Jestřebí 0080

Hrubě opracovaná jednostranná deska s ulomenou levou stranou a částečně poškozeným pravým horním rohem. Na přední straně je reliéfně vyobrazen latinský kříž v orámovaném poli. Přestože je v současné době kámen velmi poničený, lze usuzovat, že původně měl tvar pavézy.

Označení Babí kámen mohlo vzniknout zkomolením německé zkratky WA WÜ ze slova Wadlwüste tedy "zpustlý les". Kámen s označením WA WY, který je doplněný kamenem s českou verzí nápisu BABÍ se nachází v Dubovici u Stráže nad Nežárkou.

J. Večeřa zaznamenal domněnku, že by se mohlo jednat o přetesaný staroslovanský kámen tzv. babu (obraz staroslovanské bohyně přírody?). Takové kameny měly být později s nástupem křesťanství označeny křížem.  

Pověst vypráví o lupiči Graslovi, který na tomto místě posadil bábu na ševcovské cvočky rozložené na pařezu, jako odplatu za to, že ho pomluvila, přestože ho neznala. 

J. F. Svoboda, Památné kameny na moravském Horácku - Věstník Československého zemědělského musea, 1937, str. 76 - 3. Babí kříž je nepravidelná kamenná deska rozměrů 80x40x20 cm. Stojí na kraji lesa jižně od začátku aleje kněžické na parc. č. 987/3 (lesní zn. 6a) a lidé odůvodňují název lokalisováním pověsti i odjinud známé, že na tom místě prý lupič Grasl posadil bábu na ševcovské cvočky na pařezu rozložené za trest, že ho pohanila neznajíc ho.

J. Večeřa, Domovopis Kněžic u Jihlavy, Jihlava 1937, s. 27:"...babí kříž na východním okraji Alejí v katastrální obci Kněžicích čp. 967/2. Na tom místě prý kdysi lupič Grassl /dle jiné pověsti Žižka/ za pohanu sebe posadil bábu na ševcovské cvočky na pařez zasazené... Tento kámen r. 1922 někdy /prý z Kněžic/ si odvezl domů, aby ho použil jako prahu; ale po dvou dnech byl vrácen na své místo pro výčitky pachatele." 

V. Navrátil, Mezníky, smírčí kříže, milníky a Boží muka, 1985, č. 4: Kamenná deska s vystouplým reliéfem kříže, jehož ramena se ke konci mírně rozšiřují; kříž byl původně orámován. V současnosti deska značně poškozená – výška nadzemní části 85 cm, šířka u země 65 cm /směrem vzhůru se však deska rozšiřovala/. Deska je zasazena v bezprostřední blízkosti katastrálních hranic Jestřebí–Kněžice a poblíž zaniklé cesty, po níž se dochovaly hluboké úvozy. Tato cesta patrně navazovala na haberskou stezku probíhající středem Jestřebského lesa ve směru jih–sever.

Z. Procházka, † V. Navrátil, Staré kamenné kříže a křížové kameny okresu Jihlava, Vlastivědný věstník moravský, r. 1996, č. 2, str. 136-154: První křížový kámen je zasazen v blízkosti kat. hranice Jestřebí-Kněžice, poblíž zaniklé cesty. Tento tzv. babí kříž je dnes již značně poškozen. Pověsti k němu se vztahující uvádí J. Večeřa1937, 27. (Vn 85 cm; Š u země 65 cm)

Z. Jaroš, Pamětní kameny na Jihlavsku, Jihlava 2003, č. 7