Olomouc (městská čtvrť Hodolany) 1195

Kříž byl po ramena zapadlý v zemi. Nahoře měl dvě zahnuté rýhy. Ztracený nebo spíše zničený.

Jako první kříž velmi podrobně popisuje roku 1883 Jan Havelka ve Sborníku Velehradském a znovu o rok později v Časopise Muzejního spolku olomuckého. Jako další jej zmiňuje Alois Franz roku 1899. U Franze ovšem není zcela jisté, zda nepřebral údaje Havelkovy (byť rozměry jím uváděné se minimálně liší). 

Popis kříže uvádí Havelka (1883) následovně: „Prastarý kříž, jenž by jinak snad docela byl propadl zapomenutí a zkáze úplné, vypátral vel. p. P. Ferdinand Harna, kooperator v Holici u Olomouce, a obšírnou o něm podal zprávu: „Kříž ten (viz obrázek 5.) nad povrchem zemským zvýší jest toliko 48 cm., ostatek již do prsti jest zapadlý. Široký v ramenech jest 50 cm., tlustý 16 až 17 cm. a ze šedého pískovce uroben.“ A. Franz uvádí výšku a šířku kříže 50 cm, tloušťku 18 cm. 

Je známo jediné vyobrazení kříže, a to od Jana Havelky z onoho roku 1883 - zda vzniklo na základě vlastního pozorování, nebo na základě nějakého náčrtku zmíněného F. Harny není (zatím?) jasné. A. Franz očividně tuto kresbu též reprodukoval - stejně tak později Fr. Přikryl a K. Slavík.

Jako první kříž velmi podrobně popisuje roku 1883 Jan Havelka ve Sborníku Velehradském a znovu o rok později v Časopise Muzejního spolku olomuckého. Jako další jej zmiňuje Alois Franz roku 1899. U Franze ovšem není zcela jisté, zda nepřebral údaje Havelkovy (byť rozměry jím uváděné se minimálně liší). Další autoři (František Přikryl, Karel Slavík, Eugen Stoklas) již údaje o kříži převzali prokazatelně. 

Významný je naprosto jednoznačný popis umístění kříže, jež Havelka uvádí: "Stojí či vlastně nakloněn již leží na levé straně cesty od Nového světa k Olomouci vedoucí a sice na pozemcích obce Hodolan, nyní však c. k. vojenskému eráru za cvičiště sloužících. Od kapličky novosvětské vzdálen jest kříž 300 kroků, ode dráhy železné 280 kroků, od cesty pak samé toliko 12 kroků. Nyní okolí jeho nejbližší jest, jak již řečeno, cvičištěm vojenským; ale viděti patrno, že tuto kolem kříže starožitného vedla druhdy polní cesta nějaká.“ O něco dále pak doplňuje další zásadní informaci: "Kříž celým svým vzezřením jeví se býti pomníkem prastarým, sešlým zhoubou časovou. Kolkol porostlý jest lišejníky, mechy, ba dole i drn již do něho zasazuje své kořínky. Bývalý majetník pololánu č. 28. v Hodolanech, jemuž pozemek vedle kříže náleží, nyní výměník, pan Kašpar Kopečný, kmet 86letý, rodič hodolanský a nejstarší muž v obci..." A. Franz pouze zmiňuje, že se kříž nachází na vojenském cvičišti, od Olomouce směrem na Nový Svět 290 kroků od železnice. Tedy může jít o umístění převzaté od Havelky...
Díky Havelkově popisu a na základě porovnání mapy stabilního katastru z roku 1834 lze stanovit, že se kříž nacházel na rozhraní polností (kudy pravděpodobně vedla kdysi ona Havelkou zmiňovaná polní cesta) 747 a 745. Parcela 747 patřila k domu 28 a u tohoto pololánu tedy kříž měl stát.
viz indikační skica MOR069618340: MZA, sig. 0696, Hodolany (Hodolein), 1834 - https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/994 

Zde bych též upozornil na velmi zajímavou stránku "Proměny Olomouce v čase" na níž mě upozornil p. Marie Streubelová, za což jí patří velký dík. Na ní můžeme sledovat proměny místa, kde kříž stával...
kupř.:

stabilní katastr 1833 - https://mapy.olomouc.xyz/?lat=49.583000&lng=17.273351&zoom=18&view=swipe&left=mapa-z-roku-oE7us&right=ortofoto-2024

První plán Velkého Olomouce vypracovaný ing. J. Kšírem, 1919 - vojenské cvičiště na levé straně dnešní ulice Holická - https://mapy.olomouc.xyz/?lat=49.582108&lng=17.276795&zoom=16&view=swipe&left=velky-olomouc-l7wsL&right=ortofoto-2024 

Velký Olomouc 1923 - na pravé straně dnešní ulice Holická kasárna - levá strana ještě nezastavěna - https://mapy.olomouc.xyz/?lat=49.582581&lng=17.273512&zoom=16&view=swipe&left=mapa-z-roku-1923&right=ortofoto-2024 

Proměny Olomouce v čase 1927 - zde vidíme, že levé straně již byly postaveny budovy kasáren - parcela 747 a cesta u ní zůstala trávníkem a kříž tam mohl (ale nemusel) stále zůstat - https://mapy.olomouc.xyz/?lat=49.582899&lng=17.271860&zoom=18&view=swipe&left=ortofoto-1927&right=mapa-z-roku-oE7us 

S ohledem na neustálé změny okolí - užitkové, přírodní - je pravděpodobné, že byl kříž odstraněn nejpozději ve 20. letech při stavbě kasáren i na druhé straně ulice (Holická) - na místě býv. vojenského cvičiště, tedy někdy po roce 1923...
Dnes bychom umístění kříže našli v místech nynějšího BauMaxu na Holické ulici, zhruba zde: 49.5829056N, 17.2719906E.

Tolik tedy k jedné ztracené, patrně zničené, památce Velké Olomouce. Jako možná jediný kříž popsal "tichý genius Moravy" Jan Havelka - u něj informace o památce začínají a možná i končí. Zda se podaří najít nějaké další zprávy je spíše nejisté...

Co se týče pověstí ke kříži se pojícím podává Jan Havelka (1883): „Lid praví, že v těch místech jakýsi řeznický zabit jest, kdežto jiní zase tvrdí, že tam pacholek pohůnka zavraždil a jiní opět, že tam odpočívá padlý důstojník Švéda nebo že to hrob dvou milenců nešťastných. Zjevno, že tu původní tradice (cyrillo-methodějská) již úplně zanikla a že k nynějším povídačkám ony dvě rýhy příčinu zavdaly, jež na severovýchodní straně kříže jsou vytesány ku ozdobě pouhé, které však lid mylně zobrazenými dvěma noži pokládá a odtud právě bájí o vraždách tu spáchaných. Někteří zase v oněch dvou rýhách vidí řeznickou océlku a proto také hádají, že tu tovaryš řeznický vraždou zahynul.“ Zmíněné čtyři pověsti uvádí též A. Franz (1899).

Havelka na závěr neopomněl dodat přání, aby byl kříž určen jakožto památka po věrozvěstech: „Kříž celým svým vzezřením jeví se býti pomníkem prastarým, sešlým zhoubou časovou. Kolkol porostlý jest lišejníky, mechy, ba dole i drn již do něho zasazuje své kořínky. Bývalý majetník pololánu č. 28. v Hodolanech, jemuž pozemek vedle kříže náleží, nyní výměník, pan Kašpar Kopečný, kmet 86letý, rodič hodolanský a nejstarší muž v obci, vypravuje, že kříž ten již za dětství jeho vždy býval drnem zarostlý a před 70 lety rovněž tak nakloněn jako nyní jej shledáváme. Škoda, že prastarý kříž tento nemá více původního podání svého; než doufejme, že snad přece podaří se dopátrati se tradice cyrillomethodějské.“

indikační skica MOR069618340: MZA, sig. 0696, Hodolany (Hodolein), 1834 - https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/994 

web Proměny Olomouce v čase - řada srovnávacích map - viz některé odkazy v záložce "Historie objektu"

Sborník Velehradský 1883 - O některých památkách cyrillo-methodějských, J. Havelka, str. 221-222

Časopis Muzejního spolku olomuckého. Datum vydání 4.1884, č. 2, roč. 1, str. 74-75 - podává Jan Havelka

Mittheilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, 1899 - Alois Franz: Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren, str. 8, Figur: 54, vyobrazení: Tabule V/1 - fig. 54 Olmüz (Salzergut)

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, 1907, str. 73, obr. 40 - dle kresby Havelky

Záhorská kronika, roč. IV., č. 5, květen 1908, str. 33 - píše Fr. Přikryl (z článku „Sv. Cyrill a Method v památkách kolem Pobečví a na Záhoří“, str. 33) - pozn. rukopisná předloha tohoto článku uložena: Zemský archiv v Opavě - pobočka Olomouc. Název fondu: Frel Antonín. NAD 1591 | Frel Antonín. Značka: Frel - ZK. Karton 20, inv. č. 462.

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda, 1933, str. 38

Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, č. 1, datum vydání: 9.1933 - Eugen Stoklas: Cyrilometodějské kříže na Litovelsku, str. 9-11 (pozn. pouze slovní zmínka)

Selské listy, č. 75, 21.9.1935 - Karel Slavík: Malé kamenné kříže v poli, str. 5 - pozn. Karel Slavík vypisuje informace z příspěvku A. Franze (1899)

zajímavost: k vojenskému cvičišti a okolí: viz Olomoucký rej - https://olomoucky.rej.cz/clanky/historie/1298-rasovna-rybarske-domky-armadni-sklady-a-cviciste-areal-s-neveselou-historii-ma-novou-budoucnost - Rasovna, rybářské domky, armádní sklady a cvičiště. Areál s neveselou historií má novou budoucnost, 21. dubna 2022

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Olomouc/Hodolany.html 

vložil: Oldřich Dvořák (2026)