Radkov 1769

Na kameni je vyryt latinský kříž a nápis „GOT SEIS IR GENEDIG". 
Na druhé straně je vysekán osmiřádkový nápis: 
„MA IHS RAI / ANNO 1700 / DEN 17. JULIUS /  IST DI ABARA / BESEN MILER 
TOTER VON RAT /DAF DES GESTO / TES ALHIR VE / RSCHIDEN“.  Z boku jsou vysekána písmena "HHB".

Dcera mlynáře z Radkova se posekala srpem a když běžela pro pomoc tak vykrvácela.

K textu na kameni lze dohledat záznam v matrice ŘKC farnosti Městečko Trnávka, sign. M-9 1645 (poř. č. 6320), OZ 1635–1720, strana 125(folie 381):

z Radkova dne 19. Junij (června; 1700): pochována jest dcera Barbora mlynáře Radkovského stará 17 (let).
Záznam neuvádí příjmení mlynářské rodiny, přesto se ho Karl Ledel roku 1936 pokusil dle nápisu zrekonstruovat a uvedl, že kámen připomíná smrt Barbary, dcery Besena Müllera z Rottendorfu. Ledel také ke kameni zachytil místní tradici: „Folklor říká, že mladá dívka se tak ošklivě pořezala srpem na pastvě, že vykrvácela“.

Pan Jan Psota v lednu 2024 vypátral následující informace: 

Zaměřil jsem se na rozklíčování textu a dohledání příjmení rodiny. Pokusil jsem se nejprve dohledat, zda se 17letá Barbora kolem roku 1683 narodila na Radkovském mlýně. Tam by mohlo být totiž zachyceno její příjmení. Nepodařilo se. Mlýn totiž podle matrik v letech 1680–1693 patřil mlynáři Lorencovi Konrádovi. Postupně se mu se třemi manželkami (Mariana, Zuzana, Marína) na mlýně narodilo 6 dětí, ale ani jedno z nich se nejmenovalo Barbora. To znamená, že Barbora se na Radkovském mlýně nenarodila, ale přišla s rodinou na mlýn někdy s odstupem po roce 1693, jako mladé děvče.Hledal jsem tedy v pozdějších letech, zda nenarazím na jméno mlynáře, který se na mlýnu usadil po Konrádovi a je uveden nejlépe v pozici otce, kmotra nebo svědka matričního záznamu. Povedlo se. Pomohla oddací matrika. Jen několik měsíců po smrti Barbory (†17. června 1700) se mi ve stejné Matrice ŘKC farnosti Městečko Trnávka, sign. M-9 1645 (poř. č. 6320), OZ 1635–1720 na straně 249 podařilo najít mlynáře, který ženil svého syna.

Protože se matrika vedla česky, latinsky i německy, střídá se české místní jméno obce Radkov s německým Rottendorf / Radtendorff (Červeněves). Německý záznam v překladu uvádí: „15. září 1700 oddáni jsou Jan vlastní syn Jana Böse, mlynáře z Radkova (Hanß Böses müller zu Radtendorff) s počestnou děvečkou Barborou, dcerou Petra Lipského“.

Zbývalo ztotožnit dohledaného mlynáře s křížovým kamenem. Mlynářovo jméno BÖSE (čti BÉZE) je totiž na kameni zkomoleno ve slovo BESEN. To znamená, že Barbora nebyla dcerou Besena Müllera z Rottendorfu, ale Jana Böse, mlynáře z Rottendorfu (Radkova). Celý nápis na kameni bychom mohli po vnesení nového poznatku číst následovně: „ANNO 1700 / DEN 17 JUNIUS / IST BARBARA / BÖSEN MÜLLER / TOCHTER VON RÖTTEN- / DORF DES GESTÖ / TES ALHIER VER- / SCHIEDEN“. Na druhé straně pak klasická prosba: „GOTT SEI IHR GNÄDIG“. Ještě bychom si měli objasnit iniciály „HHB“, vyryté po straně kamenné desky. Většina badatelů se domnívá, že by mohlo jít o iniciály zhotovitele deskového kříže – kameníka. Já se domnívám, že iniciály patří otci - mlynáři, který kámen nechal vztyčit. Iniciály bychom mohli v němčině rozepsat do této podoby: „HERR HANS BÖSE“.

Alois Czerny - Kreuzsteine und Steinkreuze 1907 č. 6 

Karl Ledel - Denksteine. (Unfallsteine.) Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes,Mähr.-Trübau, 1936 str. 103-104

Matěj Kmošek - Kamenné kříže a křížové Kameny okresu Svitavy - Gymnázium Litomyšl 2011 str. 29