Češov 2541

Jediný známý popis kříže máme od J. Krejčího z roku 1961 na evidenčním listu nemovité památky. Kříž je popsán: "Pískovcový, hrubě tesaný křížek asi 90 cm vysoký s rozšířeným podstavcem a letopočtem 1737." Viz též fotografie p. J. Krejčího: https://iispp.npu.cz/mis_public/documentPreview.htm?id=142471 

K umístění:

Poloha kříže není dnes úplně jasná, patrně se však nacházel severovýchodně od vsi. J. Krejčí v rámci zápisu v ev. listu památky umístění kříže popisuje: „Vedle polní cesty z Češova do Silných napravo - rohu býv. Beštákova pole, u příkopu.“. Umístění potvrzuje též Češovská kronika, kde podle zjištění p. Fr. Mikuleho je uvedeno: „V Silných na rohu Bešťákova pole je křížek kamenný, na němž je letopočet 1737.“ Na indikační skice z roku 1872 (Češov - dříve Czeschow (Czessow)) vidíme, že zde Bešťák (Beschtiak) z čp. 41 měl řadu pozemků - je možné, že kříž stával na pozemku 164. Cesta kolem pole vedoucí, byla v pozdějších letech rozorána a tehdy snad zmizel i kříž.

Kříž, uváděný v Památkovém katalogu jakožto smírčí, je znám co se týče podoby jen díky snímku J. Krejčího z roku 1961. Roku 1964 byl zapsán do celostátního seznamu kulturních památek. V evidenčním listu památky je křížek popsán: „Pískovcový, hrubě tesaný křížek asi 90 cm vysoký s rozšířeným podstavcem a letopočtem 1737.“ V rámci zhodnocení je pak uvedeno: „Pamětní kříž z r. 1737, doklad dosud nezjištěné historické události - svým typem v okrese ojedinělý.“ Křížek je slovně zmíněn ještě v publikaci „Umělecké památky Čech“, ale šlo patrně o neověřený údaj, neboť v době vydání publikace, tedy roku 1977, již kříž na svém místě patrně nebyl.

Nejen tímto křížkem se zaobíral v jednom ze svých zajímavých článků František Mikule. V periodiku Od Ještěda k Troskám byl v roce 2012 publikován jeho článek nazvaný „Kam vedou cesty (aneb Žižka a Češov)“, kde v závěru píše: „V roce 1969 již byly meze většinou rozorány. Kříž prý stával u svodné struhy, která dnes také už není a ve svém původním směru i funkci pokračuje až kousek před Volanicemi v místě, kde se říká „Patřin“. Možná je pravdivý názor místních obyvatel, že byl pravděpodobně rozorán či zničen družstevní mechanizací, když se scelovala pole pana Bešťáka, u jehož pole kříž stával, a dalších rolníků. Ale může to být i jinak. Třeba se ho někomu zželelo a má jej na zahrádce. Možná, že to ještě není konec! Třeba se najde někdo, kdo o něm ví a podá nám zprávu.“ Nikdo dosud zprávu o křížku nepodal, ale podařil se alespoň posun v tom, že dnes známe pravděpodobný důvod, proč zde byl postaven.

V květnu roku 2025 nalezl publicista, badatel Jan Psota matriční záznam z roku 1737, který se patrně vztahuje k události vedoucí k postavení tohoto pamětního kříže: "S křížem lze docela dobře ztotožnit záznam v úmrtní matrice ŘKC farnosti Žlunice sign. 190-8 OZ 1698–1761 na foliu 111, kde duchovní zaznamenal výjimečnou událost: „[1737] Majus. z Kozojed. Jdouce z trhu z Jičína Václav Stoklasa toho času rychtář kozojedský pod samým Češovem (Czessowem) na mezi u cesty se položíc a usnouc, z nenadále okolo slunce západu zabit od chlapíka asi 17 neb 18 let majícího Karla [nedoplněné příjmení] ze vsi Slatin, který dřív dajíce se na vojnu v Češově tenkrát zůstával, když ten nešlechetný skutek dokázal, za to potom v Libáni kolem [února], a Václav Stoklasa dle řádu Církve svaté při chrámu Páně kozojedském na krchově pochován“. Zapisující duchovní neuvedl datum smrti ani pochování. Zápis zařadil pod měsíc květen 1737 před navazující matriční záznam z 1. května 1737."

Jiří Bartoš z Vamberka ke zjištění J. Psoty pak správně doplnil, že vrah byl za svůj čin v Libáni „kolem lámán“.

Díky nalezenému záznamu máme tedy oběť - kozojedského rychtáře Václava Stoklasa, který byl v místech kříže zavražděn. Příjmení vraha nebylo možná zapisujícímu duchovnímu známo, a tak je nezapsal, snad byla příčina jiná.

Libáň je město v okrese Jičín, nacházející se severozápadně od Češova. Jak uvádí Jindřich Francek, popraviště byla v Libáni dvě: Šibenice na návrší západně od obce a stínadla v lípách podél silnice k Psinicím.

Jak mi bylo z Jičína sděleno, v jičínském archivu se ve fondu Archiv města Libáň dochovalo jen velmi málo pramenů k hrdelnímu soudnictví, a jakýkoli doklad vztahující se k procesu s vrahem rychtáře Václava Stoklasa v roce 1737 mezi nimi není. Zdálo by se tedy, že onen vrah je neznámý, ale šlo by o omyl. Zde se opět dostáváme k vyjímečné osobě, kterou jistě je PhDr. Jindřich Francek, archivář a spisovatel, který se zabývá městskými a právními dějinami českých zemí v 16.–18. století, problematikou zločinu a trestu a regionální historií Jičína a okolí. Snad každý zná některou z jeho velmi poutavých knih. Zde bych zmínil kupř. „Z register tajemství lotrovského - hrdelní soudnictví na Jičínsku v 16.-18. století“ (1997), nebo „Zločin a trest na Jičínsku v 16.-18. století“ (2012). Proč jsem zmínil právě tyto knihy je nasnadě. Právě v nich totiž J. Francek zmiňuje i námi hledaný případ vraždy. Oproti matrice nezmiňuje důvod, proč byl vrah jménem Karel Šoltýř trestán lámáním v kole, ale je téměř jisté, že jde o námi sledovanou událost. Jindřich Francek ve výše zmíněné knize „Z register tajemství lotrovského“ na str. 35 píše: „V procesu vraha Karla Šoltýře, uvězněného v Libáni roku 1737 rozhodl apelační soud, že „ ... na kůži položen a na ní až k spravedlnosti (šibenici) vyvlečen, pak zhůry dolů kolem lámán, tělo do kola vpletený, a tak do povětří vyzdvižen býti má“. 

Dnes tedy můžeme říci, že ztracený nízký kamenný křížek s letopočtem 1737 nacházející se u vsi Češov, byl pravděpodobně postaven jakožto připomínka vraždy kozojedského rychtáře Václava Stoklasa. Vrah, Karel Šoltýř, byl trestán lámáním v kole, což byl spolu s upálením zaživa opravdu těžký trest.

Poznámka:

Zločin vedoucí k postavení kříže je patrně popsán v "Knize českých ortelů" - rok 1737: https://digitalnibadatelna.nacr.cz/proarchiv_vade/entityDetail/aea395f3c8124b4da9f173b3449e0d27  

Ke kříži se uvádělo, že na místě křížku byl přepaden a zabit forman. František Mikule na základě záznamu v Češovské kronice událost popsal: "Formanská cesta, vedoucí přes lokalitu „v Silných“, kde se také říkalo „V Hlásku“, byla často využívána. Formani přespali v češovské krčmě, hostinci pana J. Kučery a druhý den pokračovali dál na sever. Jednou však forman povečeřel, ošetřil koně a pak na noc pokračoval, proti zvyklostem v jízdě. Za vsí byl přepaden, oloupen a zabit. Na památku této osudné události mu byl postaven malý kamenný křížek s letopočtem 1737."

Skutečná událost vedoucí k postavení křížku, je dnes již ovšem také známa - viz historie objektu.

Státní oblastní archiv v Hradci Králové: Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 190-8 (poř.č. 11979), OZ 1698-1761, ŘKC Žlunice - fol. 111r (snímek 213): roku 1737 byl zabit Václav Stoklasa toho času rychtář kozojedský pod samým Češovem

Státní oblastní archiv v Hradci Králové: Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 190-8 (poř.č. 11979), OZ 1698-1761, ŘKC Žlunice - fol. 111v (snímek 214): navazující matriční záznam z 1. května 1737

Češovská kronika (výpis provedl p. František Mikule)

https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=890078 

Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 1. A-J, Academia, Praha, 1977, str. 232

Jindřich Francek: Z register tajemství lotrovského - hrdelní soudnictví na Jičínsku v 16.-18. století, Obecní úřad Pecka, 1997, str. 19 a 35

Jindřich Francek: Zločin a trest na Jičínsku v 16.-18. století, vydal TomTours s. r. o., Jičín, 2012, str. 75-76

Od Ještěda k Troskám 2/2012, str. 126-129: František Mikule: Kam vedou cesty (aneb Žižka a Češov)

Facebook: Hraniční kameny & drobné kamenné památky, Jan Psota, 13.5.2025 - ČEŠOV, okres Jičín 2541 - pohřešovaný

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Cesov.html#1

vložil: Oldřich Dvořák (2026)