Třebovětice (část obce Cerekvice nad Bystřicí) 0739

Kamenný kříž po ramena zapadlý v zemi. Nachází se ve skupině dalších dvou křížů a kamene. Před nimi se nachází dřevěná zvonička a vysoký kamenný kříž z roku 1892. Jde o třetí kříž zleva.

Vilém Dokoupil (1895) jej popisuje: "Kříž č. 1. je formy byzantské a zvedá se od země do výše 74 cm, dolení rameno je až na 5 cm své délky do země zapadlé, délka příčního ramene je 76 cm, síla kříže, po obou stranách ploše vytesaného 36 cm. Hoření rameno, nejlépe zachované a nesoucí téměř původní svou podobu, je na vnějším konci širší a sužuje se z 35 cm ke středu až na 25 cm."

Na návsi u zvoničky stálo prý 7 křížů, ale V. Dokoupil, který roku 1895 zaznamenal pověst o zabitých svatebčanech, nalezl jen čtyři (tři kříže byly prý druhotně využity pro stavbu stodoly). Dnešní stav s tímto počtem souhlasí. Kříže byly na toto stanoviště patrně svezeny z více míst, kde vadily - z polí, při rozšiřování cest a pod. Pokud by totiž vznikly naráz, je pravděpodobné, že by byly identické. Ostatně předpoklad o převozu křížů z jiných míst předpokládal již Vilém Dokoupil, když v úvodu psal: „Nezajímavější skupina čtyř křížů stojí uprostřed obce Třebovětic při okresní silnici před domem č. p. 43 proti hostinci J. Mindla. Každý z křížů těch má jinou podobu a není vyloučeno, že snad stávaly před dávnými dobami každý zvlášť na různých místech a teprv později buď z piety, nebo by zachovány byly, přeneseny do vnitř obce, která je také dotud za svůj majetek považuje. Jsou hrubě z tvrdého pískovce vytesány a místy lišejníky a mechem porostly.“ 

V Národopisném sborníku okresu hořického jež vyšel roku 1895 V. Dokoupil, první ředitel kameno-sochařské školy, uveřejnil článek „Starobylé kříže kamenné na Hořicku“. V něm dochované kříže podrobně popsal: „Dle údajů p. řídícího učitele Ant. Tvrzského v Cerekvici bylo původně na těchže místech sedm křížů; kolem nich byla zasazena lípa a několik bříz. Stromy ty zničeny byly při ohni, při němž též tři z křížů vyvráceny a těchto užito později k stavbě stodoly Pulcovy. (...) Medik p. Jan Aksamit, přednášeje dne 21. ledna 1890 ve „Společnosti přátel starožitností českých“ v Praze ot. zv. slovanských křížích na Miletínsku, zmínil se dle zprávy, mne od předsednictva spolku došlé, o křížích Třebovětických takto: V Třebověticích ve vsi jsou čtyři křížky vedle sebe. Bylo prý jich tam sedm, tři jsou již v základech sousedního nového stavení. Naproti byla dle výpravky lidové živnost „u Půlpánků“, kde byla bohatá nevěsta, pro kterou se ubili ženiši, z protivných stran přijíždějící, na místě, kde později sedm křížků postaveno. Jméno osady Třebovětice nasvědčuje, že snad tu kdysi bylo jakés obětiště, na které místo pak kříže postaveny. Zbylé čtyři kříže naleznul jsem v polovici let osmdesátých vedle sebe v oblouku as čtvrtkruhovém v zemi zasazeny na křižovatce dvou cest uvnitř obce Trebovětic, kde byly vydány poškození povozy tu stále jezdícími. R. 1889 k mému podnětu zasadil se hořický archaeologický a musejní spolek u obce Třebovětické o to, aby kříže byly vhodným způsobem před poškozením i zničením chráněny. Obec ochotně přání spolku vyhověla, pořídíc kol křížů, do dvou řad přestavěných, nízké dřevěné zábradlí, čímž o zachování jich dobře postaráno."

Antonín Cechner (1909) píše ve shodě s V. Dokoupilem, že zde stávalo sedm křížů. Pověst neuvádí, jen poznamenává, že „původ těchto křížů není zcela zjištěn. Zdá se, že byly v XVIII. století na paměť nějaké nešťastné příhody postaveny.“

Badatel z Josefova Josef Matějka v roce 1909 ke sbírce křížů napsal: „V obci Třebověticích na Hořicku celá sebranka křížů se zvláštním oplocením stojí u středu obce podle stodoly před hospodou křížů pět, vskutku rázu prazvláštního, práce zajímavé. Prostory křížů mezi rameny jsou plné, mezi rameny kámen hladký bez znamení. Jediný však nese znamení ve středu kříže, čtverec vypouklý, na něm vypouklé srdce, poněkud na levo přikloněné. O původu, jak a co se bylo dělo v obci, není pamětníka a každý řekne starou historii, jako o všech křížích, že vojáci zde odpočívají.“

Dr. Walter von Dreyhausen v díle „Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau“ (1940) také uvádí, že zde bývalo sedm křížů, ale tři z nich posloužily ke stavbě stodoly. Pověst však uvádí v odlišné verzi. Kříže u zvoničky Dreyhausen při své návštěvě zdejšího kraje též vyfotografoval, a je to zatím nejstarší známý snímek tohoto uskupení. 

V 80. letech kříže v rámci revize dochovaných křížů navštívil též fotograf a muzejník Jiří Vaněk, který též pořídil fotografie uskupení.

Památkový úřad předpokládá vznik křížů v 17.-18. století. Soubor tří křížů a kamene je od roku 1964 zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 14644/6-1411 - smírčí kříž - soubor I - IV.

Kříže na svém místě, jak je zachytil na fotografii patrně ve 30. letech 20. století Dr. Walter von Dreyhausen, nalezneme i dnes.

František Pokorný (1895) psal: "V Třebověticích celá svatba se zabila. Sok zabil nevěstu, ženicha, a nevím už kolik „svatebníků“ a „porád“ na místě je pochovali. Na návsi u Třebovětic povědí vám, kolik bylo těch nešťastných."

Vilém Dokoupil (1895) uvedl: "Dle údajů p. řídícího učitele Ant. Tvrzského v Cerekvici bylo původně na těchže místech sedm křížů; kolem nich byla zasazena lípa a několik bříz. Stromy ty zničeny byly při ohni, při němž též tři z křížů vyvráceny a těchto užito později k stavbě stodoly Pulcovy. Pověst o původu křížů vypravuje: Nynější statky č. p. 2. a 3. v Třebověticích tvořívaly statek jediný. Ze statku č. 2. vdávala se dcera. Svatebčané vyjíždějíce ze dvora, byli bývalým milencem nevěstiným přepadeni a nevěsta i ženich dvěma výstřely zastřeleni. Při tom splašili se koně, vozy se překácely, tak že zůstalo na místě tom sedm mrtvol, jež i s koňmi zde pohřbeny. Medik p. Jan Aksamit, přednášeje dne 21. ledna 1890 ve „Společnosti přátel starožitností českých“ v Praze ot. zv. slovanských křížích na Miletínsku, zmínil se dle zprávy, mne od předsednictva spolku došlé, o křížích Třebovětických takto: V Třebověticích ve vsi jsou čtyři křížky vedle sebe. Bylo prý jich tam sedm, tři jsou již v základech sousedního nového stavení. Naproti byla dle výpravky lidové živnost „u Půlpánků“, kde byla bohatá nevěsta, pro kterou se ubili ženiši, z protivných stran přijíždějící, na místě, kde později sedm křížků postaveno. Jméno osady Třebovětice nasvědčuje, že snad tu kdysi bylo jakés obětiště, na které místo pak kříže postaveny."

Josefovský badatel Josef Matějka kupodivu pověst o svatebčanech neznal, a uvedl (1909): "O původu, jak a co se bylo dělo v obci, není pamětníka a každý řekne starou historii, jako o všech křížích, že vojáci zde odpočívají."

Dr. Walter von Dreyhausen (1940) na základě zprávy od místního občana do své práce zapsal: "Bohatá dívka měla sedm nápadníků. Ale mohl být vybrán pouze jeden z nich. Poté se nápadníci rozhodli vyřešit spor krvavě. Přeživší měl dívku dovést domů jako svou ženu. Ale všech sedm padlo. Na památku toho byly umístěny kříže."

Vladimír Preclík v knize „Smírčí kameny“ (1990) v kapitole nazvané „Třebovětické momenty překvapení“ popisuje kříže ve vsi a také vypráví pověst o zmařené svatbě.

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895, Pověsti z Hořicka - vypráví František Pokorný (str. 110)

Národopisný sborník okresu Hořického, 1895, Starobylé kříže kamenné na Hořicku. Popisuje Vilém Dokoupil, str. 361-362

Hradecký kraj, č. 3-4, roč. 6, 1.6.1909, str. 214. Kříže z dob dávných pod jménem „zapadlé“, Jos. Matějka

Soupis památek historických a uměleckých v království Českém: 31. Politický okres novopacký, 1909, str. 160 - napsal Antonín Cechner

Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze Boehmens in Wort und Bild - disertační práce, 1939, fotografie: obr. 89 - https://ndk.cz/view/uuid:c1434ed0-add0-11ed-a764-005056827e51?page=uuid:ab24b7be-bf75-494b-9d61-aef41d34edad  

Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, str. 123 - 323.Třebowětitz, str. 152 - obr. 43 - https://kramerius.kvkli.cz/search/i.jsp?pid=uuid:719cf43e-dfe9-4012-9c7c-3aa411d27494&#monograph-page_uuid:b1c3531d-611a-11e5-af13-001b21d0d3a4  

Muzejní a vlastivědná práce, ročník 29, č. 2, 1991 - z článku Jiřího Vaňka: Kamenné kříže a křížové kameny ve východním Podkrkonoší (str. 94-103), č. 22 Kú.: Třebovětice (foto J. Vaněk, str. 96)

Vladimír Preclík: Smírčí kameny, 1990, Třebovětické momenty překvapení, str. 151-161

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Jicin/Trebovetice.html 

vložil: Oldřich Dvořák (2026)