Svitavy 1683

Stál v části Lány (dříve Čtyřicet lánů) vlevo u silnice do Kamenné Horky v blízkosti kamenolomu. Naposledy byl kříž zaznamenán v 60. letech dvacátého století, kdy byl renovován.

Ke kříži se podle Franze váže smírčí smlouva zapsaná ve svitavské městské knize pod číslem B/375. Gilg Frepfer zabil Jakoba Weydera.

J. Havelka - O některých památkách cyrillo-methodějských. - Sborník velehradský 1885, str. 84, obr. 2

Ne méně důležitým zdá se mi býti kříž svitavský (viz obr. 2.), o němž nám zprávu zaslal vel. p. Florian Peter, katecheta ve Svitavách. Kříž ten, 95 cm zvýší, 74 cm široký a 31 cm tlustý, jest vytesán z pískovce a na zevnějšku svém velmi sešlý. Stojí hned za městem, asi 5 minut jihovýchodně při polní cestě kamenohorské, a vypravuje nebo vypravovalo se o něm, že tu druhdy svatí Cyrill a Methoděj kázali. Než, posud nebylo lze pověst tu patřičně prověřiti, - snad podaří se to později. Naděje tato jest tím větší, poněvadž ve Svitavách a v okolí jest cyrillo-methodějskych památek několik. 

Alois Czerny - Alte Steinkreuze und Kreuzsteine aus der Umgebung von Mährisch-Trübau und Zwittau, MITTH 1895, Wien č. 7 

Vierzighuben. An dem Wege, der von Zwittau nach Mährisch-Hermersdorf führt, in der Nähe des dem Jul. Randa gehörigen Steinbruches auf der Parzelle Nr. 1288. 80/70/33 N

Alois Czerny- Kreuzsteine und Steinkreuze. Mitteilungen zur Volkskunde des Schönhengster Landes Mähr.-Trübau, 1907 - č. 9

In der Gemeinde Vierzighuben, an dem Wege, der von Zwittau nach Mähr.-Hermersdorf führt, steht in der Nähe des dem Herrn Julius Randa gehörigen Steinbruches auf der Parzelle Nr. 1288 ein nach Norden gewendetes Kreuz. Es mißt in der Höhe 0,8 m, in der Breite 0,32 m, in der Dicke 0,33 m und hat eine Armlänge von 0,7 m. Dasselbe wurde als Cyrill- und Methudkreuz (?) bezeichnet. 

A. Franz - Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren. Wien 1899. č. 59

Südöstlich von Zwittau am Feldwege nach Hermersdorf am Rande eines tiefen Steinbruches. 
90/75/30 NNW Sühnkreuz des Gilg Frepfer, den Jakob Weyder erschlagen hat. Das Sühn-Document im Zwittauer Stadtbuch B, pag. 375 den Wortlaut vide Mittheilungen 1895, pag. 74 

F. Přikryl - S.S. Cyrill a Method v upomínkách památek starožitných na Moravě. Týn u Lipníka 1905, str. 39 

Blíže města k Hermersdorfu u silnice stojí dva nízké kamenné cyrillské kříže. 

F. Přikryl - S.S. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, Týn u Lipníka 1907, str. 270-271 

Na území Čtyřiceti lánů (Vierzighuben) při cestě z Kamenné hory do Svitav nedaleko lomu stojí kamenný kříž 0,8 m. vysoký, 0,32 m. široký a 0,33 m. tlustý. Je o něm živé podání na svatého Cyrilla a Metoda. Jiný stojí před samým městem. 
Několik kroků od Svitav vzdálen stojí kamenný kříž z hrubozrnného pískovce nepravidelně tesán. 

F. Přikryl - Památky sv. Cyrila a Metoda. Matice Svatoklimentská, Praha-Břevnov 1933, str. 73

Na území Čtyřiceti Lánů před Svitavami stojí kříž cyrilometodějský ze země 80 cm vyčnívající, jiný stojí před samým městem.

Matěj Kmošek - Kamenné kříže a křížové Kameny okresu Svitavy - Gymnázium Litomyšl 2011 str. 31

Jedná se o jeden z mála křížů, u kterých je možné poměrně jistě určit jejich  původ. Podle Czernyho se totiž ve svitavské kronice vyskytuje zmínka z roku 1585. Tato zmínka mluví o trestu Jakoba Weydnera ze Svitav, který toho roku zabil Gilga Frepjera, tedy zaznamenává obsah smírčí smlouvy. Jako odčinění musel vdově a sirotkovi po zavražděném zaplatit 200 tolarů a sice: 20 tolarů hned, 30 ke dni sv. Michaela a potom každý rok k tomuto dni 10 tolarů tak dlouho, dokud nebude určená částka splacena. Na památku měl také postavit kamenný kříž na místo zločinu. Podle Glotzmanna se měl také navíc Weydner na znamení pokání plazit následujících osm sobot se svíčkou v ruce kolem hřbitova. Podle Czernyho