Jestřebí 0079

Monolitický kamenný kříž ve tvaru latinského kříže s okosenými hranami. Spodní část kříže je mírně rozšířená. Na přední straně je reliéfně vyobrazena šipka s hrotem směřujícím vzhůru. Pravé rameno je uraženo. Nachází se u kříže podložené kameny.

K původu kříže se nedochovala žádná pověst. Podle V. Návrátila bývá spojován s Haberskou stezkou, kde měl sloužit jako výstražné znamení. V místech, kde se kříž nachází, probíhala jedna z větví Haberské stezky. Ta začínala v Jihlavě a pokračovala přes obce Čížov, Cerekvičku, zaniklé osady Regenholz, Falknov, Strenčí do Opatova.

Ke kameni by se mohla vztahovat i událost zapsaná ve IV. jihlavské městské knize. Z roku 1410 je v knize zápis o výslechu jistého Marcina řečeného „Kozí oko“, který na mučidlech přiznal, že u Strenčí zabil nějakého kupce ze Znojma.

J. F. Svoboda, Památné kameny na moravském Horácku - Věstník Československého zemědělského musea, 1937, str. 76: 2. V kat. obci Jestřebí v Collaltově revíru jsou 4 památné kameny: Kamenný kříž starobylého typu u myslivny V komoře na parc. č. 996 (mezi alejí kněžickou a brtnickou, na blízku studně, lesní zn. 15 j). Je 80 cm vys., 80 cm šir. a 20 cm tlustý; jedno rameno má uraženo. V těch místech roste mnoho hub, proto je nazvali komorou.

J. Večeřa, Domovopis Kněžic u Jihlavy, Jihlava 1937, s. 25: „Blíže myslivny mezi alejí Brtnickou a Kněžickou je starý, poškozený, nevysoký kamenný kříž typu cyrilometodějského; stojí na místě, kudy vedla kdysi cesta, po níž jsou tam stopy a o níž svědčí název trati ‘U německé stezky’ u Jestřebí, kudy asi vedla ona cesta k Jihlavě, odkudž po ní snad chodili i horníci k dolům do Předína, kde jsou po ní stopy jako na Alejích.“ /s. 25/

V. Navrátil, Mezníky, smírčí kříže, milníky a Boží muka, 1985, č. 3: Poškozený kamenný kříž /jedno rameno uraženo/, 116 cm vysoký, před poškozením 86 cm rozpětí příčného břevna. Hrany okosené, ve svislém břevnu vystouplý reliéf „šipky“, jejíž hrot se zřetelně stáčí doleva. V mírně rozšířené, do země zapuštěné paty kříže vytesán klínovitý zářez; patrně sloužil k upevnění bloku kamene při opracování.

Z. Procházka, † V. Navrátil, Staré kamenné kříže a křížové kameny okresu Jihlava, Vlastivědný věstník moravský, r. 1996, č. 2, str. 136-154: V rozsáhlém komplexu - Jestřebském lese, ležícím mezi Jestřebím, Stonařovem a Dlouhou Brtnicí, je umístěn jeden kamenný kříž a dva křížové kameny. Kamenný kříž je zasazen asi 300 m od bývalé hájenky Aleje vystavěné ve středu lesa, v trati "U německé stezky" (lesní parcela č. 996). Pravé rameno uraženo, na přední straně monolitu vytesán reliéf šipky se zahnutým rohem. Hrany kříže okoseny. Zajímavou možnost využití tohoto kříže popisuje V. Navrátil 1985, 82-83. (Vn 116cm; Š původní 86 cm; T 20 cm)

Z. Jaroš, Pamětní kameny na Jihlavsku, Jihlava 2003, č. K3