Manělovice 0566

Velký žulový kámen hrubě opracovaný do podoby kola s vytesaným křížkem (29x16 cm), dnes je reliéf kříže hodně setřelý. Stojí u polní cesty do Maršovic u zaniklé odbočky, kousek za vysokým kamenným křížem. 

1987 od 7.6. evidován SPVKK Aš – Hana Businská

1997 popsán s kresbou v publikaci „Kamenné kříže Čech a Moravy": Z osamělého balvanu přisekaný neumělý kříž. Jeho hlava je vytvořena jako kruh, na kterém je vyžlabený latinský křížek. Rozměry 102x172x85 cm. Stojí vlevo u cesty do Maršovic, 50 m za pamětním křížem manželů Brdkových z roku 1884.

2001 popsán s kresbou v publikaci „Kamenné kříže Čech a Moravy“: Z osamělého balvanu přisekaný neumělý kříž. Jeho hlava je vytvořena jako kruh, na kterém je vyžlabený latinský křížek. Rozměry 102x172x85 cm. Stojí vlevo u cesty do Maršovic, 50 m za pamětním křížem manželů Brdkových z roku 1884.

2010 popisuje V. Vokolek v knize "Neznámé Čechy. Posvátná místa Středních Čech II.": Manělovice. Nedaleko křečovické sluneční tváře najdeme další podivuhodný kamenný obličej. Za vsí Manělovice objevíme u široké polní cesty opracovaný kámen považovaný za smírčí kříž. Před ním stojí na rozcestí kamenný kříž ukrytý pod hustými korunami stromů. Místní zbožná rodina Brdkových ho tu postavila v 19. století. Osamělý balvan stojí při cestě do Maršovic. Vrchní část kamene je otesána do podoby dosti pravidelné koule, uprostřed ní je vytesán drobný latinský křížek, zřetelně nepříliš starý. I zde by se nejspíš dalo mluvit o pokřesťanštění. Opracovaný kámen má lidskou podobu, ačkoliv dosti vyabstrahovanou. Současní sochaři by ho klidně mohli prohlásit za své dílo. Není vyloučeno, že kámen označuje nějaké významné místo, třeba spojené s pohanským kultem. Takhle nějak by právě mohla vypadat „bába“ našich předků. Proto nás příliš nepřekvapí, že pokračujeme-li touto cestou dál, objeví se před naším zrakem zhruba po kilometru chůze po zelené značce holý kopec, jenž se jmenuje Bába. Všechny tyhle útvary, dědkové a báby v české krajině, jsou podezřelé. Dá se skutečně reálně předpokládat, že se v názvech těchto kopců a kamenů ukrývá vzpomínka na existenci pohanských božstev. Taková místa mohou souviset s místy jejich uctívání. V případě krajiny okolo Manělovic je souvislost mezi podivně tvarovaným balvanem a kopcem Bábou spojena s ještě jednou blízkou lokalitou. Přes údolí od Manělovic se rozprostírá lokalita nazvaná Kamenné hradby. I málo zkušený poutník pozná, že by to mohla být archeologická lokalita, nejspíše hradiště. Víme z mnoha zkušeností, že v místních názvech se paměť krajiny uchová až neuvěřitelně přesně. Při dalším pohledu nás zaujme, že jen pár kilometrů východně od Kamenných hradeb se nachází další vrch s příznačným názvem – Hradiště. A tak se anonymní krajina začíná skládat do logického celku a každý detail v ní hraje svou důležitou roli. Cosi se tu naznačuje, cosi dávno zapomenutého se připomíná. Do kamenné koule opracovaný balvan mohl mít solární smysl. Právě takto nejspíš vypadal uctívaný „sluneční kámen“. Koule odpovídá symbolice kruhu, jenž vždy souvisí se Sluncem. A tak není vyloučeno, že od tajemného úsměvu křečovického solárního božstva není zase tak daleko k dalšímu slunečnímu zobrazení. Vzhledem k nedaleké Bábě bychom také mohli uvažovat o nějakém ženském božstvu souvisejícím s našimi slovanskými předky. Třeba Mokoša. Víme, že jižní Slované se posvátných kamenů dotýkali a věřili, že takto na ně přejde jejich magická síla. Věřili také v jejich uzdravovací moc. Třeba na Rujaně se dodnes uchoval místní název Bozkamen, nyní Buskam.

2025 listopad vloženo na tuto mapu, Marie a Michal Streubelovi

http://smircikrize.euweb.cz/CR/Benesov/Manelovice.html

NODL, Martin (ed.). Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0.

Kamenné kříže Čech a Moravy. 2., dopl. vyd. Ilustroval Tomáš KAREL, ilustroval Zdeněk PROCHÁZKA. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-370-0.

VOKOLEK, Václav. Neznámé Čechy. II. díl, Posvátná místa středních Čech. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2147-0.