Košov (Pekloves) 0451

Pískovcová deska a reliéfem kříže. Je na ní vytesán reliéf řeckého zahloubeného kříže s letopočtem 1761 a kuše .Kámen se nalézal ležící za příkopem po levé straně lesní silničky z Cidliny do Lomnice n. P. pod vrchem Kozlov. Dříve byl označován jako patřící pod Pekloves.Křížová deska, která se nalézá na úpatí Kozlova u silnice z Košova do Cidliny, v místě zvaném „U kamena“ (pozor! Fučík uvádí míst „U kamena“ v několika lokalitách, z nich tato s kamenem 0451 je asi tou nejsprávnější) v Peklovsi (info František Mikule)

Ke kříži se váže pověst o šarvátce rakouské a pruské stráže za sedmileté války.Podle pověsti se v těchto místech ve válce sedmileté srazili přední stráže pruské a rakouské armády. Poté, co navzájem proti sobě vystřelili, padl jeden pruský voják, pocházející z Branibor. Místo střetnutí bylo vyznačeno smírčím křížem, později přemístěným při stavbě silnice o několik metrů dále. Takže hrob nešťastného padlého vojáka je dnes překryt asfaltem … (jednalo se asi jen o několik metrů, když se stará cesta rozšiřovala ) .Jedná se o reliéf kříže, vytesaného do plochého pískovce roku 1761.Byly snahy ho odvézt pryč (soukromě), byl moc těžký. Nakonec se o něj zajímala tři města (Turnov, Jičín a Lomnice), a protože "okresní hranice" vedou na blízké železniční trati patří do SM - i když blíže to je do Peklovsi (JC).   Až do roku 2013 byl stále na stejném místě, vždy na jaře byla okolní půda nadzvednuta mrazem a  vypadalo to jako by byl „odhrabáván“. Nakonec  byl odvezen dne 16.4.2013 do muzea V Lomnici nad Popelkou. V současné  době se proslýchá, že při opravě budovy byl poškozen...(info František Mikule)

V publikaci Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezka (nakl.555, Bělohradský, Belisová, Bořil-2013, str. 71 Pekloves ) ...uvedeno Na nové současné místo za příkop byl přemístěn koncem minulého století před cyklistickými závody“. 

Z kroniky Lomnice n.P.:….Závod míru 1993 si svou trasu vytyčil přes naše město, a tak mohli sportovní příznivci sledovat dne 12. května po půl druhé boj cyklistických reprezentantů s košovským kopcem v etapě, která vedla z Mladé Boleslavi přes Cidlinu, Lomnici n.P., Jilemnici do Trutnova ..(info František Mikule)

K peklovskému kříži se také váže zajímavá pověst zachycená Josefem Řehořkem ve vlastivědném sborníku „Lomnicko n. Pop.“ redigovaném historikem Josefem Janem Fučíkem (ročník I., str. 14, 1920-21). Zmíněná pověst zní: „Před sto lety nacházel se v mlýně v Peklovsi č. d. 10 mlynář Šmíd. Ten měl v lednici pod hřídelem mlýnského kola špatnou podezdívku a tudíž se mu často sesouvala. Tu stárek upozornil mlynáře na ten kámen v lese a radil mlynáři, aby kámen z lesa přivezl, že by se velmi dobře … pod hřídel hodil. Mlynář uposlechl, zapřáhl strakatého vola do vozu, dojel do lesa, kámen z hrobu vzal, naložil na vůz a dovezl domů do mlýna, kde se stárkem zazdili ho … Kámen ten se … dobře hodil a mlynář se stárkem velmi si to libovali, neboť při mletí nemohlo se kolo posunouti níže. Tehdáš bylo prý mnoho mletí, mlelo se ve dne i v noci. Když nastala noc, strhl se ve mlýnici hřmot, mlýn mlel velmi rychle a ve mlýnských strojích nastal praskot, jako by se všecky … chtěly rozlámati a všecky … rozdrtiti. Toho se mlynář i stárek velice ulekli. Po půlnoci hřmot přestal a mlynář mlel řádně dále. Ráno prohlíželi mlynář se stárkem mlýnské stroje a shledali, že je vše v pořádku. Druhou noc byl hřmot ještě větší a hroznější. Nejhroznější byl hřmot třetí noc; tu myslel mlynář, že se mu celý mlýn rozsype. Tu vyšla mlynářka ze světnice a zvolala: „Pro Krista Pána, co se to jen u nás děje!“ Na to ozval se z lednice z pod mlýnského kola silný hlas: „Dejte mně mou peřinu!“ Toto volání ozvalo se třikrát. Mlynář celý uděšený tázal se, kam má tu peřinu dát a hlas mu odpověděl: „Dej ji tam, kdes ji vzal!“ Následujícího dne ráno vyndali mlynář se stárkem kámen …, naložili na vůz, do něhož zapřáhli strakatého vola a dovezli kámen do lesa, odkud jej vzali. Když to učinili, měli ve mlýně pokoj. Hřmot ten nikdy více se neopakoval“. Tolik pověst a tak se stalo, že křížový kámen najdeme opět v místě, kde došlo ke srážce hlídek dvou znepřátelených stran.

^{Publikace UMĚNÍ LIDVÝCH TESAŘŮ,KAMENÍKŮ A SOCHAŘŮ V SEVERNÍCH ČECHÁCH Josef V .Schejbal a Jana Schejbalová , vydavatel SN Ústí nad Labem rok 1985, strana 224   uvádí, že :... podle zobrazené zbraně však lze usuzovat o nějakou pytláckou strategii než vojenské střetnutí...}

KAMENNÉ KŘÍŽE ČECH A MORAVY,vydavatel ARGO Praha, vydání druhé z roku 2001, str.327

https://muzeumlomnice.cz/smirci-krize-na-lomnicku/

Informace : František Mikule

Prameny:                                                                                                                                        Mgr. Jan Drahoňovský                                                                                                                Fučík, Josef Jan: Lomnicko n. Pop. vlastivědný sborníček pro školu a dům. ročník I. Lomnice n. P. 1920 – 21.

Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezka (nakl.555, Bělohradský, Belisová, Bořil-2013, str. 71 Pekloves )

Publikace UMĚNÍ LIDVÝCH TESAŘŮ,KAMENÍKŮ A SOCHAŘŮ V SEVERNÍCH ČECHÁCH Josef V.  Schejbal a Jana Schejbalová , vydavatel SN Ústí nad Labem rok 1985, strana 224