Horní Dehtov (část obce Třebihošť) 0194
Poloha
Souřadnice 50,4275833 | 15,7329603
Viditelnost Veřejné
| Identifikátor | 0194 |
|---|---|
| Typ | Kamenný kříž |
| Stav | Existující |
| Rozměry | Výška 72 cm, šířka 95 cm, tloušťka 15 cm |
| Region (okres) | Trutnov (Česká republika>Královéhradecký kraj>Trutnov) |
| Datace | 1781 |
| Rok nálezu, okolnosti | 1781 - letopočet vyrytý na tomto pamětním kříži připomíná tragickou smrt Kateřiny Jáklové |
| Evidence NPÚ | |
| Popis objektu | U nezpevněné cesty v blízkosti domu čp. 8 (podle starého číslování č. d. 6) se nachází pískovcový kříž s mohutnými rameny a znatelně menší hlavou. Uprostřed ramen je patrný letopočet A 1781. Jak se o kříži na mnoha místech mylně uvádí, stojí na místě, kde se roku 1781 zabila Anna Jáklová. Zmíněná litera „A“ na kříži ovšem pochopitelně neznačí jméno „Anna“, ale zkratku pro letopočet - ANNO. |
| Historie objektu | Jak se o kříži na mnoha místech uvádí, včetně současné mapy na portále seznam.cz, stojí na místě, kde se roku 1781 zabila Anna Jáklová pádem z vozu (také je uváděno pádem ze stromu). Jde ovšem o omyl. Jako patrně první kříž do literatury vnesl Vilém Dokoupil, první ředitel sochařsko-kamenické školy v Hořicích (zal. 1884). V Národopisném sborníku okresu hořického, jež vyšel roku 1895, V. Dokoupil uveřejnil článek "Starobylé kříže kamenné na Hořicku“. V něm najdeme k našemu kříži uvedeno: "V Hořením Dehtově na pozemku statku č. 8. stojí hranatý trámcovitý kříž pískovcový, hrubého tvaru (obr. č. 29.), 85 cm vysoký, 15 cm silný, s příčním ramenem 90 cm dlouhým. Svislé rameno je po celé délce 30, vodorovné 25 cm široké; kříženi tudíž podoby obdélníka. V přední stěně vyryto A 1781." V Pamětní knize obce Dehtov nám kronikář Vojtěch Petera zanechal ke kříži pouze krátkou zmínku: "Na okraji zahrady u čp. 8 v Horním Dehtově stojí starobylý tramcový kříž pískovcový, 85 cm vysoký a 15 cm silný s letopočtem A1781.“ Kříž tedy sice ve svém výčtu "starobylých křížů kamenných jež pověsti označují jako památníky neštěstí" zmiňuje, ale důvod jeho vzniku neuvádí. Následně kříž uvádí ve své práci "Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau“ (1940) Dr. Walter von Dreyhausen, který ovšem přebral informace o kříži od výše zmíněného V. Dokoupila. Uvádí zmínku o umístění na pozemku č. 8 a letopočtu "1781“. Dreyhausen kříž patrně sám nenavštívil, byť jak víme na základě jeho fotografií z Doubravice a Zábřezí, zdejší oblast před rokem 1939 opravdu navštívil. Jak na základě těchto zmínek v literatuře můžeme seznat, nikdo ze starších autorů se o Anně Jáklové nezmiňuje a i důvod vzniku kříže nebyl v podstatě znám. Nelze to zcela doložit, ale jak se zdá ono "vysvětlení“ pochází od kronikáře Karla Jákla z čp. 8. Muzejník a fotograf Jiří Vaněk v periodiku "Muzejní a vlastivědná práce“ (1991) v článku "Kamenné kříže a křížové kameny ve východním Podkrkonoší“ uvádí, že se zdejší kříž nachází "na zahradě domu Karla Jakla čp. 8“ a dále sděluje: "Letopočet souhlasí s datem smrti Anny Jaklové, která se zabila pádem z vozu. (Ústní sdělení Karla Jákla z Horního Dehtova čp. 8, prosinec 1985.)“ Také autor článku "Tkadlec na hrušce, kozák pod koněm“, Richard Grégr, v periodiku "Lidé a země“ (3.2.2011) zmiňuje kříž a píše o něm: "V nedalekém Horním Dehtově nám kronikář Karel Jákl ukazuje další z kamenů. Stojí na louce na soukromém pozemku a pochází z roku 1781. Připomíná Annu Jáklovou, jednu z kronikářových předků. Spadla ze stromu (jiné prameny ovšem někdy uvádějí, že z vozu) a zabila se.“ Máme tedy předpokládanou příčinu smrti, rok i jméno. Jak to bylo ve skutečnosti? Jednoznačný je bezpochyby letopočet 1781 a spojitost s rodinou Jáklů na jejichž pozemku kříž vždy stál a je tedy pravděpodobná spojitost. Předem podotýkám, že jakožto problematické se jeví v daném roce to, že v matrice ještě nebyla uváděna čísla domů. Pokud se podíváme do matriky farního úřadu římskokatolické církve v Lanžově, najdeme zde sice narození, a v daném roce i smrt "Anny“ (Dehtov), ale s rodinou Jáklů nemá žádnou spojitost. Annu Jáklovou zde tedy sice nenajdeme, ale najdeme zde hned dvě jména s příjmením Jákl - Václava a Kateřinu. ŘKC farního úřadu Lanžov, sign.: 84-3 (poř.č. 5360), NOZ 1767-1784 na fol. 355v uvádí, že 10. července 1781 byla pohřbena Kateřina Jáklová. Jan Psota v rámci celého zápisu upřesňuje: "10. července "casu ex fabore mortua - zemřela nešťastnou náhodou" Kateřina manželka Václava Jákla sedláka z Dehtova ve věku 40 let“. Jak již bylo svrchu naznačeno, je v témže roce zmíněna i smrt Václava Jákla. Na fol. 355r najdeme záznam, že 9. května onoho roku byl pohřben podruh Václav Jákl ve stáří 43 let. Absence čísel domovních, v té době by u našeho sledovaného objektu šlo o č. 6, zadává důvod ke vzniku omylu. Nabízí se totiž vztáhnout onoho Václava Jákla ke Kateřině a předpokládat jejich manželskou spojitost, ale šlo by o omyl - s Kateřinou Jáklovou neměl onen Václav žádnou spojitost, byť její manžel nesl stejné jméno... Velmi podnětná je v rámci obce vyčerpávajícím způsobem zpracovaná kniha "Místopis obcí Horní a Dolní Dehtov“ (2012) regionálního badatele Josefa Šorma, který v podobném duchu zpracoval již několik knih o okolních obcích. Co se týče námi sledovaného čp. 8 (staré čd. 6) uvádí roku 1654 jakožto prvního známého majitele Tomáše Hrdinu. Po něm přešel dům do držení Pavla Vávry a následně patrně jeho syna Jana. Ten pro dluhy musel usedlost prodat a roku 1728 ji koupil Jan Vlček. Od něj ji pak koupil Adam Jákl, jehož rod zde pak hospodařil. Po jeho smrti (před rokem 1758) převzal statek jeho syn Václav. Měl ještě dva bratry, Jiříka a Josefa, s nimiž se vyrovnal. Zmíněný Václav pak dlouhá léta na statku hospodařil než odešel do ústraní - na výminek, neboť obtížnou práci již sám nezvládal. Jak zjistil pan Šorm, převzal od svého otce jeho stejnojmenný syn Václav usedlost se všemi náležitostmi 3. února 1789. Matrika ŘKC Bílá Třemešná, sign.: 5-10 (poř.č. 214), Z 1784-1856 nám pak na str. 206 sděluje, že 8. září 1796 byl pochován „vejminík“ (vejminkář) Václav Jákl z č. 6, údajné stáří 84 let. Pozn. Nabízí se domněnka, nepodložená genealogickým průzkumem, že zmíněná Václav Jákl měl se svou první manželkou syna Václava (nar. 1752) a po její smrti si vzal za ženu námi sledovanou Kateřinu. Kdy se tak stalo není dohledáno. Kříž na místě, či v bezprostřední blízkosti neštěstí, kde zemřela v červenci roku 1781 Kateřina Jáklová stojí dosud. Pozn. Možné vysvětlení, kde se vzal příběh o "Anně Jáklové", viz část "Lidová etymologie" (pověsti). |
| Lidová etymologie | Jak se o kříži na mnoha místech uvádí, včetně současné mapy na portále seznam.cz, stojí na místě, kde se roku 1781 zabila Anna Jáklová pádem z vozu (také je uváděno pádem ze stromu). Což je omyl, jak již bylo zmíněno v historické části. Jako patrně první kříž do literatury vnesl Vilém Dokoupil (1895), který ovšem pouze stručně píše: "Povídá se, že na těch místech někdo s vozu spadnuv se zabil.“ Vojtěch Petera v Pamětní knize obce Dehtova příčinu vedoucí k postavení kříže nezmiňuje vůbec. Následně kříž uvádí ve své práci „Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau“ (1940) Dr. Walter von Dreyhausen, který ovšem přebral informace o kříži od výše zmíněného V. Dokoupila. Uvádí zmínku o umístění na pozemku č. 8 a letopočtu „1781“. V rámci důvodu vzniku kříže ovšem chybně převzal pověst o hádce dvou řezníků - Dokoupil ji ve své práci umísťuje ke kříži Třebihošť (kříž 0294). Teprve v druhé polovině 20. století se objevuje zpráva, že na místě kříže zemřela Anna Jáklová... Muzejník a fotograf Jiří Vaněk v periodiku „Muzejní a vlastivědná práce“ (1991) v článku „Kamenné kříže a křížové kameny ve východním Podkrkonoší“ uvádí, že se zdejší kříž nachází „na zahradě domu Karla Jakla čp. 8“ a dále sděluje: „Letopočet souhlasí s datem smrti Anny Jaklové, která se zabila pádem z vozu. (Ústní sdělení Karla Jákla z Horního Dehtova čp. 8, prosinec 1985.)“ Také autor článku „Tkadlec na hrušce, kozák pod koněm“, Richard Grégr, v periodiku „Lidé a země“ (3.2.2011) zmiňuje kříž a píše o něm: „V nedalekém Horním Dehtově nám kronikář Karel Jákl ukazuje další z kamenů. Stojí na louce na soukromém pozemku a pochází z roku 1781. Připomíná Annu Jáklovou, jednu z kronikářových předků. Spadla ze stromu (jiné prameny ovšem někdy uvádějí, že z vozu) a zabila se.“ Regionální badatel Josef Šorm v knize „Místopis obcí Horní a Dolní Dehtov“ (2012) k události píše: „Podle vyprávění starých příslušníků rodiny i obyvatel Dehtova, spadla zde ze stromu při trhání ovoce manželka hospodáře a na místě zůstala mrtva.“ Květoslav Sybr v periodiku Pod Zvičinou (č. 5, 2005) v rámci článku „Smírčí kříž na Horním Dehtově u Jáklů č. p. 7“ beletristicky zpracovává tragickou událost, jež mohla vést k postavení kříže. Faktograficky je v tomto zpracování ovšem několik omylů. Ve zkratce: Poté co vyšel otec se synem (oba Václavové) na pole, rozhodla se manželka (Anna) otrhat sama jablka v sadu. V rámci natahování se po jednom zvláště vysoko se však žebřík sesmekl a nebohá hospodyně se zřítila dolů, kde vydechla naposledy ještě před příchodem svých milovaných. Jak víme (viz historie objektu), kříž byl postaven na místě nešťastné smrti Kateřiny Jáklové. Kde se tedy vzala pověst o Anně? Možná zde došlo k přenesení jiné tragické události, která se odehrála v Dehtově roku 1920. Regionální badatel Radomír Roup sepsal a nechal svázat roku 2017 jedno ze svých děl nazvané „Stručná historie Dehtova a Řečice do roku 1945“. K našemu kříži nabízí jednu zajímavou domněnku, jež stojí za zamyšlení. Píše: „S velkou pravděpodobností zde došlo ke spojení dvou tragických událostí. Totiž 16. července 1920 spadla Anna Domabylová z H. Dehtova čp. 1 ze žebříku při trhání třešní a na následky poranění míchy zemřela. Tím se vysvětluje, proč literatura před r. 1920 (Vilém Dokoupil v Národopisném sborníku okresu Hořického z r. 1895) pád ze stromu neuvádí. Jméno Kateřina se časem změnilo na Annu, mělo se za to, že písmeno A na kříži znamená Anna. Je to však zcela jistě zkratka latinského ANNO - Léta.“ Matrika pro dané období je ještě na matričním úřadě a tedy pro mě nedostupná, ale v první kronice (Pamětní knize obce Dehtov) opravdu čteme: "Úmrtí. Dne 16. července zemřela v čp. 1. H. D. Anna Domabylová ve věku 50 leta byla dne 21. července zpopelněna v Libereckém krematoriu. Po neklidném svém žití, plném zklamání a trpkostí, zemřela v krátké době po osudném pádu ze žebříku při trhání třešní, následkem poranění míchy." Bezpochyby je tedy možné, že má pan Roup pravdu a došlo zde ke spojení dvou tragických událostí. Jisté je patrně jen to, že kříž byl postaven na paměť Kateřiny Jáklové, která „zemřela nešťastnou náhodou“ - možná pádem z vozu, jak uváděl první badatel, jež se zajímal o tento kříž - Vilém Dokoupil... |
| Prameny a literatura | Státní oblastní archiv v Hradci Králové: Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 84-3 (poř.č. 5305), NOZ 1767-1784, ŘKC Lanžov, Fol. 355v (snímek 269) - Kateřina Jáklová (40 let) - pochována 10. července 1781 (k úmrtí Jan Psota: "casu ex fabore mortua - zemřela nešťastnou náhodou") - https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/2250b1e6-df97-4984-88bb-c3462e42fc9f/dao/2250b1e6-df97-4984-88bb-c3462e42fc9f/file/e08d4e7d-7065-4deb-9231-80f29e10e6d4
Státní oblastní archiv v Hradci Králové: Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 84-3 (poř.č. 5305), NOZ 1767-1784, ŘKC Lanžov, Fol. 355r (snímek 268) - Václav Jákl, pochován 9. května 1781 ve stáří 43 let - https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/2250b1e6-df97-4984-88bb-c3462e42fc9f/dao/2250b1e6-df97-4984-88bb-c3462e42fc9f/file/1fc9fc74-744d-4f07-b87d-62822351b875 Národopisný sborník okresu Hořického, 1895, Starobylé kříže kamenné na Hořicku - autor: Vilém Dokoupil, str. 367 Státní okresní archiv Trutnov: Archiv obce Horní Dehtov, inv.č.: 1, Pamětní kniha obce Dehtov, 1915-1933, autor kroniky Vojtěch Petera Dr. Walter von Dreyhausen: Die alten Steinkreuze in Böhmen und im Sudetengau, 1940, str. 122 - 315.Obertehtow Muzejní a vlastivědná práce, ročník 29, č. 2, 1991 - z článku Jiřího Vaňka: Kamenné kříže a křížové kameny ve východním Podkrkonoší (str. 94-103) - č. 8 Kú.: Horní Dehtov Lidé a země, roč. 60, č. 2, 3. února 2011 - z článku „Tkadlec na hrušce, kozák pod koněm“, text a foto Richard Grégr, str. 120 Josef Šorm: Místopis obcí Horní a Dolní Dehtov, 2012, str. 29, 105-117 Pod Zvičinou, roč. 23, č. 5, datum vydání: 2005, str. 15-17 - Květoslav Sybr: Smírčí kříž na Horním Dehtově u Jáklů č. p. 7 Radomír Roup: Stručná historie Dehtova a Řečice do roku 1945, 2017, str. 29-30, 59 Krkonoše - Jizerské hory, 11/2022 - cyklus: Putování za kamennými kříži, Královédvorsko (5), autor Martin Witkowski Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2025 - článek Krátké zastavení v Horním Dehtově u kříže (0194), autor Oldřich Dvořák, str. 87-91 https://smircikrize.euweb.cz/CR/Trutnov/Horni_Dehtov.html vložil: Oldřich Dvořák (2026) |
