz/kamenny-kriz-14469259
Katalogové číslo 1000122372 Rejstříkové číslo ÚSKP 50166/4-5185 |
| Popis objektu | Kříž stojí na západ od Polné, vlevo u cesty směrem ke státní hranici. Původně latinský kříž, dnes jen o jednom rameni. Na čelní straně je vryp předmětu, který se dá považovat za motyku a nebo sekeru. |
| Historie objektu | 1897 uveden v knize K. Albertiho "Ueber die Bedeutung der Kreuzsteine insbesondere des Ascher Bezirkes". 1906 F. Wilhelm píše, že kříž stojí poblíž lesní chaty, na staré, hluboce rozryté cestě. Sekera na něm je jasně viditelná. Podle legendy zde pastýř (rukojeť sekery je velmi dlouhá a lze ji interpretovat jako pastýřskou hůl) zabil svého syna. 1933 vyobrazen na akvarelu Karla Šrámka. 1934 uveden v knize K. Albertiho "Beiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des Ascher Bezirkes" jako vyvrácený. 1940 uveden v knize W. v. Dreyhausena "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau". 1983 v článku Ašské smírčí kříže J. Vít uvádí, že kříž byl odstraněn při scelování pozemků. 1990 nalezen podle informace R. Schmeissnera. Rytina označena jako sekera bradatice. 2000 od 19. 4. památkově chráněn. |
| Lidová etymologie | Pověst o pastýři 1 Podle pověsti zde pastýř – rukojeť sekery je velmi dlouhá a lze ji interpretovat jako pastýřskou hůl – zabil svého chlapce. (Wilhelm 1906) Pověst o pastýři 2 Podle legendy se říká, že na tomto místě sedlák z Hirschfeldu zabil pastýře. (Alberti 1934) |
| Prameny a literatura | ALBERTI, Karl. Ueber die Bedeutung der Kreuzsteine insbesondere des Ascher Bezirkes. Asch, 1897. WILHELM, Franz. Zur Geschichte der alten Steinkreuze, Ruhestein u. Marterln. In: Erzgebirgs-Zeitung, 27. Jahrgang 1906, Teplitz-Schönau, Heft Nr.6 (obrázek 31), Heft 9, str. 206 (text). HOIER, G. Von alten Kreuzsteinen. Rossbacher Zeitung 14. a 28. 11. 1931. ALBERTI, Karl. Beiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des Ascher Bezirkes. Asch: Bezirkslehrervereins Asch, 1934. DREYHAUSEN, Walter von. Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau. Beiträge zur sudetendeutschen Volkskunde. Reichenberg: Sudetendeutscher Verlag Franz Kraus, 1940. VÍT, Jaroslav: Ašské smírčí kříže. Zprávy chebského muzea a okresního archívu 2, 1983, str. 65. NODL, Martin (ed.). Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0. Kamenné kříže Čech a Moravy. 2., dopl. vyd. Ilustroval Tomáš KAREL, ilustroval Zdeněk PROCHÁZKA. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-370-0. |