Studénky 0085

Je to oboustranná deska se zaoblenými hranami. Na přední straně je je v orámovaném poli reliéfně tlapatý kříž. U temene desky je reliéfně špatně čitelný dvouslovný nápis (HANUS ......?). Nad levým ramenem kříže je reliéfně vyobrazený erbovní štítek s křížkem. Nad pravým ramenem je reliéfně vyobrazeno sladovnické prkénko - limpa. Pod pravým příčným ramenem je reliéfně šipka směřující hrotem vzhůru. Ve středu kříže je špatně čitelný rytý letopočet (1502 nebo 1504?). Na zadní straně kamene je rytý obrys tlapatého kříže.

Jeho současné místo není jeho původní. V roce 1985 byl kámen přesunut z pole a umístěn svou přední stranou směrem k silnici. V roce 2007 byl kámen při rekonstrukci silnice znovu přesunut, asi o 250 metrů za odbočku k lomu Rančířov. 

L. Fritz, Sbírka žulových křížů, 1895, č. 48: Na silnici jihlavsko-brtnické u lesíku Birkli (obec Studínky) stojí napolo pod zem ponořen a skloněn kámen 100 cm vysoký a 60 cm široký a na všecky strany čistě otesaný. Tento kámen jest na přední ploše na dvě pole rozdělen, horní menší 9 cm vysoké obsahuje 20 kolmo stojících, 10 cm dlouhých čárek, poněkud písmenám podobných, snad minuscula gothica. Dolní pole jest více než 4x tak veliké. Nachází se na něm kříž latinský 90 cm vysoký a 60 cm široký s rameny jen nepatrně šířenými. Na prostoru pod příčnými rameny jsou naznačeny dva štíty šestirohé, prostor vedle dolního ramene vpravo jest prázdný, vlevo stojí opeřený šíp s hrotem vzhůru. Na zadní ploše kříže jest vyryt lineárními konturami též latinský kříž. Na rozcestí pražské silnice u Jihlavy se silnicí Smrčenskou stojí kaple sv. Trojice s podobnými čárkami a štíty a letopisem 1677, snad minuscula gothica.

J. F. Svoboda, Památné kameny na moravském Horácku - Věstník Československého zemědělského musea, 1937, str. 75: Jiný kámen (obr. 15.) je nad osadou Studénkami [J] asi 14 m vlevo od silnice z Jihlavy do Příseky (asi 150 m sev. od 31. km). Stojí skloněný v louce; kříž, jehož obrysy jsou vyznačeny i na zadní straně, má tvar kříže řádového; na páse nad křížem jsou stopy písma, pod pásem jsou erbovní štítky 64 a vpravo pod vodorovným břevnem je šipka hrotem vzhůru.
Pozn. 64 - Na levém jako by byly vyznačeny oči a ústa (prof. Bradáč).

V. Navrátil, Mezníky, smířčí kříže, milníky a Boží muka, 1985, č. 42: Kámen se nachází asi 1 km západně od Studének, v poli, asi 20 m východně od silnice Jihlava-Příseka. Polní trať, v níž kámen stojí, se nazývá "U břízky". Kámen je tesán po obou stranách. Na jedné straně je v horní části nečitelné vročení majuskulí: ANUS M... pod nápisem je v orámovaném poli položen kříž s rozšiřujícími se rameny. Nad levým ramenem kříže je reliéf kolčího štítu, na němž je položen opět kříž. - Nad pravým ramenem kříže je zobrazen obtížně identifikovatelný předmět /radlice?/. - Pod pravým ramenem kříže je zobrazena opeřená šipka. - Pole pod levým ramenem kříže je bez vyobrazení. Na zadní straně kamen, otečené ke Studénkám, je vytesána pouze kontura kříže.

Z. Procházka, † V. Navrátil, Staré kamenné kříže a křížové kameny okresu Jihlava, Vlastivědný věstník moravský, r. 1996, č. 2, str. 136-154: Zajímavý křížový kámen je umístěn na okraji pole pod silnicí spojující Jihlavu s Přísekou, asi 100 m před odbočkou na Rančířov. Lícní strana obsahuje poměrně složitý reliéf, složený z vystouplého kříže, na jehož příčném břevnu bylo vytesáno vročení. Nad levým ramenem kříže vystupuje z kamene malý znakový štítek vyplněný motivem kříže - stejný znak je vytesán na sloupku gotických božích muk v Brtnici. Nad pravým ramenem kříže je v nezřetelném reliéfu zobrazen předmět připomínající sladovnické prkénko - limpu. Třetí pole vyplňuje střela s hrotem a opeřeným zakončením. Při horním okraji desky probíhá nápis složený ze dvou slov. Podle počátečního IANUS? či HANUS můžeme usuzovat, že nápis sděloval jméno člověka, který byl (doplněné podle symbolů) sladovníkem a na tomto místě skonal zasažen šípem. Do jaké míry je tento vykonstruovaný příběh pravdivý je těžké rozhodnout. Také letopočet zvěčněný na kříži je natolik setřelý, že jednostlivé číslice sotva tušíme. Přesto se zdá, že druhé dvoučíslí bývalo 02 či 04. Podle celkové úpravy desky a písma bychom mohli za datum vzniku reliéfu považovat rok 1502 nebo 1504. Na zadní straně desky je v mělké kontuře vyryt kříž, který jako by si kameník jen naznačil před vlastní prací. Kamenná deska stávala dříve asi 30 m v poli, ale po roce 1988 byla přemístěna na jeho okraj. (Vn 90 cm; Š 58 cm; T 18 cm)

Z. Jaroš, Pamětní kameny na Jihlavsku, Jihlava 2003, č. 92