Olšany u Prostějova 1366

Kamenný kříž s hranami zaoblenými erozí. Na hlavě a ramenech svislé a krátké rýhy, snad setřelé křížky.

Kdy a proč byl kamenný kříž vyhotoven nevíme. Předpokládá se vznik v 14.-16. století. Označován byl jakožto cyrilometodějský, ale to pouze s ohledem na tradici připisované podobným drobným památkám tohoto charakteru. 

Kříž dlouhá léta stával jižně od hřbitova na tzv. „Láncích“. Pro badatele z přelomu 19. a 20. století (A. Franz, Fr. Přikryl, J. Havelka a j.) zůstal tento kříž ovšem utajen. Není divu, neboť byl uložen do základů sousoší sv. Jana a Pavla, které bylo v roce 1867 postaveno na místě kříže. Na místě pozdějšího sousoší stával dříve podle svědectví starých občanů, jak je zapsáno ve farní kronice, dřevěný kříž. A právě u něj stával i nízký kříž kamenný. 

Kříž se sousoším sv. Jana a Pavla byl postaven Janem Nakládalem, půlláníkem č. 93 v Olšanech (údaj o zřizovateli kříže na jeho soklu; v roce 1880 došlo k přečíslování domů, proto se v kronice v rámci zmínky o úmrtí Jana Nakládala 9. července 1885 píše o domě čp. 45), roku 1867 v místě, kde již stál starý kamenný kříž a snad i kříž dřevěný. Kamenný kříž byl vložen do základů nově zde postaveného kříže se sousoším, a tak na dlouho zapomenut. V letech 1920-1922 probíhalo scelování pozemků při nichž byl kříž se sousoším sv. Jana a Pavla rozebrán a převezen blíže ke hřbitovu, kde si jej pamatují dodnes i někteří starší občané. Podruhé, jak zapsal do farní kroniky farář Jan Malý, byl kříž přemístěn v roce 1978. 

Nízký kamenný kříž byl znovuobjeven, vyzdvižen a převezen ke kostelu sv. Jana Křtitele v obci v roce 1922. Ve farní kronice najdeme zápis tehdejšího kaplana Emila Minaříka jež v rámci měsíce srpna uvádí: „Po žních začalo se přidělovati scelené pole. (...) Při scelování naděláno mnoho širokých cest, někde i zbytečných; ztratilo se tím asi 200 měřic dobrého pole. Nakládalova socha sv. Jana a Pavla byla přenešena nákladem obce poněkud blíže k vesnici; stojí na poli Frant. Sekaniny z čís. 23. V základech tohoto sousoší nalezen t. zv. Cyrillo-Metodějský kříž (baba), který dle svědectví starých občanů stával tam kdysi vedle dřevěného kříže. Tento Cyr.-Metodějský kříž zasazen je nyní u kostela."

Objev kamenného kříže popisuje v „Památní knize obce Olšanské“ i Václav David: „Při scelování pozemků bylo sousoší v „Láncích“ (kříž sv. Jan a Pavel) přeloženo na křižovatku dvou nových cest, blíže ku hřbitovu. Při rozebírání sousoší tohoto, našel se v základech „kříž Cyrilo-Metodějský“ (Baba), jenž byl pak u kostela proti pomníku padlých vojínů do země zasazen. Tento kříž stával prý původně na tom místě, kde r. 1867 dotčené sousoší zřízeno bylo.“ 

Jak tedy shodně uvádí obě kroniky, byl kamenný kříž po svém objevení a vyzdvižení přenesen ke kostelu sv. Jana Křtitele v obci a umístěn do země, naproti pomníku padlým v první světové válce. 

Od roku 2000 je kříž zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 50475/7-8902 - smírčí kříž. V odůvodnění se píše, že kříž byl na místo u kostela přemístěn od domu čp. 23, což je ovšem omyl, který vznikl spojením umístění dvou kamenných křížů v jeden objekt - k tomu více viz Olšany u Prostějova (kříž 2682 - ztracený).

cyrilometodějský kříž

Pamětní kniha farnosti olšanské od roku 1899 (farní kronika)

Státní okresní archiv Prostějov. Název fondu: Místní národní výbor Olšany u Prostějova. NAD 318 | Místní národní výbor Olšany u Prostějova. Značka: MNV Olšany. Inv. č. 48 - Obecní kronika (1880-1957)

Josef Bartoš, Stanislava Kovářová: Dějiny obcí Olšany a Hablov, 2006

Hana Nováková a Jarmila Hložková: Olšany u Prostějova: Památky, 2018

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Prostejov/Olsany_u_Prostejova.html 

Sborník pro výzkum kamenných křížů, 2023, str. 28-32, Oldřich Dvořák: Dva kamenné kříže v Olšanech u Prostějova

vložil Oldřich Dvořák (2025)