Jindřichův Hradec 0371

Oboustranná deska s poškozeným temenem. Na jedné straně je v orámovaném poli reliéf latinského kříže. Na druhé straně je identické vyobrazení doplněné o reliéfy meče nebo šavle (vlevo) a tesáku (vpravo), které procházejí přes vodorovné břevno kříže.

V literatuře je označován jako templářský mezník. V roce 1297 věnoval Oldřich z Hradce dvorec v sousedství Lodhéřova, nazývaný Nový Dvůr (Neudek - dnes Najdek), Templářům Pražským. Hranice těchto majetků byly podle darovací listiny označeny zřejmými znameními. Jedním z nich byl pravděpodobně i tento kámen.

Do roku 1875 stával na rozcestí Studnice - Lodhéřov. Dne 15. listopadu 1875 byl přenesen do kaple sv. Diviše.

Monografie města Hradce Jindřichova, František Rull, 1875: Některé opravy a dodavky: k 2. pozn. pod čárou: Rytířů a kněží templářských kamenný mezník, který v pravo u samé silnice ke Studnici vedoucí naproti bažantnici (na poli k Novému dvoru patřícím, parc. č. 633. katastr. obec Radounka) dne 27. září r. 1297 postaven byl, k rozkazu vysoce urozeného hraběte pana Jaromíra Černína z Chudenic vrchním lesním správcem panem Jiřím Wachtlem byl dne 15. listopadu r. 1875 dán do kaple sv. Diviše. Jest to žulový kámen 0 13 metrů tlustý mající 1 09 m. výšky a 0 7 m. šířky. Nad podstavcem 0 33 m. vysokým a 0 8 m. širokým vytesán jest vystupující kříž, jehož kolmá část 0 12 m. široká  a 0 75 m. vysoká jest; příčná část tétéž šířky jest 0 5 m. dlouhá. Meč rytířů templářských má 0 63 m. a saracenský 0 38 m. délky. 

Ohlas od Nežárky (roč. XIV, č. 47), 22. 11. 1884

L. Fritz, Sbírka žulových křížů, 1895, č. 93: V zámeckém dvoře v Jindřichově Hradci nalézá se kámen 80 cm vysoký a 65 cm široký, má povrch velmi drsný, pouze jedna strana jest řemeslně otesána, na pokraji však porouchána. Na ohlazeném prostoru vytesán jest mělce vypuklý kříž se rameny pravoúhlými, až na kraje dosahujícími. Horní mají 20 cm délky, dolní 30 cm s obloukem půlměsíčným 30 cm šířeným 15 cm ---. S pravým příčným ramenem křižuje se kose podobná zbraň 58 cm dlouhá s křížovým držadlem. V levým jest to samé jenom držadlo jest obvázáno. Zdá se, že taková kosa přivazována bývala na dřívci.

F. Blöchl, Von alten Steinkreuzen uns Kreuzsteinen, 1935: HOHEITSMAL der Johanniter mit Ordens u. Warnungszeichen in Neubau. (XIV. Jahrh.) Das daneben stehende Richtschwert besagt uns, daß dies ein Hoheitsmal mit schrecklichen Versinnbildungen ist. Alle diese abgebildeten Instrumente hatten den Zweck, die Menschen symbolisch in Beispielform „Gedenke des Todes“ und „Rühr mich nicht an“ zu warnen. Bei Enklaven (Inselbesitz) wurde das Hoheitsmal in der Mitte derselben aufgestellt, wenn es eine Wiese oder Acker, vom Walde umgeben war (wie z. B. die Strittwiese bei dem Meierhofe Lidčka Abb. 8), oder aber die Enklave wurde mit Hoheitsmalen umstellt, wenn sie Wald im Walde also ohne Fernsicht war, wie es bei Böhm. Domaschlag der Fall ist und ebenso im Harzbachwalde bei Rochlowa, der ehemaligen Wald-Enklave eines Meißer Klosters, wo noch 3–4 Steinkreuze stehen.