Křenovice 0521

Stojí na návrší u silnice z Prace do Křenovic, naproti místu zvanému Hřbitůvek (hromadné hroby jednak z bitvy u Slavkova r. 1805, jednak obětí epidemie cholery ve  30.letech 19.století). Co se kříže týče, není to jeho původní stanoviště. Stával o několik stovek metrů blíž k Brnu.

Starobyle vypadající kamenný kříž z hrubozrnného pískovce, s rameny nesouměrnými, silně povrchově poškozený.  Poškození vzniklo podle tradice střelami z ručních zbraní dne 2. 12. 1805 (lokalita se nachází na okraji bojiště bitvy u Slavkova). Některé z děr ovšem vypovídají spíše o umělém navrtání kamene. Toto nepřímo dokládá zpráva Aloise Procházky (viz záložka Prameny a literatura) z roku 1933, který píše o plechové tabulce s Matkou boží, připevněné na povrchu kříže. Další prohlubně mohly vzniknout na základě pověrčivosti (víra v léčivé účinky kamenného prášku z kříže a pod.)
Z jedné strany byly nad příčným břevnem kříže vyryty reliéfy tří křížků uspořádané do trojúhelníku, na opačné straně pak letopočet 1805. Obojí bylo na kámen přidáno dodatečně, po bitvě u Slavkova. Kámen samotný je mnohem starší. 

O původu kříže se nic neví. Existuje několik teorií, například smírčího kříže, pamětního, orientačního (tato teorie přisuzuje kříži úlohu orientačního bodu u křižovatky tzv „litavské stezky“ (doložené již ve 14. století), která vedla směrem k Brnu. 

Původní stanoviště kříže bylo o několik stovek metrů dále směrem k západu. Při scelování pozemků roku 1930 však objekt překážel a byl tedy umístěn na současné stanoviště. Spolu s hromadným válečným hřbitovem na opačné straně silnice tak dnes tvoří na plochém návrší nepřehlédnutelné pietní místo.
Lokalita je vystavena stálým větrům, které zde  nemají přirozené překážky. Zvětrávání horniny se tím urychluje.

 Podle místní pověsti byl kříž postaven na památku dívky, kterou při žnutí trávy na mezi usmrtil splašený kůň. Pověst zaznamenal již A. Franz k roku 1893. Další z legend pochopitelně nepomíjí ani Bitvu tří císařů: kříž měl označovat hromadný hrob padlých vojáků. 

1. A.M. Lang; Časopis Musejního spolku olomuckého, čís. 9, 1885: „...na návrší nad Křenovicemi stojí v poli kamenný kříž podobný cyrillometodějským. Stařeček jakýs, jehož jsem v poli potkal, neuměl mi o tom kříži ničeho pověděti.“

2. Alois Franz: Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren. Wien, 1893, evid.číslo 7: "Auf einem alten Raine zwischen den von der Bezirksstraße von Prace nach Křenovic abzweigenden zwei Feldwegen nach Jiřikovic und Blažejovic. Hoch 1,10 breit 0,75 die Arme breit 0,30 dick 0,30. SW. Denkstein an ein Unglück durch Pferde? Der Stein ist vom Alter geschwärzt und stark mit Moos bedeckt und hat auf beiden Seiten tiefe Aushöhlungen, ist aber noch sehr fest und hart. 
(Překl: Na staré mezi mezi dvěma polními cestami odbočujícími z krajské silnice Prace-Křenovice do Jiřikovic a Blažejovic. Vysoký 1,10 široký 0,75 ramena široká 0,30 tlustá 0,30. Obrácen k jihozápadu. Pamětní kámen nehody s koněm? Zčernalý věkem a silně pokrytý mechem, kámen má na obou stranách hluboké dutiny, ale stále je velmi pevný a tvrdý. 

3. František Přikryl: S.S. Cyrill a Method v upomínkách památek starožitných na Moravě, 1905 (str 65): „...Jeden z nich stojí na Padělkách u Pratce. Je z pískovce neuměle křesaný a valně zvětralý, 1,10m vysoký, 0,85m široký a 0,3m tlustý. Na kříži tom jsou vytesány tři křížky.“

 4) František Přikryl: S.S. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, Týn u Lipníka, 1907  (str 276 - 278, číslo obr. 103): „ ...kamenný kříž z jednoho obrovského balvanu pískovce křesaný. Masivní a těžký kříž povrchu silně oprýskaného naklonil se na jednu stranu a pod ramenem levým přibit roku 1805 ruský ikon Bohorodičky padlému vojínu zde pochovanému. Z obrázku visí nyní pouze dva kousky plechu. Také se vypravuje, že při kříži jednou žalo děvče trávu a bylo splašeným koněm pošlapáno…“ 

(V poznámce pak Přikryl píše: „...všechny tyto památky objevil pan Alois Procházka, učitel v Blažovicích a jednatel Klubu moravských archeologů.")

 5) Alois Procházka: Pamětní kříže a kameny, Vlastivědný sborník okresu Vyškovského, Slavkov, 1933 (obr. č. 2): „Po 1,5km od Křenovic dospěje se okresní silnicí ku Praci na kopec, na jehož temeně u dřevěného kříže nad hromadným hrobem vojínů z bitvy trojcísařské r.1805 odbočují od silnice polní cesty do Blažovic a o něco dále do Jiříkovic.Mezi oběma ve vzdálenosti 120 kroků od silnice vyrůstá z meze nad pole trati „Fitrale“ nízký pískovcový kříž zhoubou času silně postižený, zhotovený z jediného kusu kamene, 1,10m vysoký, přes rameno 85cm široký a 30cm silný. Na jeho stěně od silnice odvrácené jsou vydlabány nad příčným ramenem do trojúhelníku tři křížky, na straně opačné pak letopočet 1805. Obojí bylo na kámen přidáno dodatečně, zrovna jako starý, na plechu malovaný obrázek Matky boží Čenstochowské, připevněný pod ramenem směřujícímk západu. Ten vídával jsem na kříži ještě v prvních létech tohoto století.Protože kámen stojí na bojišti z 2.prosince 1805. jest jisto, že i křížky, letopočet i obrázek, byly na něj pořízeny v upomínku na oběti bitevní vřavy, jejímž svědkem kříž byl… O tomto kříži mají úchylné údaje jak A.Franz, tak Dr. Přikryl. První vyobrazuje ho ve svém díle na tab.24 s nesprávným označením místa „Bei Pratze“ i nesprávně nakreslený s kolmým břevnem u země ohnutým. Ve skutečnosti jesť kříž pouze vlastní tíhou k jedné straně skleslý, nikoliv ohnutě vytesaný. Oproti tomu Dr.Přikryl vypisuje sice ve spise „Sv.Cyrill a Method…“ na straně 65 podrobně tento kříž křenovický, ale umisťuje ho do trati Padělky u Prace. Dle sdělení správy školní v Praci není na tamních Padělkách takového kříže ani kamene jiného.

6) http://www.smircikrize.euweb.cz/CR/Vyskov/Krenovice.html

7) https://turistika-pavel-pokorny.netlify.app/krize/3/211

8) http://pamatnekameny.euweb.cz/files/K-izove-kameny-a-kamenne-k-ize-Havelka-1880-91-final-nejaktualn-jsi.pdf

Vložil: Milan Šimek (2025); Doplnil (upravil): ..... (....)