Vyškov (I) 1350

 ČR - mapa SPVKK  Na mapu  Na databázi bodů
© Milan Šimek 14.3.2026
 Poloha

Souřadnice 49,2804869 | 17,0003289

Viditelnost Veřejné

QR kód Mapy.cz
QR kód Google Maps
Identifikátor 1350
Typ Křížový kámen
Stav Existující
Rozměry Výška 145 cm, šířka 50 cm, tloušťka 12 cm
Region (okres) Vyškov (Česká republika>Jihomoravský kraj>Vyškov)
Datace Raný novověk (16.-17.stol.)
Rok nálezu, okolnosti
Evidence NPÚ
Popis objektu

Kámen je uložen v depozitáři vyškovského muzea v kapli sv. Anny (ulice Dukelská).

Štíhlá, tenká pískovcová deska s vystouplým, 10 cm širokým reliéfem latinského kříže na vodorovné základně a nástrojem (zřejmě otkou; nicméně v souvislosti s legendou by mohlo jít i o tzv "rychtářské Právo") šířky 4cm vpravo od něj. Část reliéfu svislého trámce kříže je z plochy desky vylomena. Po obou stranách kříže je dnes již značně poškozený nápis velkou latinkou, interpretovaný v roce 1995 prof. Ervínem Černým-Křetínským (viz Literatura - autor v textu článku podrobně popisuje metodu aproximace chybějících součástí textu) takto:
HUDEC FOGT/GESSKOWSKY Z/MIESTECZKA/S RACZICZ GE/ST ZABIT HAW/LEM Z PISTOWIC/NA TOMTO MIE/STE DEN PO SW/ [...?...]

Alois Procházka v roce 1933 oproti tomu přepisuje pouze neúplný text:
SES----W-S/MIEST---E--Z/RACZ----/CZ--/T--ZAP----IT/LEM-Z----T--/NA TOM---TO/------NE

Otázka věrohodnosti výše zmíněné interpretace prof. Černého je otevřená.

 

Historie objektu

Kámen stával u cesty z Ježkovic do Račic v trati Za humny na poli místního rolníka. Podle Procházky (viz literatura) byl v dobrém stavu ještě kolem roku 1870. Zřejmě překážel v obdělávání pozemku, proto se jej na začátku 20.století pokusili přemístit. Bohužel se přitom kámen rozlomil na dva kusy. Spodní část bez nápisu byla později zazděna do majitelova mlatu, horní část byla opět vsazena do země. Při rozorávání mezí v 50. letech byl kámen (horní kus) majitelem vykopán a roku 1958 i se spodní částí předán vyškovskému muzeu. V současnosti je uložen v kapli sv. Anny. Před několika roky byl restaurován a obě části stmeleny dohromady (chybějící materiál v místě zlomu byl uměle doplněn).

Lidová etymologie

Podle legendy se na místě pohádali dva rychtáři ohledně hlášení, které povinně podávali na račickém zámku. Hádka měla skončit zabitím jednoho z nich. Vrah pak na tom místě musel nechat vztyčit smírčí kámen.
Existuje několik verzí stejné pověsti, lišících se v detailech. Procházka např. uvádí, že v "souboji" našli smrt oba rychtáři (a pod.).

Prameny a literatura

Alois Procházka: Pamětní kříže a kameny. Mezníky; in Vlastivědný sborník okresu vyškovského, Slavkov, 1933, strana 8-9: "Po mezi u pole rolníka Aloise Jury z č.p. 9 v trati Za humny chodívalo se k Račicím ve vzdálenosti asi 300 m od zahrad vedle pískovcové tabule 50cm široké, asi 1m nad zemí vyčnívajéící a 10cm silné, která ještě před 60 lety byla zachována. Ale zedníci chodivší prý tudy na práci sekali svými kladívky do měkkého pískovce a tak zničili jeho výzdobu a nápis..."

Alois Procházka: Pověsti, paměti a příhody z Bučovska, Slavkovska a Vyškovska; Slavkov 1940, strana 118-119.

Ervín Černý-Křetínský:  Smírčí kámen u Ježkovic (okr. Vyškov), Vlastivědný věstník moravský, 1994, č. 2, strana 161-163

Matouš Jirák: Kamenné kříže a křížové kameny okresu Vyškov, Vyškovský sborník, Sborník Státního okresního archivu ve Vyškově; 2011, ročník 7.

https://www.smircikrize.euweb.cz/CR/Vyskov/Vyskov.html