Holovousy 0841

Pískovcový kříž ztrácející se v zemi, kterému téměř chybí rameno. Na druhém rameni letopočet. S ohledem na velké naklonění kříže je dnes právě místo, na němž je vyryt letopočet, nezjistitelné. Na fotografii p. J. Brojíra z roku 2002 ovšem jasně vidíme letopočet 1640. Vilém Dokoupil uváděl letopočet 1690. Nutno ovšem dodat, že tento rok byl dle jeho kresby na horní části ramene, kde žádný letopočet viditelný není. 

Vilém Dokoupil (1895) kříž popisuje: "Třetí kus jeví se býti valně porouchaným zbytkem kamenného kříže tvaru trámového (obr. č. 40.). Také u tohoto zachovalo se jen na levém konci silně potlučené rameno příční, 80 cm dlouhé, na hoření ploše pravého konce letopočet 1690 nesoucí a hlava 36 cm dlouhá a 37 cm široká. Přední i zadní strana kříže jsou hladké a kříž na všech místech 23 cm silný."

Umístění: Při pohledu od božích muk jde o kříž zcela vlevo.

Kříže a kámen (torzo kříže) se nachází v sousedství božích muk (podstavce se sloupkem, snad z roku 1690, na němž kdysi stávala socha světce, nyní je na něm kříž) na jihozápadním konci obce. Kolem nich prochází žlutá značka (z Ostroměře).

Boží muka na tomto místě stála patrně již v 17. století a byla zakreslena na mapě I. vojenského (josefského) mapování Čech z druhé poloviny 18. století. Podle písemných zpráv byla později pobořena a až do roku 1892 ležela v rozvalinách. O kamenných křížích se nevědělo. Po roce 1892 byl podstavec se sloupem a křížem opraven a pro vztyčení obnovených božích muk bylo nutné vykopat nové základy. Při jejich hloubení však byly nečekaně ze země vyzvednuty tři objemné monolitické kříže. Vilém Dokoupil (1895), první ředitel sochařsko-kamenické školy v Hořicích, o nečekaném objevu píše: "As 300 kroků západně od Holovous, při polní cestě do Hlásku vedoucí, ležely až do r. 1892 v rozvalinách zbytky vysokého sloupu tam stávavšího. Když kopány základy na tomto místě, by sloup s křížem znovu postaven býti mohl, přišli pracující dělníci na tři objemné kamenné předměty, v nichž poznati lze zbytky starých kamenných křížů. Všechny tyto zbytky s uznání hodnou pietou péčí obce Holovousské poblíž nově zřízeného vysokého sloupu kamenného opět do země zasazeny a možno je i z erární silnice, k nádraží Ostroměřskému vedoucí, dobře rozeznati." Co se boží muky dotýká - na podstavci se sloupkem se kdysi nacházela socha světce, nyní se na sloupku nachází kříž (osazen patrně roku 2009 či nejpozději 2010). 

Než přejdeme k vyprávění, jež má být s kříži spojeno, je nutné se zastavit u jednoho z nich - při pohledu od božích muk toho úplně vlevo (Kříž 0841). Vilém Dokoupil píše, že na hoření ploše pravého konce ramene se nachází letopočet 1690. Ten také zakreslil na vyobrazení tohoto kříže. Dnes zde tento letopočet nespatříme. Jak ovšem můžeme vidět na fotografii p. Jaroslava Brojíra z roku 2002, na kříži se nachází viditelný letopočet 1640 (dnes jej kvůli naklonění kříže nespatříme). Ten ovšem pro změnu neuvádí Dokoupil. Nabízí se otázka - nebyl vyryt do kříže dodatečně? Jaroslav Lukeš z Lázní Bělohrad, lesní kontrolor v. v., jenž působil m. j. též nějaký čas jakožto okresní konzervátor a člen osvětové besedy, si zdejší kříže sice zanesl do svých poznámek o křížích, ale nacházíme v nich jen vyobrazení dle kresby V. Dokoupila a popis patrně vzniklý na základě jeho údajů. Zda se k nim sám vypravil není jasné. 

Vilém Dokoupil ke křížů uvádí: "Dle údaje pana Josefa Moravce, řídícího učitele v Ostroměři, vypravuje 75letý občan z č. 31 v Holovousích, že kolem r. 1640 cestou, při níž nyní kříže postaveny, jela svatba. Svatebčané se předjížděli. Koně táhnoucí vůz, v němž sedel ženich, nevěsta a starší družička splašili se, vůz se převrhl a všechny tři osoby ve voze sedící se zabily." O nešťastné svatbě se pak píše i v místní kronice. V ní je ovšem již uveden rok 1690: ... kolem roku 1690 tudy jel svatební vůz, který se při  předjíždění převrátil a ženich, nevěsta i družička se zabili. Prý mělo jít o mladou dívku, která si nechtěla vzít o dost staršího muže... V sousedství byla umístěna informační tabule (patrně v roce 2011 v rámci výstavby NS Holovousova stezka) na které se dočteme: "Nacházíme se na místě křižovatky cest do mlýnů v Mezihoří (dnes Machův mlýn) a v Holovousích (dnes Erbenův mlýn). O existenci mlýnů jsou písemné zmínky již za panování Karlíků z Nežetic v Holovousích v 16. století. Smírčí kříže byly postaveny na památku tragické události, která se váže k roku 1690. Svatební vůz jedoucí z Mezihoří se při předjíždění převrátil a nevěsta, ženich i družička se zabili. Dle místních pamětníků se jednalo o mladou dívku, která si nechtěla vzít starého sedláka za muže. Její rodiče si přesto svatbu vynutili a proto byli takto potrestáni. Dle pověry duše zemřelých budou mít pokoj, až kříže plně pohltí zem."

Dr. Walter von Dreyhausen ve svém díle "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau" (1940) zmiňuje oba letopočty 1640 a 1690 bez toho, že by k nim přidal jakýkoliv komentář. Následně zmiňuje tragickou pověst o svatbě roku 1640 převzatou od Dokoupila.

Zda se výše uvedený příběh zakládá na pravdě již patrně nezjistíme, stejně jako to, proč byly zdejší kříže primárně vytvořeny. Ostatně není jasné ani to, zda na toto místo nebyly v minulosti svezeny z míst v blízkém okolí - viz též nedaleké Třebovětice (JC) či Zábřezí (TU). Tuto možnost předpokládal Josef Matějka a později též Jaroslav Lukeš.

Vilém Dokoupil ke kříži píše: "Dle údaje pana Josefa Moravce, řídícího učitele v Ostroměři, vypravuje 75letý občan z č. 31 v Holovousích, že kolem r. 1640 cestou, při níž nyní kříže postaveny, jela svatba. Svatebčané se předjížděli. Koně táhnoucí vůz, v němž sedel ženich, nevěsta a starší družička splašili se, vůz se převrhl a všechny tři osoby ve voze sedící se zabily."

Na informační tabuli u křížů v obci můžeme číst toto podání: "Smírčí kříže byly postaveny na památku tragické události, která se váže k roku 1690. Svatební vůz jedoucí z Mezihoří se při předjíždění převrátil a nevěsta, ženich i družička se zabili. Dle místních pamětníků se jednalo o mladou dívku, která si nechtěla vzít starého sedláka za muže. Její rodiče si přesto svatbu vynutili a proto byli takto potrestáni. Dle pověry duše zemřelých budou mít pokoj, až kříže plně pohltí zem."

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895 - Starobylé kříže kamenné na Hořicku. Popisuje Vilém Dokoupil, str. 368-369

Hradecký kraj, roč. 6, č. 5-6, datum vydání: 15.12.1909, str. 214 - Kříže z dob dávných pod jménem „zapadlé“, Jos. Matějka

Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, str. 121 - 312. Neupaka: Holowous

Regionální muzeum a galerie v Jičíně, inv. číslo: RU 50, přír. číslo: 13926 - Jaroslav Lukeš: Kříže evidované, nezjištěné. Prozatimní. - popis a barevná kresba dle článku Viléma Dokoupila, mapa s vyznačením umístění kříže (soubor složek 1 a 3)

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Holovousy.html 

Krkonoše - Jizerské hory, 5/2021 - Putování za kamennými kříži: Hořicko (3), Martin Witkowski

vložil: Oldřich Dvořák (2026)