Karlov (část obce Stará Paka) 15063
Poloha
Souřadnice 50,5362303 | 15,4952689
Viditelnost Veřejné
| Identifikátor | 15063 |
|---|---|
| Typ | Kamenný kříž |
| Stav | Pohřešovaný |
| Rozměry | Výška 60 cm, šířka 30 cm, tloušťka 15 cm |
| Region (okres) | Jičín (Česká republika>Královéhradecký kraj>Jičín) |
| Datace | |
| Rok nálezu, okolnosti | |
| Evidence NPÚ | |
| Popis objektu | Eduard Kretschmer v roce 1927 kříž popisuje umístěním na zahradě Hákově patřící k domu čp. 12 a dále zmiňuje jeho rozměry. O necelých 40 let později Jaroslav Lukeš uvádí: "Uprostřed obce Karlova na zahradě bývalého hostince /Horáčkova / na svažité louce směrem k potůčku je malý kamenný křížek. Je to křížek nového původu..." Díky dvěma unikátním fotografiím, jež J. Lukeš pořídil můžeme říci, že kříž měl zaoblená ramena a hlava kříže byla poškozena - část byla patrně uražena. Kamenný kříž stával na zahradě (louce) domu č. 12 v Karlově. Dnes tento dům, někdejší hostinec, stávající vpravo od silnice vedoucí dále na Roztoky a Jilemnici již nestojí. Stával na dnešní proluce mezi čp. 11 a 53. Kdy byl zbořen není jasné, ale muselo se tak stát mezi lety 1966-1968: dům čp. 12 je ještě vidět na letecké mapě z roku 1966 (snímek z 13.8.1966), v roce 1968 (snímek z 5.8.1968) již ne. |
| Historie objektu | Zatím první záznam o kříži v Karlově zapsal Eduard Kretschmer roku 1927: „V Karlově je kříž na zahradě Hákově (čp. 12); rozměry jsou 60x30x15 cm. O jeho původu jsou tři pověsti: V místě zabil blesk děvče nesoucí vodu. - Děvče jdoucí pro vodu utopilo se ve studánce. - Propadl se povoz.“ Rodině Hákových patřilo čp. 12 a též 29. Vlastnictví je možno doložit matričními údaji, kdy je kupř. v rámci narození Aloise Háka (29.6.1895) uveden otec Václav Hák, hostinský v Karlově č. 29. V matrice oddaných můžeme zase nalézt záznam o svatbě konané 27.10.1927, kdy je zmíněn jakožto ženich Václav Hák, číšník, Karlov č. d. 12 a jeho otec Václav Hák, hostinský v Karlově, č. 12. Jisté je, že v domě čp. 12 u silnice býval hostinec. Snad jej v pozdějších letech odkoupila, případně jiným způsobem získala rodina Horáčkova, které patřil též hostinec v čp. 14 (venkovský dům - bývalý hostinec - čp. 14 byl v roce 1964 zapsán do celostátního seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 35953/6-1353, kat. č. 1000147777). Bylo by to logickým vysvětlením, proč další autor popisu kříže jej již umisťuje na zahradu patřící k bývalému hostinci Horáčkovu. Lesní kontrolor v. v. Jaroslav Lukeš z Lázní Bělohrad, jenž působil m. j. též nějaký čas jakožto okresní konzervátor a člen osvětové besedy, ve svém rukopise o „Křížích“ totiž píše: „Uprostřed obce Karlova na zahradě bývalého hostince /Horáčkova/ na svažité louce směrem k potůčku je malý kamenný křížek. Je to křížek nového původu a zachovala se k němu vzpomínka že na označeném místě byla bleskem zabyta mladá žena, která v době bouřky šla pro vodu do blízké studánky u potoka.“ Lukeš kříž vyznačil schematicky do mapy a co je nejdůležitější, pořídil dva snímky kříže, které jsou bezezbytku unikátní. K popisu křížku si Lukeš poznačil dobu své evidence - rok 1966. Možná právě z tohoto roku jsou i ony dva snímky. Pokud ano, byly pořízeny krátce před zbouráním někdejšího hostince - domu čp. 12. Dům je ještě vidět na letecké mapě z roku 1966 (snímek z 13.8.1966), v roce 1968 (snímek z 5.8.1968) již ne a byl tedy zbořen snad roku 1967. Z fotografií jež Lukeš pořídil můžeme seznat, že se křížek opravdu nacházel na svažité louce, nedaleko břehu říčky, jež tudy protéká. Je možné, že stál vpravo od vodojemu, a na snímku možná vidíme někdejší podobu objektu nynějšího čp. 53 u silnice. Nabízí se otázka, zda si Horáčkovi poté křížek nepřenesli na svůj další pozemek - u čp. 14. Potomek hostinského Horáčka (Jaroslava), ukázal totiž roku 2024 p. Fr. Mikulemu na pravděpodobné místo, kde kříž stával - na prostranství na hranici pozemků domů čp. 29 a 14. Co se s křížkem stalo ovšem nevěděl. Možná tedy byl kříž přemístěn, aby se později ztratil... Otázka, co se s křížkem stalo, je otevřená. Důvod vzniku kříže není jasný. Ed. Kretschmer uváděl tři možnosti, jež se ke kříži tradovaly. J. Lukeš zmiňuje jen jednu z nich: byla zde bleskem zabita mladá žena, která v době bouřky šla pro vodu do blízké studánky u potoka. Skutečná událost, jež by toto vyprávění podpořila, nebyla dosud dohledána. Jen jako malou poznámku je možné uvést, že farář a vlastivědný badatel František Přikryl zmiňuje kříž v Karlově v několika svých dílech, ovšem s ohledem na jeho předpokládané umístění se zdá, že šlo o nechtěnou duplicitu křížového kamene v Roztokách u Jilemnice (okres Semily). |
| Lidová etymologie | Eduard Kretschmer v roce 1927 ke kříži zmiňuje tři pověsti: "V místě zabil blesk děvče nesoucí vodu. - Děvče jdoucí pro vodu utopilo se ve studánce. - Propadl se povoz." Jaroslav Lukeš o necelých 40 let později, byť znal informace jež sepsal Ed. Kretschmer, uvádí jako důvod postavení kříže jen příběh děvčete zabitého bleskem: "Je to křížek nového původu a zachovala se k němu vzpomínka že na označeném místě byla bleskem zabyta mladá žena, která v době bouřky šla pro vodu do blízké studánky u potoka.“ Zda ovšem právě tato událost vedla k postavení křížku není doloženo, byť se právě tato událost ze všech tří výše jmenovaných zdá jako nejpravděpodobnější. |
| Prameny a literatura | Záhorská kronika, č. 7, září 1909, str. 52 - Fr. Přikryl, z článku „Po stopě sv. Cyrilla a Methoda Haličí, Německem a Čechy“ František Přikryl: Denkmale der Heiligen Konstantin (Cyrill) und Method in Europa, 1920, str. 135 Novopacko - vlastivědná monografie okresu, díl 2, Okresní školní výbor, Nová Paka, 1927, z části „Historické a umělecké památky novopackého okresu“, napsal Ed. Kretschmer, str. 794 Regionální muzeum a galerie v Jičíně, inv. číslo: RU 50, přír. číslo: 13926 - Jaroslav Lukeš: Kříže evidované, nezjištěné. Prozatimní. - dvě unikátní fotografie kříže, vyznačení kříže na mapě - patrně nepříliš přesné, popis (soubor složek 1 a 3) https://www.pamatkovykatalog.cz/venkovsky-dum-12852702 Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2024 - KARLOV U STARÉ PAKY č. 15064 (NOVOPACKO 1), autor: František Mikule, str. 38-42 vložil: Oldřich Dvořák (2026) |