Češov 2540

Kamen se nachází u vysokého kříže, jižně od obce. Dnes tato cesta nikam nevede, ale dříve tomu bylo jinak. Bývalo zde rozcestí hlavních, dnes již rozoraných cest. Snad jde o objekt, jež označil J. Krejčí roku 1961 na evidenčním listu nemovité památky jakožto směrník (rozcestník). Bezpochyby by pak šlo o torzo kdysi většího objektu. J. Krejčí jej popisuje: "Pískovcový kámen v podobě štítu v rozměře asi 90 x 50 x 40 cm s vysekaným křížem /vypadá jako meč/." V Češovské kronice, jak opsal p. František Mikule, je ovšem objekt popisován jako ještě rozměrnější: "Na Kravkově, nedaleko kamenného kříže na rozcestí v poli je pískovcový kámen v podobě válečnického štítu. Je asi 160 cm dlouhý, asi 1 m široký, najedná straně zúžený ve špičku. Uprostřed je vytesán meč, může to být také kříž." Dnešní rozměry kamene výše uvedeným neodpovídají a jsou na něm k spatření jen jakési nejasné vlnovky a klikyháky.  

Kamen se nachází u vysokého kříže, jižně od obce, ve směru na Kozojedy. Dnes tato polní cesta nikam nevede, ale dříve tomu bylo jinak. Bývalo zde rozcestí hlavních, dnes již rozoraných cest. Snad jde o objekt, jež označil J. Krejčí roku 1961 na evidenčním listu nemovité památky jakožto směrník (rozcestník): na rozcestí hlavních cest z Městce Králové do Hořic a z Bydžova do Jičína. O kameni kolovala pověst, že je pod ním pohřben nějaký důstojník - snad pruský, z doby války 1866. To se ovšem při pozdějším kopání nepotvrdilo.

V roce 2012 se otázkou křížů u Češova zabýval p. František Mikule a na základě svých zjištění sepsal zajímavý článek nazvaný "Kam vedou cesty". Z něj zde alespoň krátce vyjímám: "Asi pět set metrů od Češova stojí kamenný kříž s Kristem na vysokém soklu. Snad je to ten postavený poté, co původní dřevěný spadl (v roce 1832), kterému říkali kříž Záveského. Vedle něho v letité trávě se krčí pozůstatek jiného kříže, podle stop v kameni snad kovového. Ten stával dál od obce směrem ke Kozojedům a postaven byl poprvé roku 1867. V tomto místě byla křižovatka polních cest, z nichž ta severní již zanikla. A také další kámen, označený v soupise jako „směrník“, je zde k vidění. Jsou na něm nejasné vlnovky a klikyháky. Jeho rozměry 69x64x23, pravděpodobně přelomený. Češovská kronika o něm říká: „Na Kravkově, nedaleko kamenného kříže na rozcestí v poli je pískovcový kámen v podobě válečnického štítu. Je asi 160 cm dlouhý, asi 1 m široký, najedná straně zúžený ve špičku. Uprostřed je vytesán meč, může to být také kříž. O tom kameni se vypravuje, že je pod ním pohřben pruský důstojník i s koněm z války 1866. Nedávno dělníci, kteří pracovali na cestě, kámen odvalili, zem hluboko prokopali, ale ničeho nenalezli. Pravděpodobno je, že znamení na kameni je kříž a že kámen sloužil jako mezník, neboť tudy, pokud nebylo silnic, šly cesty z Bydžova na Jičín, od Žeretic na Slavhostice a Městec Králové."

J. Krejčí v ev. listu památky uvádí, že o kameni kolovala pověst, že je pod ním pohřben nějaký důstojník. Fr. Mikule doplňuje, že se "o tom kameni vypravuje, že je pod ním pohřben pruský důstojník i s koněm z války 1866". Jak ovšem doplnil, "dělníci, kteří pracovali na cestě, kámen odvalili, zem hluboko prokopali, ale ničeho nenalezli".

Okolí je pak dle Češovské kroniky také spjato s událostmi z dob husitských válek. František Mikule m. j. o tom píše: 

"Tato cesta vycházející z Češova vlastně nikam nevede. „Cesta-necesta“ končí u vodoteče a za ní je lán polí. U vodoteče, stahující vodu z valů, o kterých se vedou spory zda jsou keltského původu či nikoliv, zda je to stavba starší nebo mladší, je vytvořen malý rybníček. Ve valech tenkrát Žižka tábořil a na místě rybníčku se snad těžila hlína pro blízkou kozojedskou cihelnu. To prý je ono místo, kde dostala Čeňkova vojska „na frak“ - Kravkov. Na rozdíl od místa „V Silných“ se tento název nikde nevyskytuje. Nikde, až na Češovskou kroniku. A ta o tom místě říká: „Mezi vsí Češovem a Kozojedy je polní trať Kravkov. Asi uprostřed této trati je malý rybníček s pramenitou vodou. Vypravuje se, že Žižka po bitvě u Hořic 21.4.1423 přitáhl se svým vojskem do Češovských valů, aby popřál vojsku oddechu.“ Dlouho však neodpočíval. Byl přepaden vojskem pana Čeňka z Vartenberka, tehdejšího pána hradu Velíš. Žižka však vytrhl z Valů a porazil vojsko pana Čeňka na hlavu. Bitva byla tak krutá, že voda v rybníčku a ve studánce byla rudá. Rovněž na jiných místech kolem rybníku byly velké kalužiny krve. Od té doby se říkávalo na Krevkově. Během času se změnilo jméno toho místa a dodnes se tu říká na „Kravkově“."

Od Ještěda k Troskám 2/2012, str. 126-129: František Mikule: Kam vedou cesty (aneb Žižka a Češov)

https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=890073 

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Cesov.html#2

vložil: Oldřich Dvořák (2026)