Jeřičky (část obce Hořiněves) 0776

Torzo pískovcového kříže, jehož tvar setřelo působení času. Dosud jsou patrny pahýly ramen. Kříž je vyobrazen na obraze Josefa Matějky (před 1895 a znovu ve 20.-30. letech). V roce 1909 jej popsal slovy: "starý kříž, jehož hořejší část jest tvaru listu jetelového“.

Kříž se občas uvádí umístěním k Žíželevsi (psáno jako Žiželoves). A stejně jako Jeřičky i Žíželeves je dnes částí obce Hořiněves. Dnešní umístění kříže je v těsné blízkosti hranic obou vsí.

V roce 1895 byl zdokumentován, podrobně popsán a zakreslen V. Dokoupilem: "U Jeřiček po levé straně okresní silnice ze Žiželovsi do Jaroměře pod návrším »Chlomek« zvaným, na němž stojí hájovna, ale již mimo hranice okresu Hořického, stojí silně otlučený kříž (obr. č. 11.), 110 cm nad zemí vysoký, dole 106 cm široký, uprostřed 26 cm silný. Dle popisu p. řídícího učitele Václ. Čejky ve Vřešťově, jehož ochotě tyto údaje děkují, je kříž na obou stranách hladký, vytesán z pískovce, bez nápisu a letopočtu. Byl již jedenkráte ze země vyhozen, avšak majetník musil ho jako památný kámen opět na původní místo postaviti."

Ve stejné době, kdy popisoval kříž V. Dokoupil, namaloval kříž na jeden ze svých obrazů, určených pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895, vlastivědný badatel z Josefova - Josef Matějka. Vyobrazení je na obraze D, pod římskou číslovkou III. Ke kříži uvedeno: "U pole cestou od Žiželovsi k Lužanům výš. 140 cm." V rámci umístění kříže píše, že se nachází v mezi nad příkopem, tedy jako dnes. Nákres kříže můžeme najít také v Matějkově zápisníku z roku 1895. V něm je kříž popsán jako "kresba kříže v Žiželovsi". Na stejné stránce je pak další kresba u níž je datace "16.4.95". Josef Matějka kříž krátce zmiňuje v periodiku Hradecký kraj (1909) mezi "kříži zapadlými". Zde o něm píše: "Kříž v Žíželovsi při silnici má hořejší část tvaru listového, ramena uražená. (...) Původ není znám." Na dalším obraze, patrně ze 20. či 30. let 20. století, je ke kříži uvedeno, že půjde o starý mezník, pověst nedochována.

Ve své práci "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau" (1940) zmiňuje kříž též Dr. Walter von Dreyhausen, ale u něj jde jen o přepis údajů od V. Dokoupila.

Roku 1990 vyšla první z knih o kamenných křížích z pera spisovatele, ak. sochaře Vladimíra Preclíka, nazvaná "Smírčí kříže". V knize je též kapitola nazvaná "Jeřické deminutivum". Jde o humorné vyprávění o marném hledání kříže syna (V. Preclík) a jeho dědy. Marné hledání vzešlé z omylu, že byl kříž hledán v Jeřicích, ale nachází se u Jeřiček.

V roce 1991 kříž zmiňuje muzejník a fotograf Jiří Vaněk. Ve svém článku "Kamenné kříže a křížové kameny ve východním Podkrkonoší" o kříži píše: "Vyvrácený kříž, velice zašlý s nevýraznými horizontálními rameny."

Důvod vzniku kříže není znám. Může jít o kříž smírčí, pamětní, ale snad i hraniční, neboť větší část polní cesty, u níž se kříž nachází, leží na hranici vsí Jeřičky-Žíželeves.

Josef Matějka pověst neznal žádnou. Vilém Dokoupil (1895) ovšem píše: "Dle podání lidového jel tudy v jistý sváteční den vozovou tehdy cestou vozka s nákladem kamene a uvázl tu s povozem. Nemoha dále, klel a láteřil, až se na místě, později křížem opatřeném, do země propadnul." Podle jiné verze tohoto vyprávění, se zde nepropadnul vůz se sedlákem, ale kočár se šlechtičnou.

Jiří Vaněk uvádí také onu pověst o sedlákovi, který byl zabit převrženým vozem, protože se v neděli rouhal, ale zmiňuje i další. Píše: "Podle jiné pověsti je kříž v místech, kde byl odražen poslední polský vpád. (Ústní sdělení J. Enda ze Lhoty u Lužan, listopad 1985.)"

Pan Petera z kroniky vypsal pověsti dvě: "Podle silnice vedoucí od Žíželevse k Lužanům nachází se kámen, jakýsi památník, o němž se vyprávějí dvě pověsti: Kdysi jel tudy vozka  s povozem a na místě, kde stojí kámen, se s koňmi propadl. Druhá praví, že tudy jel svatební průvod. Na označeném místě se koně splašili, nevěsta spadla z povozu a zabila se."

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895 - Starobylé kříže kamenné na Hořicku. Popisuje Vilém Dokoupil, str. 363

Fond sbírek: fotoarchiv Muzea východních Čech v Hradci Králové - Obrazec D: VU 04-00034: III. Kříž u Jeřiček. Malba (olej na desce) od josefovského badatele Josefa Matějky pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895. Pozn. obraz poprvé reprodukován ve Sborníku SPVKK 2025.

Státní okresní archiv Náchod. Fond: Matějka Josef. Číslo archivního souboru: 543. Karton 1 - Pozůstalost, místopisné studie, sběratelství - zápisník z roku 1895 (nestránkováno)

Hradecký kraj, č. 3-4, roč. 6, 1.6.1909, str. 99-101 - Kříže z dob dávných pod jménem „zapadlé“. Jos. Matějka

Městské muzeum Jaroměř, 12/85/2 inv. č. 5158 - jedno z vyobrazení na desce: Žiželoves u Hořeňovsi, olej na desce, Josef Matějka, patrně druhá polovina 20. let, nebo 30. léta 20. století

Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, str. 102 - 194. Žiželowes

Regionální muzeum a galerie v Jičíně, inv. číslo: RU 50, přír. číslo: 13926 - Jaroslav Lukeš: Kříže evidované, nezjištěné. Prozatimní. - výpis a kresba podle V. Dokoupila (Soubor složek 2-3)

Vladimír Preclík, Smírčí kameny, 1990 - Jeřické deminutivum, str. 37-42

Muzejní a vlastivědná práce, ročník 29, č. 2, 1991 - z článku Jiřího Vaňka: Kamenné kříže a křížové kameny ve východním Podkrkonoší (str. 94-103)

Mikroregion obcí Památkové zóny 1866 (2006), str. 12

Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2025 - článek "Josef Matějka, badatel z Josefova", str. 116-130, autor: Oldřich Dvořák. Díky vstřícnosti Muzea východních Čech v Hradci Králové bylo možno ve Sborníku publikovat zmíněný obraz D - viz barevná příloha 2, kde je pod číslem III. kříž zachycen.

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Hradec_Kralove/Jericky.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)