Kutná Hora - Sedlec 0486

Kamenný kříž s jedním kratším ramenem, tvarově podobný kříži u Kuklíku. Stojí vpravo u modré turistické cesty poblíž křižovatky se žlutou, východně od vrcholu Kaňk v městském lese.

1931 nalezen cestmistrem Janem Krčmou a spolu s dalšími ho znovu postavil.

1932 okolnosti nálezu i znovuvztyčení popisuje Jan Fiala v příspěvku „Kamenné báby u Kutné Hory“ ve sborníku „Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české“: Podobný kříž nalezen byl roku loňského na vrších Kaňkovských. I vrchy Kaňkovské náležely klášteru Sedleckému, po zrušení jeho zůstaly při panství Sedleckém, Švarcenberkům podaném. Ve zmíněném výpisu z knih kláštera Sedleckého zajímá nás poznámka k r. 1578: „Václav Biner drží vrch Špicenberk /tak zván nejvyšší bod Kaňkovských vrchů  – pozn. aut./ pod úrok 8 gr. Místo na Špicenberku 4 kamenym (!) a skalou nad zemí vysedlou omezeno.“  Jeden z tamějších mezníků, v prsti zapadlých, odkryl loni cestmistr pan Jan Krčma a se svými druhy-pensisty při cestě lesní znovu osadil. Tomuto kameni, věrně kříži pod Kuklíkem podobnému, lid jména nedal, ani jej bájí nezvěčnil.

1973 od 13. prosince památkově chráněn

1988 od 28. srpna evidován SPVKK Aš – Jaroslav Vít

1997 Popsán s kresbou v publikaci „Kamenné kříže Čech a Moravy“: Pískovcový kříž s jedním ramenem kratším. Hlava nepatrně převýšená, dřík dole rozšířen. Na čelní straně je důlek. Rozměry: 76x63x31 cm. Stojí mezi dvěma vrcholy Kaňku za křižovatkou žlutě a modře značené turistické stezky.

1997 popsán s kresbou Martinem Bartošem v publikaci „Památky Kutnohorska“: Smírčí kříž (v sedle mezi vrcholky Kaňku): Pískovcový smírčí kříž archaického tvaru s oblými nestejně dlouhými rameny.

1998 popsán v článku „Záhadné kříže“, Zdeněk Běhal a Jaroslav Pejša v „Kolínský pres“ roč. 3, č. 15 – Kolín: Nedaleko velké propadliny na kopci Kaňku stojí podobná, o něco menší „bába“. Neváže se k ní žádná pověst, byla totiž objevena vlastně „nedávno“. V roce 1930 ji vykopal jistý cestmistr a společně s přáteli – penzisty znovu osadil při lesní cestě. V obou případech se snad nejedná o smírčí kříže, jak se můžeme dočíst na turistické mapě. Blízko pravdě bude zmíněná pověst, když tvrdí, že se jednalo o hraniční kameny pozemků sedleckého kláštera. (Svědčilo by o tom i mnoho dalších míst v okolí kláštera, obsahujících v názvu „baby“.)

2001 Popsán s kresbou v publikaci „Kamenné kříže Čech a Moravy“: Pískovcový kříž s jedním ramenem kratším. Hlava nepatrně převýšená, dřík dole rozšířen. Na čelní straně je důlek. Rozměry: 76x63x31 cm. Stojí mezi dvěma vrcholy Kaňku za křižovatkou žlutě a modře značené turistické stezky.

FIALA, Jan. Kamenné báby u Kutné Hory. Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české. Řada 6. Kutná Hora: Wocel, 1932.

NODL, Martin (ed.). Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0.

BARTOŠ, Martin. Památky Kutnohorska: Nemovité kulturní památky okresu Kutná Hora. 1997. ISBN 8023821415.

Kamenné kříže Čech a Moravy. 2., dopl. vyd. Ilustroval Tomáš KAREL, ilustroval Zdeněk PROCHÁZKA. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-370-0.

http://www.smircikrize.euweb.cz/CR/Kutna_Hora/Kutna_Hora.html