Hradec Králové (místní část Nový Hradec Králové) - pův. Běleč nad Orlicí 0603

Jedná se o větší část křížového kamene z jemnozrnného pískovce, z kterého zůstal viditelný zbytek klínového kříže orámovaný reliéfním gotickým nápisem. Památkový katalog zmíňuje nápisy: ---/ ---/ neho buchka morz/ se..... ..---/ (po obvodu). Na staré evidenční kartě památky, Dr. Wagnerová v popise uvádí, že přes ramena kříže jsou položeny dvě sekyrky. Tuto skutečnost potvrzuje popis hradeckého historika, archiváře Ludvíka Domečky, který o kameni v roce 1928 píše: „V lese po pravé straně cesty z Bělče do Svinar stojí kámen s vytesaným křížem, dvěma přes jeho ramena položenými sekyrami a gotickým zašlým nápisem. Pochází nepochybně ze 16. stol.“ Informaci o dvou sekyrkách zmiňuje též hradecký badatel Zdeněk Doubek, který však roku 1994 již píše: „prý jej zdobily křížem vytesané sekery, ale dnes již nejsou patrné“. Přesto mnohé popisy křížového kamene o nich píší, jakoby tam stále byly k vidění.

Kámen je veden svým umístěním v obci Běleč nad Orlicí, ale nachází se na území Nového Hradce Králové, což je katastrální území a současně místní část města Hradec Králové. 

Jedná se o větší část křížového kamene z jemnozrnného pískovce, z kterého zůstal viditelný zbytek klínového kříže orámovaný reliéfním gotickým nápisem. Památkový katalog zmíňuje nápisy: ---/ ---/ neho buchka morz/ se..... ..---/ (po obvodu). Na staré evidenční kartě památky Dr. Wagnerová v popise uvádí, že přes ramena kříže jsou položeny dvě sekyrky. Tuto skutečnost potvrzuje popis hradeckého znalce Ludvíka Domečky, který o kameni v roce 1928 píše: „V lese po pravé straně cesty z Bělče do Svinar stojí kámen s vytesaným křížem, dvěma přes jeho ramena položenými sekyrami a gotickým zašlým nápisem. Pochází nepochybně ze 16. stol.“ Informaci o dvou sekyrkách zmiňuje též hradecký badatel Zdeněk Doubek, který však roku 1994 již píše: „prý jej zdobily křížem vytesané sekery, ale dnes již nejsou patrné“. Přesto mnohé popisy křížového kamene o nich píší, jakoby tam stále byly k vidění. 

V roce 1895 zmiňuje „nízký kamenný kříž“ Vilém Dokoupil (od něj tuto informaci později přejímá Dr. Walter von Dreyhausen, 1940). Podle Dokoupila stával „u cesty mezi Malšovou Lhotou a Svinary podle lesa“. Tento popis je poněkud nepřesný a nabízí se tedy dvě vysvětlení: 1) Dokoupil věděl o nějakém kříži (křížovém kameni) jen z doslechu a jeho polohu tedy přesně neznal, 2) informace V. Dokoupila se vztahuje k nějakému dodnes neznámému kamennému kříži, který stával v uvedené oblasti.

Křížový kámen je od roku 1964 zapsán v celostátním seznamu kulturních památek. Nachází se v blízkosti místa „Na Haltýři“ po pravé straně při cestě z Bělče do Svinar, na tzv. Bělečské cestě (dnes je zde značena červená turistická trasa). O případném přesunu kamene nemáme záznam, snad je to tedy jeho původní umístění. 

V knize Královéhradecko, autorské dvojice L. Domečka - F. L. Sál, je zmíněna pověst pojící se ke kameni: "V lese do pravé straně cesty z Bělce k Svinarům vedoucí stojí zmíněný jíž kříž v kamenu vytesaný. Pověst vypráví, že dva řezničtí tovaryši o tele koupené v Bělči začali se hádati a u kamene v lese navzájem se zabili." Pověst připomíná též Zdeněk Doubek.

V současnosti se u křížového kamene nachází informační tabule, kde můžeme zmíněnou pověst seznat blíže:

Pověsti z hradeckých lesů

Smírčí kříž

V dávných dobách byl trest za vraždu různý. Vrah byl oběšen, vyhnán ze země, zardoušen nebo mu byl uložen peněžitý trest, kterým se mohl vykoupit. Když šlo o neúmyslné zabití, musel hříšník na místě, kde se tragédie odehrála, postavit kamenný kříž, nebo pomník se jménem zabitého. Mnohdy kříž vytesala a na místo postavila rodina vraha. Památníkům se říkalo smírčí kříže. Byla to prosba za odpuštění k bohu i k lidem. O těch nejstarších, na nichž už čas vymazal nápis, mnoho nevíme, přesto se lidé pokřižují a přemýšlejí, co se zde asi odehrálo. V novohradeckých lesích stojí starý kamenný goticky kříž. Jsou na něm ještě patrné zkřížené řeznické sekery. Stará pověst vypráví o dvou řeznických tovaryších. Oba byli urostlí a velmi mladí. Často chodívali do hostince, kde si po práci dopřáli i trochu pálenky. Řeznický tovaryš byl pro dívky dobrý budoucí ženich. Pokud se stal mistrem a měl vlastní krámek, patřil mezi vážené občany. Na kraji Hradce žil krupař, kam oba chasníci chodili pro mistra nakupovat. Měl však jen jednu pěknou dceru a oběma chlapcům se líbila. Začali na sebe žárlit a často se vzájemně napadali a mnohokrát i poprali. Krupař řekl, že ji dá tomu, kdo dříve složí mistrovské zkoušky a stane se členem cechu řeznického. Problém spočíval v tom, že zkoušky mohl nejdříve složit jen jeden tovaryš a druhý musel počkat na příští rok. Rozhodnuto nebylo a řezníci se v cechu radili, koho vyberou. Konečně padla volba na jednoho z chlapců. Druhý byl nešťastný, a proto se rozhodl ke strašnému činu. Chtěl svého soka poranit tak, aby nemohl řemeslo vykonávat. V hospodě vítěz hostil všechny své přátele. Mezi nimi seděl i poražený kamarád. Když se v noci rozcházeli, počíhal si na úspěšnějšího tovaryše. Vyskočil z keře a chtěl mu velkým řeznickým nožem uříznout ruku. Začali se prát. I druhý chlapec vytáhl z boty nůž a bodl. Jeden druhému zasadili mnoho ran, až na místě vypustili duši. Rodiče obou tovaryšů byli zdrceni a společně se rozhodli poprosit boha za odpuštění. Na místě neštěstí postavili smírčí kříž a nechali na něj vytesat řeznický znak dvou seker. Nešťastná krupařova dcera se pak už nikdy nevdala a stala se z ní řeholnice.

Pověst je pověst, jaký byl pravý význam vzniku křížového kamene není známo. 

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895 - Starobylé kříže kamenné na Hořicku. Popisuje Vilém Dokoupil, str. 370

Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, str. 102 - 196:Malschowa-Lhota

Ludvík Domečka, F. L. Sál: Královéhradecko, 1928, str. 2 a 4

Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové, č. 5, datum vydání: 1984, str. 25-26: Záhadný kámen

Hradecké noviny, roč. 3, č. 94, datum vydání: 22.4.1994, str. 9 - z článku „Běleč nad Orlicí často měnila svůj název i podobu, dnes tu také vaří dobré pivo“ (napsal Zdeněk Doubek)

Informační tabule u křížového kamene

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Hradec_Kralove/Belec_nad_Orlici.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)