Skalice 2680

Kámen s reliéfy dvou křížů a dvou širočin, stával někde poblíž břehu Labe při cestě ze Skalice do Smiřic. Výška kamene byla podle informací, jež zaznamenal před rokem 1895 Josef Matějka v rámci vyobrazení kamene, 200 cm. Jan Vacek (1961) uváděl výšku kamene 180 cm. Kámen bývá považován za středověký mezník.

Kámen je poprvé letmo zmiňován roku 1886 Josefem Duškou v rámci pověsti o souboji dvou řezníků.

První významnější popis a především zatím jediné nalezení vyobrazení kamene přinesl josefovský cukrář, badatel Josef Matějka. Kámen zachytil na jednom z obrazů určených pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895 (nyní obraz ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové). Pozn. Poprvé snímek publikován ve Sborníku Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2025 (str. 120 a příloha 4). V roce 1904 o tomto kameni napsal v periodiku Archiv, a o pět let později v Hradeckém kraji jej zmiňuje opět: "Jdeme-li se silnice od Velké Skalice u Hradce Králové do luk cestou podle Labe ke Smiřicům, spatříme na louce ležeti podélný kámen, nyní vodou podemletý, jenž kdysi stával v těchto místech, podoben epitafu. Nese znamení: dva kříže vedle sebe a pod nimi dvě široké sekery ostřím proti sobě obrácené. Vše jest obrysově dlátem provedeno."

Dalším autorem, který se o kameni zmiňuje, byl královéhradecký historik, muzejník, archeolog, topograf, konzervátor, archivář a kronikář Ludvík Domečka. Ten v knize „Královéhradecko“ (1928) píše: „Na poli, kde říká se na Dolních Bahnách, při cestě vedoucí ze Skalice do Smiřic, stojí podlouhlý kámen. Na něm vytesány jsou dva kříže a pod nimi 2 širočiny ostřím proti sobě postavené a nápis, který nelze více přečísti.“ 

Jako poslední, kdo se o kameni zmiňuje, byť omylem, byl Jan Vacek v rámci evidenčního listu památkového katalogu psaného pro jiný objekt - kříž ve Vlkově (okres Náchod, kříž 1387). V té době zde již kámen patrně nestál.

Kámen se možná ztratil, snad byl zničen, v době, kdy byl regulován tok Labe, patrně ve 30. letech 20. století. 

Josef Duška (1886) i Josef Matějka (1895, 1904, 1909) zmiňují klasickou pověst o hádce dvou řezníků. Josef Matějka v periodiku Archiv (1904) píše: "Pověst (snad méně pravděpodobná) vypravuje o dvou řeznících tudy jdoucích. Poprali se prý navzájem a ranám podlehli."

Josef Duška: Paměti c. k. pevnosti a královského svobodného města Josefova, se zřetelem k dějinám vlasti a vojenství, 1886, str. 131

Fond sbírek: Muzeum východních Čech v Hradci Králové - Obrazec B: VU 04-00032: II. Kámen mezi Smiřicemi a Skalicí. Malba (olej na desce) od josefovského badatele Josefa Matějky pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze 1895.

Archiv, roč. 1, č. 3, 20.6.1904, str. 41 - Josef Matějka: Zapadlé kříže v podání lidovém

Hradecký kraj, č. 3-4, roč. 6, 1.6.1909, str. 99-101 - Josef Matějka: Kříže z dob dávných pod jménem „zapadlé“

Ludvík Domečka, F. L. Sál: Královéhradecko, 1928, str. 248 a 250

Vlkov, smírčí kříž. Evidenční list kulturní památky - původní (zpracoval Jan Vacek, 10.8.1961) - viz https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1021652 

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Hradec_Kralove/Skalice.html 

Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2025 - článek "Josef Matějka, badatel z Josefova", str. 116-130, autor: Oldřich Dvořák. Skalice str. 120-121. Díky vstřícnosti Muzea východních Čech v Hradci Králové bylo možno ve Sborníku publikovat vyobrazení křížového kamene - viz str. 120 a barevná příloha 4.

vložil: Oldřich Dvořák (2025)