Rohozná 0791

Jednostranná deska se střechovitě završeným temenem. Na přední straně je v horní části menší jetelový křížek. Pod ním je v orámovaném poli částečně čitelný rytý text, který v osmi řádcích sděluje: „LETA 1733 / DNE 18. GULI OD / POSLA BOZIHO GEST / ZABIT GOSEF BARWIR / Z ROHOZNI…“. Zbývající část nápisu od poloviny 5. řádku až po 8. řádek je silně narušená a zvětralá. Pravděpodobně obsahovalo jméno druhého zemřelého Václava Berana, které bylo zčásti odhaleno roku 1991.

Ke kamenné desce se zcela jistě vztahuje úmrtní záznam matriky ŘKC Dolní Cerekev 6324 N 1715–1763, O 1715–1742, Z 1715–1745 na foliu 23. Matrika uvádí, že 11. července 1733 odešel Josef Barvíř se svým pacholkem (sloužícím) Václavem Beranem, které udeřil blesk. Pochováni byli na hřbitově farního kostela sv. Máří Magdaleny v Dolní Cerekvi bez svátostí. Prvnímu „starému muži“ bylo 41 let a druhému 24 let. Datum v matrice (11) i na kameni (18) se mírně liší a odporuje hygienické nutnosti pochovávat těla zemřelých do tří dnů od smrti. Patrně jde o chybu kameníka, protože v matrice po matriční události 11. července následuje zápis matriční události ze 17. července.

(Záznam v matrice dohledal a text nápisu upřesnil pan Jan Psota 8/2024.)

Místními obyvateli je nazýván jako „uhlířův“ nebo také „Švejdův“. Dříve se v těchto místech v milířích pálilo dřevěné uhlí. Pověst hovoří o starém uhlířovi, který byl na tomto místě pochován. Označení švejdův zcela jistě souvisí se Švédy a jejich zdejším pobytem.

V. Navrátil, Mezníky, smírčí kříže, milníky a Boží muka, 1985, č. 39: Jednostranně tesaná kamenná deska s menším křížem, jehož ramena jsou zakončena trojlistem. Kříž je umístěn ve zašpičatělém vrcholu desky. Pod křížem v několika řádcích český text: Leta 1733 / dne 18. juli od / posla Božího. Kámen je společně s božími muky stojí v údolí "Švejdovna" as 2 km jihozápadně od Rohozné. Pověst hovoří o starém uhlířovi, který byl na místě pochován. Proto je také starousedlíky označován za "Uhlířův kámen".

Z. Procházka, † V. Navrátil, Staré kamenné kříže a křížové kameny okresu Jihlava, Vlastivědný věstník moravský, r. 1996, č. 2, str. 136-154: Křížový kámen je zasazen v opuštěném údolí "Švejdovna", asi 2 km JZ od Rohozné. Místo je již z dálky rozeznatelné podle osamocené borovice pod níž kámen společně s mladším křížkem stojí. Z pamětního nápisu, který deska obsahuje, jsou čitelné pouze tři první řádky"Leta 1733 / dne 18 juli od / Posla Božího... / za Václav.?.." Pomníček je nazýván "Uhlířovým kamenem" a podle tradice má být pod ním pohřben starý uhlíř. Jak vyplývá z nápisu, byl zde 1733 někdo zabit bleskem. Podle vyprávění starousedlíků, nebyla to první ani poslední obět tohoto otevřeného údolí, ve kterém se nedá při prudké letní bouřce nikam schovat (Vn 84 cm; Š 50 cm; T 11 cm)

Z. Jaroš, Pamětní kameny na Jihlavsku, Jihlava 2003, č. 97