Třebnouševes 2031

Jediný, kdo kříž podrobněji popsal, byl Vilém Dokoupil roku 1895. Ve svém článku "Starobylé kříže kamenné na Hořicku" píše: "Za východním koncem obce Třeměšoves stojí v úvoze, při cestě do Cerekvice vedoucí, na jílovitém svahu kříž, který - i kdyby nenesl rukou neumělou vytesaný nápis (Josef Waczlawik Ano 1792) - celkovým tvarem novější původ svůj prozrazuje (obr. č. 10). Kříž, svobodně z pískovcové desky 16 cm silné se pnoucí, má nadzemní výšku 82 cm. Spodní rameno až do křížení stejné (22 cm), široké, má výšku 33 cm, příční břevno má délku 55 cm, každé z obou jeho ramen délku 23 cm (od křížení). Hoření rameno (hlava) je v křížení 20 cm široké a 33 cm vysoké. Zakončení jak tohoto, tak obou polovic příčního ramena nenese obyčejně jednoduché oblé tvary, jak je u jiných starších křížů bezvýminečné shledáváme, nýbrž ukazuje dosti zachovalé stopy po síle kamene jdoucího, neumělého článkování, na barok poněkud připomínajícího. Mám tento kříž za jeden z nejpozdějších, ze všech v této stati popsaných křížů a uvádím ho zde jen jednak pro úplnost, jednak z přesvědčení, že děkuje svůj vznik umělkovanému napodobování valně starších křížů, v krajině hořické se vyskytujících."

Podle popisu kříž stával za obcí, snad ve stráni nad úvozovou cestou, při cestě na Jeřice. Zda s ním má spojitost zdejší označení lokality "U kříže" (na mapě stabilního katastru z roku 1841 označeno „U Krzize“), není jasné. Na základě kresby kterou Vilém Dokoupil zhotovil víme, že na pískovcovém kříži, snad jetelového tvaru, byl na hlavě kříže vyryt christogram INRI a na těle kříže třířádkový nápis: "Josef Waczlawik / Ano / 1792". Zda ono slovo "Anno" pokrátil na kříži kameník, nebo jedno písmeno "n" vypustil v rámci kresby V. Dokoupil není jasné, ale pravděpodobnější verze bude ta první. 

Třebnouševes je poprvé zmiňovaná již v roce 1143 ve zakládací listině Strahovského kláštera. Název obce se v průběhu staletí měnil, avšak od roku 1921 se ustálil na podoby Třebnouševes. Jiné názvy: Třemešoves, Gr. Trzemeschowes, Welka Třemessowes, Groß Trebnouschewes.

Jako první, a v podstatě jediný, kříž zdokumentoval na konci 19. století první ředitel kameno-sochařské školy v Hořicích Vilém Dokoupil. Roku 1895 v Národopisném sborníku okresu Hořického uvedl: "Za východním koncem obce Třeměšoves stojí v úvoze, při cestě do Cerekvice vedoucí, na jílovitém svahu kříž, který - i kdyby nenesl rukou neumělou vytesaný nápis (Josef Waczlawik Ano 1792) - celkovým tvarem novější původ svůj prozrazuje (obr. č. 10). (...) Mám tento kříž za jeden z nejpozdějších, ze všech v této stati popsaných křížů a uvádím ho zde jen jednak pro úplnost, jednak z přesvědčení, že děkuje svůj vznik umělkovanému napodobování valně starších křížů, v krajině hořické se vyskytujících. Všeobecně se v Třebověticích vypráví, že na těchto místech byl někdo při kopání hlíny zasypán, tak že i tento kříž slouží k označení místa smrtelného úrazu."

Zmínka o Třebověticích v textu je bezpochyby omyl a byla míněna tato obec. Zásadní je sdělení, které přináší text i zmíněná kresba, a sice, že byl na kříži nápis: "Josef Waczlawik Ano 1792". Křížem se zaobíral publicista, badatel, Jan Psota a podařilo se mu nalézt matriční údaj, který se bezpochyby vztahuje k události. Jan Psota (13.5.2025) napsal: "Matrika ŘKC farnosti Hořice sign. 47-16 Z 1784–1813 přináší na pag. 580 v části vedené pro obec Třebnouševes (Tržebnaussowse) úmrtní záznam, který se vztahuje ke kamennému kříži. Uvádí, že 11. července 1792 pochoval hořický kaplan Alois Heml 32letého Josefa Václavíka, šafáře (správce panského dvora) „urozeného pana direktora (hejtmana) hořického“ z Hořic čp. 213. Do rubriky příčiny úmrtí a nemoci uvedl zapisující duchovní prosté „Ungligsfahl – čili Unglückfall – Nehoda“. Dům čp. 213 se nachází stále na svém místě v dnešní ulici Prokopa Velikého v Hořicích." Nehoda v zápise sice není blíže specifikována, ale je možné, že se tragédie odehrála tak, jak ji slyšel zhruba 100 let po neštěstí Vilém Dokoupil.

Kdy a za jakých okolností se kříž ztratil není známo. Žádné další údaje o kříži se dosud najít nepodařilo. 

Státní oblastní archiv v Hradci Králové: Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 47-16 (poř.č. 3085), Z 1784-1813, farnost Hořice - Pag. 580 (snímek 195): 11. července 1792 pochoval hořický kaplan Alois Heml 32letého Josefa Václavíka - https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/f31d694d-763d-44bc-8688-f8a6dbceae67/dao/f31d694d-763d-44bc-8688-f8a6dbceae67/file/465e9d66-d74c-468d-911a-401da2d996fc  

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895 - Starobylé kříže kamenné na Hořicku. Popisuje Vilém Dokoupil, str. 363

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Trebnouseves.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)