Třebovětice (část obce Cerekvice nad Bystřicí) 0441

Mohutný hrubě tesaný kříž z pískovce s vyobrazením zbraně - středověké kuše. Zajímavé je, že Vilém Dokoupil, který kříž patrně jako první popsal, petroglyf nezmiňuje: "V třebovětickém obecním lese „na horách“ nalézá se kříž hrubých tvarů, z tvrdého pískovce vytesaný (obr. č. 6.) po obou stranách plochý, se zakulacenými konci ramen; výška nad zemí činí 116 cm, síla při zemi 38 cm, v příčném rameni 29 cm, nahoře 20 cm, tak že se kříž zdola nahoru téměř o polovici seslabuje. Spodní rameno je dole 42 cm široké, sužujíc se směrem ke křížení až na 28 cm; rameno příční je 86 cm dlouhé, jedna jeho část je dobře zachovaná, druhá na konci silně otlučená." Jelikož je kříž na kresbě vyobrazen právě ze strany, kde je kuše znázorněna, nabízí se možné vysvětlení, že byl tento reliéf tehdy skryt pod vrstvou mechu.

Kříž v minulosti stával v hlubokém lese a snad proto nebyl prakticky znám. V Národopisném sborníku okresu hořického, jež vyšel roku 1895, Vilém Dokoupil, první ředitel kameno-sochařské školy, uveřejnil článek „Starobylé kříže kamenné na Hořicku“. V něm najdeme k našemu kříži uvedenu pověst, jež mu sdělil říd. učitel Tvrzský v Cerekvici. Dle ní zde byl přepaden, oloupen a zabit řezník jdoucí z Josefova (nebo spíše Jaroměře) do Jičína na trh. 

Dokoupilovy informace převzal Dr. Walter von Dreyhausen do svého díla "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau" (1940). V rámci umístění také píše, že se kříž nachází "v obecním lese „na horách“." Byť je naprosto jisté, že v Třebověticích Dreyhausen byl, kříže ve vsi zachytil na fotografii, tento kříž se patrně vyhledat nepokusil.

Jak se zdá, nebylo v té době známo, že tento mohutný kříž má na svém těle petroglyf kuše. Vilém Dokoupil, který kříž nakreslil právě v pohledu na stranu s petroglyfem, jej na vyobrazení, ani slovně, nepřipomíná. Snad byl skryt pod vrstvou mechu. Možná by pověst, dodatečně vytvořená pro tento objekt, měla jinou podobu - možná s loveckou, či vojenskou tematikou. Zajímavé je, že kříž nezaznamenal josefovský badatel Josef Matějka, byť o křížích ve vsi věděl, a v rámci povědomí o nich napsal (1909): "O původu, jak a co se bylo dělo v obci, není pamětníka a každý řekne starou historii, jako o všech křížích, že vojáci zde odpočívají."

Dá se říci, že kromě V. Dokoupila, prameny o tomto kříži zcela mlčí. 

Důvod vzniku kříže, na tomto odlehlém místě, není znám.

Vilém Dokoupil (1895) uvádí: "O kříži tom, dle sdělení p. řídícího učitele Tvrzského v Cerekvici, vypravuje pověst: „Lesem obci Třebovětické náležejícím, „na horách“ zvaném, vedla za starodávna stezka z Josefova (neb Jaroměře?) přes Hořice do Jičína. Stezkou tou šel řezník z Josefova (?) do Jičína na trh; v lese „na horách“ byl přepaden, oloupen a zabit. Zde i pochován na místě, na němž kříž podnes stojí."

Pověst přebral též Dr. Walter von Dreyhausen do svého díla "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau" (1940).

Podle jiné pověsti má kříž spojitost s kříži, jež se nachází ve vsi. Ty měly být postaveny na místě dvojnásobné vraždy novomanželů odmítnutým milencem. Zde, v lesích, skončil svůj život vrah.

Vladimír Preclík v knize „Smírčí kameny“ (1990) v kapitole nazvané „Třebovětické momenty překvapení“ popisuje nejen kříže ve vsi, ale píše i o nelehkém hledání kříže se samostřílem. 

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895 - Starobylé kříže kamenné na Hořicku. Popisuje Vilém Dokoupil, str. 362

Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, str. 123 - 324. Třebowětitz

Vladimír Preclík: Smírčí kameny, 1990 - Třebovětické momenty překvapení, str. 151-161

Krkonoše - Jizerské hory, 3/2021 - cyklus: Putování za kamennými kříži - Hořicko (1), autor Martin Witkowski

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Trebovetice.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)