Jihlava 2182

Jednostranná deska s uraženými horními rohy. Na přední straně byl reliéf latinského kříže. Pod pravým příčným ramenem byla vyobrazena dýka směřující hrotem dolů.

GPS kamene je orientační

Fritzův popis doplňuje kresba (uvedena v médiích). Velmi podobný kámen je zachycen na kartě německého právníka, fotografa a badatele Gustava Adolfa Kuhfahla (narozen 9. února 1870 v Lipsku, † 6. června 1938 ve Wiesbadenu). G. A. Kuhfal se zabýval kamennými kříži, zejména v Sasku, ve 20. a 30. letech 20. století. Jeho vyobrazení je téměř identické s vyobrazením pocházející od MUDr. Fritze. Kuhfal kresbu doplňuje pouze poznámkou, že jde o „amatérské sdělení z roku 1913“… Téměř identický kámen je zachycen i v souboru kreseb s označením Pokutní kameny. Zvláštností této kresby je, že se prozatím nepodařilo dohledat originální vyobrazení. Existuje pouze kopie pocházející z vlastnictví Ladislava Vilímka (* 29. května 1940 Jihlava) moravského archiváře, badatele a historika. Pátrání po originálu této kresby v současnosti pokračuje v Jihlavském archivu a muzeu.
Zřejmě jako poslední dokumentoval kámen Dr. Emanuel Schwab v roce 1935. Ve svém spisu 100 Alte Steinkreuze und Kreuzsteine ho uvádí pod číslem 36: „Na cestě od Zornsteina [Fürst et Hausner] do Sasova (krátký meč). Křížový kámen L.“ Schwabův popis je, podle mého názoru chybně, přiřazován ke ztracenému kameni v obci Sasov (JI) 2322.
Fürst et Hausner je název bývalé tkalcovny a pletárny, která byla založena v roce 1920 jako společný podnik Ferdinanda Hausner a Siegfrieda Fürsta. Pánové Fürst a Hausner vlastnili firmu na textilie a módní výrobky s továrnami ve Vídni a Jihlavě. Z továrny Fürst und Hausner se v roce 1940 stává továrna Istra - továrna na zboží pletené, módní, ženilkové a šátky, kterou vlastní Edmund Steinhauer a spol. Továrnu čeká v roce 1946 konfiskace a roku 1948 začlenění do Pletařských závodů Jihlava. Dnes stojí v ulici U Dlouhé stěny č. 4 (Lange Wand 4) veliký obytný dům, což je bývalá pletárna ISTRA…
Cesta, u které se kámen nacházel, zanikla při výstavbě sídliště Na Slunci v roce 1975.

L. Fritz, Sbírka žulových křížů, 1895, č. 65: Vyjdeme-li v Brtnickém předměstí v Jihlavě od mostu přes malou Jihlávku po cestě, vedoucí podle bývalých Klotyldiných lázní hlubokým úvozem k brtnické silnici, spatříme asi v polovině této trati na mezi pahrbek nad nímž vyčnívá kámen s křížem. Tento kámen jest celkem 104 cm vysoký a na horní polovici hladce a na dolní hrubě otesán a tato část zakryta ornou zemí s drobnými kameny – mezi nimi asi v hloubce 25 cm nalezena zrezivělá polovice podkovy a o něco hloub část šindeláku rzí skoro úplně ztráveného. Spodina kamene jest obložena a zaklínována hrubými kameny, které z jedné strany naléhají na holý žulový balvan. Kříž sám, 62 cm vysoký, má ráz latinský, ramena hořejší jsou velmi porušena a obroušena, dolní dosti zachováno, vedle něho vlevo jest naznačena dýka 34 cm dlouhá. Nadzemní povrch kamene jest porostlý lišejníky.

E. Schwab, 100 alte Steinkreuze und Kreuzsteine, Igel-Land 1935, č. 36: Am Weg vom Zornstein (Fürst & Hausner) nach Sachsenthal (Kurzschwert). Kreuzstein L.