Diváky 1751

 Hlavní mapa SPVKK  Na mapu  Na databázi bodů
© Milan Šimek 10.1.2022
 Poloha

Souřadnice 48,9790808 | 16,7627881

Viditelnost Veřejné

 Ukázat polohu na mapě
QR kód Mapy.cz
QR kód Google Maps
Identifikátor 1751
Typ Kamenný kříž
Stav Existující
Rozměry Výška 135 cm, šířka 65 cm, tloušťka 18 cm
Region (okres) Břeclav (Česká republika>Jihomoravský kraj>Břeclav)
Datace po roce 1663
Rok nálezu, okolnosti
Evidence NPÚ Hlavní odkaz https://www.pamatkovykatalog.cz/kamenny-kriz-2172809
Katalogové číslo 1315677203
Rejstříkové číslo ÚSKP 105613
Popis objektu

U lesní cesty při odbočce červené turistické stezky, která jde od silnice Kurdějov-Nikolčice směrem k obci Diváky, v lokalitě "U Josífka". Samotný kámen je znám jako Schallerův kříž. Nesprávně evidován pod obcí Nikolčice, je však v katastru Diváky.

Poměrně robustní, původně dvouramenný (tzv. „patriarší“) vápencový kříž s oboustranným nápisem vyvedeným frakturou (výška písmen 3cm). Z jedné strany je text psán německy, z druhé strany česky. Horní ramena kříže byla (neznámo kdy) odlomena; díky této skutečnosti chybí výrazná část textu (na druhé straně je chybějící souvislý text důkazem, že kříž skutečně dvojí břevna měl). Kříž stojí na masivní, stupňovitě se rozšiřující čtvercové základně.
Materiál i provedení kříže je stejný jako u kříže evid.č. 1856 (Přísnotice, okres Brno-venkov). S největší pravděpodobností jde o práci jedné kamenické dílny. Materiálem je lithotamniový vápenec (tzv. "mušlový") z jurského masivu Pavlovských vrchů (Pálava). Krom odlomených horních ramen je povrch vápence zvětralý, s nepravidelnostmi povrchu (způsobeno zřejmě mechanickým poškozením). Písmo je špatně čitelné, krajní litery často chybí zcela. Doslovný výklad textu proto není zcela jednoznačný.

  • [1.6.6]3. IAHR[---]/[---]teri sehen[---]/[---]ieser Sto[---]/[---]er Ehrn[---]/[---]vnd Mo[---]/[---]esste Han[---]/[Kon]radt Schalle[r]/[---]bedienter[---]vndt/Bvr[---]/[A]vspitz Dessen Toter Leib Zu[---]/Brünn bey St.Iohannes In di[---]/[---]russt/Bey gesetz die Soele/[---]er Gott entt Inn[---]/[---]nes Avff Be[---]/[---]nomben/worden/Ammen
  • [---]1.6.6.3/przi Tata[rskem]/[vpadu][byl]na Tom[to]/[miste]rztnir St[---]/[p]ann Cun[radt]/d Ssaller/Czysarsky/[sluze]vnik a miesst[an]/[Hust]opeczky Gehoz mr[tve]/[telo]w Brnie v Swateho Jana[---]/[---]te[---]ostaweno Dusse[---]/v Nadegi do Nebe[---]/[---]sta byla/amen
Historie objektu

Obvykle citovaná (nedoslovná) verze přepisu pochází z přepracované rekonstrukce PhDr Evy Nečasové (z její původní diplomové práce, kde ovšem jako obět ještě uvádí mylně jméno Petr Stosser). V této podobě je převyprávěn na informační turistické tabulce:

[Roku 1663 při tatarském vpádu byl na tomto /místě zabit pan Konradt Schaller /služebník a měšťan hustopečský. Jeho /mrtvé tělo pohřbeno v kryptě u sv.Jana /v Brně, duše byla vzata do nebe. Amen]

Údajně šlo o úředního („císařského“) posla, který spěchal z Hustopečí (ty byly vydrancovány dne 5.září 1663, část obyvatel byla odvlečena do otroctví, ostatní povražděni) varovat Brno před vpádem Tatarů na jižní Moravu. Byl však dostižen právě zde, na vrcholu táhlého horského hřbetu Ždánického lesa, oddělujícího Hustopečsko a Dolnomoravský úval od svratecké nivy směrem na Brno. Schallerovi se později dostalo „státního“ pohřbu u sv.Janů v Brně, podobně jako tomu bylo i u Kryštofa Krause zabitého u Přísnotic (viz již zmíněný kříž č. 1856). 

Poznámka: hřbitov při kostele sv.janů v Brně byl hned vedle chrámu, na místě kde dnes stojí Loretánská kaple. S její stavbou hřbitov zanikl, všechny ostatky byly zřejmě hromadně uloženy jinam.
Lidová etymologie
Prameny a literatura