Dušejov 1711

Kámen s oboustranným reliéfem a poškozeným temenem. Na obou stranách byl ve sníženém obdélníkovém poli vyobrazen tlapatý kříž na žerdi přes celou plochu.

GPS kamene je orientační

Kámen zmizel v roce 1972 při stavbě čističky odpadních vod. Zřejmě naposledy byl dokumentován pracovníky Muzea Vysočiny dne 24. 9. 1970. 

Pověst vypráví o sedmi rytířích, kteří zde v noci ztratili cestu a projížděli po bažinatém břehu Jedlovského potoka. Jeden z nich zapadl i s koněm do bažiny a utopil se.

V. Richlý, Kříže okolí velkostatku Mirešovice, 1892, č. 4: Dušejov. V pastvišti, při cestě do Boršova, na levé straně, již při hranicích. Opáčná strana má ten samý kříž. Výška 92 ctm; šířka 50 centm. Povalený nechal jsem postaviti.

L. Fritz, Sbírka žulových křížů, 1895, č. 11: Odbočivše od silnice jihlavsko-pelhřimovské do Dušejova a odtud postupujíce po vozové cestě k Boršovu shlédneme na pastvíně nedaleko od potůčku a hranic Boršovských kámen 92 cm vysoký, 52 cm široký. Přední a zadní plocha jeho jest otesána hladce a na středu má každá kříž 30 cm vysoký a 25 cm široký s rameny ze 6 až na 12 cm šiřenými. Od dolního ramene prodlužuje se podpatí na způsob řapíku o 35 cm až k zemi. Kámen ležel vypáčen na povrchu, byl však přičiněním pana Viléma Richlého z Mirošovic opět vztyčen.

F. J. Mančal, rukopis nevydaného díla Zálesí, sbíráno v letech 1896 - 1938: v Dušejově v = 121 cm š = 48 cm tl = 19 cm, Pomník v Dušejově má pěkný kříž na obou stranách, ale je bez nápisu i bez znaků. Dva prý se vsadili, kdo dále donese sud piva, ale když jeden obrovské to břemeno nesl, na tomto místě padl a zemřel. Druhá  verze jest zcela odlišná: V dávných dobách, kdy v těch místech byly hluboké lesy a bažiny, jelo prý tu 7 rytířů. Ztratili cestu a v bažinách jeden utonul.

E. Schwab, 100 alte Steinkreuze und Kreuzsteine, Igel-Land 1935, č. 7: Am Weg nach Borschau in der Wiese (Gerahmtes Feld, gefußtes Tatzenkreuz, Kreuzstein R. (Verbindungstelle mit liegendem Andreaskreuz belegt).

Z. Jaroš, Pamětní kameny na Jihlavsku, Jihlava 2003, č. Z8