Blažim nad Vltavou - Chlum 1522

Veřejnosti nepřístupný objekt. Stojí na soukromé zahradě v osadě Chlum. Dříve stál na skalním ostrohu v lese, nad stružkou tekoucí z Chlumu, asi 250 m od dnešního umístění. Drobný kámen s poškozeným reliéfem dolní části maltézského kříže, někdy popisovaným jako nožka kalicha. Kámen je tradicí spojován s bitvou u Živohoště 4. listopadu 1419, mělo by se jednat o jeden z náhrobků.

1938 zřejmě první písemná zmínka¹ v publikaci „Monografie města Benešova a okolí“: „Neveklovsko. Blažím. Za obcí ,pod Chlumem’ , v blízkosti „holého vrchu", kde udály se srážky vojsk, jest otesaný žulový kámen, zvýše 60 cm, na jehož okraji vytesán kalich, pod nímž značka křížem, památník to z husitských válek.“ - Na jiném místě kniha uvádí další související kameny: „Nahoruby. ,Holý vrch’ památný tím, že zde byl přepaden lid ze Sezimova Ústí, jdoucí na shromáždění do Prahy od Šternberka z Konopiště, a zde značná část lidu pobita, mrtvoly pobitých husitů pak pohřbeny u potoka pod Bakosem, hroby označeny kameny s vytesaným kalichem, kameny tyto až asi na dva byly odstraněny, neznámo kam.“ 

1996 evidován SPVKK - Jan Svoboda.

1997 popsán v publikaci „Kamenné kříže Čech a Moravy“: V Chlumu - Neveklově je hlášen křížový kámen, o kterém tradice praví, že je to náhrobek husitů. Podle zachovaného popisu na něm byl zobrazen kalich. Objekt dosud nebyl nalezen.

1997 fotograficky zdokumentován zpravodajem Státní památkové péče Miroslavem Švarcem z Chotýšan.

1998 vychází v časopise Dědictví koruny české článek Jana Kulíka, který kámen také vyfotografoval - úryvek z článku: "Padlí z Holého vrchu byli pak pohřbeni u osady Bakoše. Dlouhá léta pak na louce u této vsí byly rozmístěny malé pomníčky, vlastně křížové kameny, jež připomínaly kolemjdoucím tento hrůzný den z počátku listopadu roku 1419. Lidé tyto památníky tragédie navštěvovali a nezřídka sem nosili věnce a květiny. Někdy, snad v polovině osm-náctého století, majitel louky, racionálně uvažující sedlák, nechal tyto vykopat a odvézt jinam. Kam, nevíme. Důvodem k tomu bylo prý množství lidí, kteří pošlapávali trávu. Kvalita píce byla bohužel v hospodářově filozofii prioritní před pietou. /Kráva nepočká, na polích kamení/ asi tak nějak. Z těchto přene-sených křížových kamenů se zachoval pouze jeden, z části otlučený, stojící nad roklí lesního potoka u Chlumu, nevysokého vrchu a vísky stejného jména o několika číslech popisných. Křížový kámen jsem pochopitelně nemohl nalézt, pomohla mi pak jedna milá starší paní, obyvatelka Chlumu, jež mne k němu přímo dovedla. Cestou mi doplnila některé místopisné údaje, taktéž mi sdělila, že lidé z Chlumu sem občas přinesou skrovnou kytici a o křížový kámen pečují. Je to i praktické. Mají tudy totiž cestu, asi 80m jižně je totiž lesní studánka s kvalitní pitnou vodou, pro kterou tam chodí. "

2001 popsán s kresbou v publikaci „Kamenné kříže Čech a Moravy“: Silně zerodovaný opracovaný kámen. Na něm pozitivní reliéf části templářského kříže. Jeho horní část je povětrností setřena, zbytek byl od 19. století považován za nohu kalicha. V té době vznikla pověst, že jde o náhrobek zabitého husitského poutníka z roku 1419. Rozměry 47x35x21 cm. Křížový kámen se nachází na skalním ostrohu v lese nad potůčkem tekoucím z kopce Chlum, asi 250 m od osady Chlum. Podle tradice zde bylo podobných kamenů více, místo je zváno Na Křížkách. 

2001 byl v publikaci "Příběh kapliček" zařazen mezi smírčí kříže: „V roce 1998 byl další objekt lokalizován u Chlumu u Neveklova. Jedná se o údajný náhrobek povražděných husitů, na němž byl podle tradice vytesán i kalich. Dodnes jsou k němu přinášeny květiny.“

2025 listopad vloženo na tuto mapu, Marie a Michal Streubelovi.

Poznámky:

1/  V této souvislosti není bez zajímavosti zmínka o textu v bohužel momentálně pohřešovaném 1. dílu Pamětní knihy obce Nahorub: „Další z lidových tradic vznikla později, patrně až ve dvacátých letech s obnoveným zájmem o Psané skály, a připomíná kameny (odlomené ze skal?) v údolí Mastníku, které měly být značeny znamením kalicha nebo kříže. Kameny údajně naházel do potoka majitel louky, když mu zvídaví návštěvníci kvůli nim šlapali trávu. Kronikář uvádí, že sám poslední z kamenů prohlédl a nalezl na něm kříž, „jaký užívá za svůj znak řád křižovníků“. Ze zápisu nevyplývá, že by byl kámen opracován do podoby mezníku.“ Per saecula ad tempora nostra, sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, ISBN 978-80-7286-117-0, str. 942, 945 – díl II, 2007.

Pověst o hrobech husitských poutníků

 „Houf asi 300 pokojných poutníků z jihočeského Sezimova Ústí, putující do Prahy na shromáždění Husových příznivců z celých Čech, tu byl 4. listopadu 1419 přepaden asi 1 300 ozbrojenci, tvořenými čeledí některých katolických pánů a žoldnéřů z Kutné Hory v Novém Kníně, dali se útočníci na ústup. Oba houfy pak společně pohřbily mrtvé při potoku u osady Bakoš a oklikami došly včas do Prahy.“
DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. 333 památných míst České republiky. Praha: Kartografie, 2004. ISBN 80-7011-777-X, s. 186.

http://smircikrize.euweb.cz/CR/Benesov/Chlum.html

Monografie města Benešova a okolí. Benešov u Prahy, 1938, s. 96 a 98. 

NODL, Martin (ed.). Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0. 

SVOBODA, Jan. Kamenné kříže Čech a Moravy. IN: Příloha časopisu Pod Blaníkem, roč. II, 1998, č. 3, s. III.

NUSEK, Jindřich a SVOBODA, Jan. Příběh kapliček: drobné sakrální objekty na Podblanicku. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 02/09 základní organizace, 2001. ISBN 80-86452-06-9, s. 6.  (Zajímavé je, že Jan Svoboda v článku z roku 1998 uvádí, že kámen byl „lokalizován již před lety pracovníky Muzea okresu Benešov“.) 

Kamenné kříže Čech a Moravy. 2., dopl. vyd. Ilustroval Tomáš KAREL, ilustroval Zdeněk PROCHÁZKA. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-370-0, s. 39.