Předklášteří - Závist 1483

 Hlavní mapa SPVKK  Na mapu  Na databázi bodů
© Pavla Smejkalová; graficky upraveno (M.Š.) 2020
 Poloha

Souřadnice 49,3354 | 16,4009

Viditelnost Veřejné

 Ukázat polohu na mapě
QR kód Mapy.cz
QR kód Google Maps
Identifikátor 1483
Typ Křížový kámen
Stav Existující
Rozměry Výška 100 cm, šířka 65 cm, tloušťka 25 cm
Region (okres) Brno-venkov (Česká republika>Jihomoravský kraj>Brno-venkov)
Datace středověk - raný novověk
Rok nálezu, okolnosti 1995 evidován SPVKK - Hynek Jurman
Evidence NPÚ
Popis objektu

Stojí vpravo u silnice z Tišnova na Deblín, před prvním stavením osady Závist. Kámen je umístěn cca 20m vsv. od trojmezí katastrálních hranic Předklášteří - Nelepeč - Vohančice, a to na straně Předklášteří. Zvykově je řazen k „tišnovským“ kamenům, správněji by dnes mělo být zmíněné Předklášteří.

Výrazná deska z červenavého drásovského pískovce. Lícová strana plochá, s pozitivním reliéfem latinského kříže s mírně se rozšiřujícím stvolem, zadní strana nerovnoběžná s lícem, kámen se zprava doleva rozšiřuje. Pravá strana kamene v horní půlce uražená a při levé straně reliéfu kříže je kámen naprasklý (poškození puklinami je dávného data, konstatuje je ve své kresbě již A.Franz roku 1894). 
Historie objektu

Původ kamene je nejistý, obvykle opisovaná legenda hovoří o tom, že „...okolo místa prchal probošt  Arnold Weisskopp poté co byl klášter Porta Coeli napaden švédskými vojáky (17. 7. 1642).“ A dále „...přímo na místě byl později přepaden jistý Václav z Černé Hory, ale zázrakem vyvázl.“

Probošt Weisskopp byl ovšem ve skutečnosti dostižen a zastřelen až v „lesích u Svatoslavi“, což je od Závisti poměrně daleko (mnohem spíše by mohlo jít o místo, kde nyní stojí křížový kámen č. 1987 Deblín-Pánov). O historce s Václavem z Černé Hory dále uvádí Miloš Sysel  na webu www.tisnoviny.cz pravděpodobnější verzi o záměně s osadou stejného jména (Závist u Černé Hory na Blanensku). 
Příčina osazení kamene je tedy otevřená. Lze možná usuzovat na nějaký loupežný hrdelní zločin, úzké a zalesněné údolí od Deblína k Tišnovu bývalo v nejistých dobách útočištěm různých lapkovských band. O několika loupežných vraždách „v deblínském žlebu“ se zmiňuje například Smolná kniha velkobítešská z let 1556 – 1636. 

Podle sdělení místních obyvatel není dnes kámen na svém původním místě, jeho dřívější stanoviště mělo být blíže u potoka a byl z větší části zahrnutý v zemi. K přemístění zřejmě došlo během rozšiřování silnice. 
Lidová etymologie
Prameny a literatura

 

Vložil: Milan Šimek (2025)