Aš 0017
Poloha
Souřadnice 50,22536117 | 12,2065555
Viditelnost Veřejné
| Identifikátor | 0017 |
|---|---|
| Typ | Kamenný kříž |
| Stav | Existující |
| Rozměry | Výška 109 cm, šířka 86 cm, tloušťka 18 cm |
| Region (okres) | Cheb (Česká republika>Karlovarský kraj>Cheb) |
| Datace | |
| Rok nálezu, okolnosti | 1983 evidován SPVKK - Jaroslav Vít |
| Evidence NPÚ |
Hlavní odkaz https://www.pamatkovykatalog.cz/kamenny-kriz-14699708
Katalogové číslo 1000146851 Rejstříkové číslo ÚSKP 35099/4-4253 |
| Popis objektu | Žulový kříž zvaný "Švédský", s oblými rameny, v noze přeražený a odborně opravený. Stával na Křížové louce, později do roku 1970 u cesty na centrální hřbitov. V roce 1983 byl nalezen na pozemku čp. 10 v Klicperově ulici a po odborné opravě roku 1985 byl přesunut zpět k hřbitovní cestě. |
| Historie objektu | Stál v údolí mezi Hájem u Aše a Skřivánčím vrchem, na poli, kterému se říkalo "U Kamenného kříže" (Steinernes Kreuz), na křižovatce silnic vedoucích do Vernéřova a Dolních Pasek, kde se zároveň sbíhají dvě cesty z ašských čtvrtí. 60. léta 19. stol. spadl a byl znovu vztyčen Georgem Ungerem, zároveň se žulovým sloupem, který stál vedle kříže a byl téměř stejně vysoký (podle K. Albertiho možná pozůstatek dalšího kříže). 1897 uveden v knize K. Albertiho "Ueber die Bedeutung der Kreuzsteine insbesondere des Ascher Bezirkes". 1933 vyobrazen na akvarelu Karla Šrámka "Staré kříže u Aše." 1934 uveden v knize K. Albertiho "Beiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des Ascher Bezirkes". 1940 uveden v knize W. v. Dreyhausena "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau". 1970 vyvrácen při opravě silnice, převezen do Klicperovi ulice čp. 10 p. Havranem. 1983 evidován SPVKK - Jaroslav Vít: "Když jsem před dvaceti lety dělal prvotní dokumentaci křížů v Aši, vzpomněl jsem si, že tu jeden byl, ale už jsem ho nenašel," říká Jaroslav Vít. "Potom přišel do muzea nějaký chlapík, že o tom kříži ví. Když mu bylo patnáct, asfaltovala se tady silnice, dělníci nějakým strojem kříž vyvrátili. Naložili s kamarády kříž na kolečko a dovezli domů. Táta je s ním ale vyhodil, tak jej vyklopili za plot jejich zahrady." NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka. Aš přivítala zachránce kamenných křížů - tajemných svědků středověkého života. In: Lidové noviny 3. 10. 2003, s. 29. 1985 odborně opraven a postaven na původní místo, které je v současné době křižovatkou u hřbitova. 1987 od 29. 12. památkově chráněn. |
| Lidová etymologie | Pověst o smrti švédského plukovníka Podle staré tradice je kříž náhrobkem švédského plukovníka, který na místě údajně zemřel v bitvě během třicetileté války. |
| Prameny a literatura | ALBERTI, Karl. Ueber die Bedeutung der Kreuzsteine insbesondere des Ascher Bezirkes. Asch, 1897. ROGLER, J. Richard. Die Ascher Kreuzsteine. In: Heimatjahrbuch, Für das Ascher Land 1926, 2.Jg. ALBERTI, Karl. Beiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des Ascher Bezirkes. Asch: Bezirkslehrervereins Asch, 1934. DREYHAUSEN, Walter von. Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau. Beiträge zur sudetendeutschen Volkskunde. Reichenberg: Sudetendeutscher Verlag Franz Kraus, 1940. VÍT, Jaroslav: Ašské smírčí kříže. Zprávy chebského muzea a okresního archívu 2, 1983, str. 65. NODL, Martin (ed.). Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0. Kamenné kříže Čech a Moravy. 2., dopl. vyd. Ilustroval Tomáš KAREL, ilustroval Zdeněk PROCHÁZKA. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-370-0. NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka. Aš přivítala zachránce kamenných křížů - tajemných svědků středověkého života. In: Lidové noviny 3. 10. 2003, s. 29. |