Police 0481

Kříž bez dochovaných horizontálních ramen, na jehož dříku je v obrysu vyryt nástroj podobný meči nebo dýce bez záštity. 

Kříž je zazděn v obvodové zdi polického hřbitova proti domu čp. 9 ve výšce asi 2,5 metru. Hřbitov se rozkládá kolem kostela sv. Mikuláše.

Předpokládá se, že polický smírčí kříž pochází z 15. století. Je pravděpodobné, že vždy stával poblíž polického kostela sv. Mikuláše, což je bezesporu nejstarší památka obce (první zmínka v roce 1312). Jde o barokní stavbu ze 17. a 18. století, se starším gotickým jádrem (presbytář) z 13. století. Kostel byl dostavěn a upraven v 1. polovině 19. století. V roce 1964 zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 35347/8-1090 - kostel sv. Mikuláše. Před kostelem stojí pískovcový kříž z roku 1850 s tělem Ježíše Krista a dvěma sochami světců na podstavci. 

Kolem kostela je hřbitov, obehnaný kamennou ohradní zdí z roku 1850 (navazující na starší základ). A právě mezi kameny této ohradní zdi je z vnější strany vsunut onen křížový kámen, respektive jeho dochovaná část. Jan Havelka (1885) a po něm A. Franz (1899) uvádí, že kříž dříve stával asi 2 m před hřbitovní zdí a do ohradní zdi byl zasazen při rozšiřování hřbitova. Historik Jan Březina předpokládal, že se tak stalo roku 1763: "Kostel byl renovován r. 1672 a rozšiřován r. 1763. Tehdy zazdili do hřbitovní zdi kolem kostela starý tzv. cyrilometodějský kříž."

Kříž prý býval místními obyvateli nazýván koza, jindy pak baba. Zda jde o kříž hřbitovní, smírčí či pamětní není možné uvést, byť rytina na dříku by mohla zobrazovat vražednou zbraň. A. Franz (1899) uvádí dvě možnosti účelu kříže: 1. Kříž na paměť epidemie, 2. Pohanská modla zvaná Koza (pozn. tématu pohanské modly se věnuje též ve své úvodní části - str. 3, kde tento kříž uvádí také). Podobně se zmiňoval na základě sdělení zdejšího rodáka, bohoslovce a hudebního skladatele, Jana Hlocha, o kříži Jan Havelka (1885), ten jej však nepovažoval ani za kříž: "Týž bohoslovec pan J. Hloch jenž referoval o památném kříži úsovském, zaslal mi též výkres a popis kamene tesaného, který zvýší 1 m. zazděn jest do hřbitovní zdi v Polejci blíže Úsova. Dříve stával asi 2 m. přede zdí a teprv při rozšiřování hřbitova do zdi jest zahrnut. V předu jsou na něm dvě rýhy, sbíhající se v jeden hrot. Pověst jest o kameni tom táž, jako vypsána byla o kříži úsovském, a pověst ta ani tuto nepodobá se pravdě. Pan zpravodaj domnívá se, že kámen ten jest bývalý kříž, jemuž byla 3 ramena otlučena, a že snad proto lid kameni „koza“ říká. Ale já domnívám se, že to nebyl nižádný kříž, nýbrž že kámen ten, tak jak nyní jest, měl svůj význam (k čemuž ony rýhy poukazují) v době pohanské, z níž také snad pochází, a že proto potupně lid křesťanský jej ode dávna kozou nazýval. V domněnce té mě utvrzuje podobný docela kámen, též takovými rýhami opatřený, který se zachoval v Cholině na Litovelsku. I o tomto kameni říká se, že to otlučený, prastarý kříž. Jiného o něm neví se ničeho. Kdyby se podařilo dokázati, že oba tyto kameny skutečně jsou původu pohanského, byl by to zároveň pádný důkaz veliké starobylosti těch křížů cyrillo-methodějských, na nichž viděti rýhy podobné."

Kříž snad viděl v rámci svých cest v l. 1905-1906 tehdejší vlastivědný badatel a farář v Týně nad Bečvou František Přikryl. Do svého poznámkového sešitu si udělal pouze stručnou poznámku o tom, že ve hřbitovní zdi se nachází kříž. Ten pak zmiňuje ve své knize vydané roku 1907: "Dp. P. Jan Kopp, kaplan v Majetíně, rodák z Police, sdělil, že ve hřbitovní zdi tamního prastarého kostela sv. Mikuláše zazděn jest kamenný kříž sv. Cyrilla a Methoda. O jeho stáří svědčí prastará křtitelnice, na poli nedaleko vykopaná, nyní v kostele postavená; je podobná střítežské." 

Adolf Lang ve svém článku nazvaném "Smírčí kříže zvané též cyrilometodějské, a pamětní kameny na Zábřežsku" ke kříži uváděl: "V Polici ve hřbitovní zdi je zazděno torzo smírčího kříže s uraženými oběma vodorovnými i horním svislým ramenem. Stával dříve asi o 2 m vpředu, ale při rozšiřování hřbitova byl vložen do posunuté ohradní zdi. Na dříku má vyryty dvě rýhy nahoře příčně spojené a na spodním konci se sbíhající; snad je to primitivní kresba meče, dýky, neb nože. E. Smékal zapsal, že prý kříži za starých dob říkali „Koza“; dnes tento název v Polici nikdo nezná. Taktéž nejsou známy pověsti o původu kamene, který prof. Havelka nepovažoval za kříž."

V květnu roku 1988 dojel do Police ak. sochař a spisovatel Vladimír Preclík. K polickému kříži v rámci své knihy "Kameny pokání" sepsal povídku "Mít pro strach uděláno".

Vlastníkem kostela a celého přilehlého areálu je Římskokatolická farnost Úsov. Jen malá část ohradní zdi je v majetku obce.

Již řadu let je upozorňováno na špatný stav ohradní zdi ve které je zazděn i kamenný kříž. V roce 2003 periodikum Olomoucký den pod nadpisem "Ohrožená statika" a "Rozpraskaná zeď u hřbitova dělá vrásky silničářům" byl uveřejněn krátký článek na toto téma, kde se m. j. psalo: "Police. Pohled na kamennou opěrnou zeď, která těsně lemuje silnici kolem kostela a hřbitova v Polici na Mohelnicku, dělá starosti silničářům i obci. Na několika místech je totiž silné narušená zatékající vodou a kořeny popínavých keřů, postupně se rozpadá a naklání směrem k vozovce. Zejména na jaře, když povolí mrazy, z ní vypadávají na vozovku kameny. Asi osm metrů zdiva je v kritickém stavu. (...) Ohradní zeď z první poloviny 19. století je na seznamu chráněných památek. Vzácný je zejména pět set let starý smírčí kříž, který do zdi její stavebníci osadili. Podle místní pověsti pochází kříž dokonce z doby cyrilometodějské, stával prý v posvátném háji a byl svědkem křtu prvních křesťanů." Zápisy v kronice obce, jež pořídila Jena Preisová hovoří o několika, ne zrovna zdařilých pokusech o opravu alespoň té části zdi, jež patří obci. 

Kříž prý býval místními obyvateli nazýván koza, jindy pak baba. Zda jde o kříž hřbitovní, smírčí či pamětní není možné uvést, byť rytina na dříku by mohla zobrazovat vražednou zbraň. A. Franz (1899) uvádí dvě možnosti účelu kříže: 1. Kříž na paměť epidemie, 2. Pohanská modla zvaná Koza. Podobně se zmiňoval na základě sdělení zdejšího rodáka, bohoslovce a hudebního skladatele, Jana Hlocha, o kříži Jan Havelka (1885), ten jej však nepovažoval ani za kříž: „Pověst jest o kameni tom táž, jako vypsána byla o kříži úsovském, a pověst ta ani tuto nepodobá se pravdě.“ Co se týče zmíněné úsovské pověsti, tu popsal následovně: „Pověst dí, že kříž byl postaven, když mor strašný ve krajině té zuřil, tak že celé obce vymřely. Ale poněvadž o tak strašném moru ve krajině té jinak není nic známo, ani kde zaznamenáno, jest pověst ona asi docela lichá, kdežto podoba kříže, jeho zvětřelý zevnějšek, jakož i ony rýhy k tomu poukazují, že snad tu máme co činiti se skutečnou prastarou památkou cyrillo-methodějskou.“

Vladimír Preclík roku 1992 sepsal ke kříži povídku „Mít pro strach uděláno“. Příběh v podstatě vychází z mnoha podobně tradovaných příběhů o noční návštěvě hřbitova ve snaze ukázat svou odvahu před společností a následnou smrtí z vyděšení.

Sborník Velehradský 1885 - O některých památkách cyrillo-methodějských, pokračuje Jan Havelka, str. 86 (tamtéž i vyobrazení - obr. 6)

Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, 1899, Alois Franz: Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren, str. 8: Figur: 56 (pozn. kříž zmiňován i v úvodní části na str. 2-3 a 5) - vyobrazení: Taf. VI/2: Fig. 56 Polleitz (Aussee)

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 20: inv. č. 1472 - Zeměpisné poznámky z cest po severní Moravě, 1905-1906

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, 1907, str. 54-55

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda, 1933, str. 34

ZVMO (Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci) - Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci, 1961, č. 94 - Adolf Lang: Smírčí kříže zvané též cyrilometodějské, a pamětní kameny na Zábřežsku, str. 8: 5. V POLICI 

Jan Březina: Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848, 1963, str. 313

Václav Medek: Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918, 1967, str. 11

archiv SPVKK v Aši

Vladimír Preclík: Kameny pokání, 1992, str. 154-159: Mít pro strach uděláno 

Olomoucký den č. 73, 27.3.2003, str. 12

Mohelnický zpravodaj, září 2006 - Historie Police

Kronika z let 1993-2018, zapsala kronikářka Jena Preisová - https://www.police-mohelnicko.cz/obec/historie-obce/ 

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Sumperk/Police.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)