Pelhřimov 1951

Stojí ve východní části zbylého ambitu první zleva. Oboustranný kámen se sedmi řádky gotického nápisu. Dnes je umístěný stranou s křížem ke stěně ambitu. Prvními badateli naměřená výška je zkreslená původním usazením do země, šířka odpovídá. Již při prvních soupisech byl zaznamenán jako poškozený, dříve stál u cesty z Pelhřimova do Vlásenice. 

1892 Richlý s kresbou č. 22, zachycený 28. července: Při levé straně silnice k Vlásenici, hned za městem – za kostelem Kalvárií. Zadní strana popsána, nepřečtitelné. Výška 90 cm, šířka 46 cm. Kresba.

1895 Fritz s kresbou č. 13: Na staré silnici z Pelhřimova do Vlásenice hned za městemu nového kostela Kalvárie jest kámen 90 cm vysoký a 40 cm široký. Přední plocha jeho jest
pravidelně otesána. Prostředkem přetažen jest kříž. štíhlý, mělce vypouklý s rameny 6 cm širokými, s končinami trojlaločně šířenými. Na pravém rameni jest lalůček horní, na hořejším celá končetina a celé temeno kamene skomoleno. Příčná ramena jsou 15 cm, dolní 70 cm dlouhá. Na zadní ploše kamene ukazují se stopy jakéhosi nečitelného  písma. Nedaleko leží ulomená část trojlistého ramene kříže.“

1903 Soukup, Soupis památek okresu Pelhřimovského s. 170: Podobný na cestě do Vlásenice, též minuskulí popsaný. Má málo
čitelnou legendu: K. p. … BARTOSSE … ZABIL A STRZEN KONMI BUH ZACHOWEJ TÉ
PRZIHODY KAZDE[H]O WIERNEHO.“

1935 Schwab, Pilgram 60: An der Straße nach Wlasenitz unterm Kalvarienberg
(Kleeblattkreuz). * Kreuzstein R.

1997 evidovaný SPVKK Aš – Zdeněk Jaroš