Keblov 1570

Žulový kámen s oboustranným pozitivním reliéfem latinského kříže. Patří k poměrně úzké skupině vyšších historickým smírčím kamenům. Stojí na nepřístupném pozemku Povodí Vltavy na ostrově v usazovací nádrži - poldru na Sedlickém potoce před vodní nádrží Němčice.

Smírčí kámen zřejmě„odnepaměti“ stojí stále na stejném místě, ale krajina kolem něj se v posledním století výrazně proměnila.

Původně stál při cestě z Keblova do Kačerova, nedaleko brodu přes Sedlický potok, který tvoří v tomto místě katastrální hranici mezi oběma obcemi. Poprvé je zde vyobrazen roku 1838 na originální mapě stabilního katastru.

První písemná zmínka o kameni se objevuje ve farní kronice Keblova, která vznikla povinně po nařízení českého gubernia z roku 1836: „Der Wiese unter Kačerov am bache und am fahrwege in die leher Mühle und der Sage nach der ehemalige Keblower pfarrer uuf seiner Slecht vor den sein den wahrscheinlich den husitischen religion-schwärmereeingeholt und getöchtet sein soll. Des gleichen sill noch urlängst auf dem stege nach Sedmipan etwa 400 Schritt vom Orte Keblau wie alter wilder birnbaum gestanden sein, Kaplanka genannt, an welchem nach der Volkssage der ehemalige P. caplan von Keblau auch von seindlichen händen den Taboriten wennethlich aufgehäng gewesen tage soll.“ ¹

Překlad: „Na louce pod Kačerovem u potoka a u cesty k Leskému mlýnu a pile byl dle pověsti někdejší keblovský farář chycen a zabit na své bryčce před zraky svých pravděpodobně husitských náboženských nadšenců. Totéž prý stálo kdysi dávno na pěšině do Sedmipánu, asi 400 kroků od obce Keblova, jako stará planá hrušeň, zvaná Kaplanka, na níž podle lidové pověsti býval bývalý kaplan z Keblova prý také pověšen rukou svých nepřátel Táboritů.“ (Volné převyprávění: „Na louce pod Kačerovem u potoka a u cesty k Leskému mlýnu a pile byl podle pověsti chycen a zabit na své bryčce někdejší keblovský farář pravděpodobně husitskými náboženskými nadšenci. Taktéž prý stávala kdysi dávno na pěšině do Sedmpán, asi 400 kroků od obce Keblova, stará planá hrušeň, zvaná Kaplanka, na níž byl podle lidové pověsti bývalý kaplan z Keblova prý také oběšen rukou svých nepřátel Táboritů.“) Překlad a volné převyprávění: Jan Psota

Zmiňuje se o něm i v Kronika Křivsoudova: „Druhý smírčí kámen pod lesy ve Vrchách se nachází pod Kačerovem na místě nedaleko Leského mlýna.  Zde byl podle údajů křivsoudovských písmáků utopen v potoce kaplan z Keblovské fary husity, při jejich tažení v r. 1420 na Kutnou Horu. Druhý z kaplanů byl údajně oběšen u cesty do Sedmpan. Podle druhé verze šlo o mnicha, který prchal z kláštera v Želivy.“ ²

1897 zřejmě poprvé zdokumentován v tisku - v časopise Český lid: „Na osadě Keblovské u D. Kralovic nalézá se na cestě  ke Kačerovu kámen 3 stopy vysoký a 2 stopy široký, na němž vytesán je kříž. Dle pamětní farní knihy byl zde zabit farář na útěku před Husity; jeho kaplan pověšen prý byl na hrušce, zvané „kaplánka", která teprve nedávno byla vykopána a dle výpovědi svědků byla prastará.“ ³

50. léta 20. stol. při zakládání JZD chtěli zemědělci kámen posunout více dozadu k lesu, aby nepřekážel. Podle svědectví Antonína Touly se však panu Borkovi z Kačerova nepodařilo kámen vyndat ani s použitím nakladače. Bylo zjištěno, že je úctyhodných rozměrů – jeho celková velikost je možná až 3 metry.⁴

1991 evidován  SPVKK při Muzeu Aš – k evidenci jej přihlásila Helena Busínská. V té době se ještě kámen nacházel na podmáčené louce nalevo od rybářské pěšiny vedoucí při Čechtickém potoce na hráz mezi dvěma rybníky - tehdy byl ještě přístupný.

1995 popsán a nafocen Janem Kulíkem pro časopis Dědictví Koruny české.⁵

1997 popsán s kresbou v publikaci "Kamenné kříže Čech a Moravy": „Jeden z největších a nejlépe zachovaných křížových kamenů. Rozměrná žulová deska s oboustranným reliéfem kříže po celé ploše. Rozměry 135x75x40 cm. nachází se u bývalé cesty v zamokřeném údolí Čechtického potoka v oblasti Leského mlýna, 150 m od hráze zálivu Želivské přehrady. Místní pověst praví, že stojí na místě usmrcení mnicha, který prchal ze Želivského kláštera.“

2001 popsán  s kresbou v publikaci "Příběh kapliček": „Na území okresu Benešov se nachází celkem 9 smírčích křížů. Především je to křížový kámen u Kačerova, který náleží k nejstarším a nejlépe zachovaným v rámci České republiky. (...) Příkladem z Podblanicka je zatím nedatovaný křížový kámen u Kačerova.“ 

2025 listopad vloženo na tuto mapu, Marie a Michal Streubelovi.

Poznámky:
1/ Pamětní kniha fary Keblovské. https://keblov.webnode.cz/historie/kniha-farni/
2/ TOULA, Antonín. Památné kříže u nás. In: Křivsoudovský zpravodaj. únor 2023, s. 1 a 3.
3/ Kříže tak řečené cyrillometodějské. In: Český lid. 1897, VI(), s. 213. Dostupné také z:                https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:afa8d10f-4611-11e1-1431-001143e3f55c
4/ Osobní rozhovor s Antonínem Toulou 24. 11. 2023.
5/ KULÍK, Jan. Postřehy z Dolnokralovicka. In: Dědictví Koruny české 1995, č. 3-4, s. 14-15.

Pověst o dvou/třech zabitých farářích/kaplanech

V Keblově se do současné doby zachovala ke kříži tato pověst: „Staří pamětníci vyprávěli o dávné minulosti, době předhusitské, že na útěku byly ubiti tři knězové keblovští, což loženo jest památníky dnes ještě jsoucími a neb nedávno co paměť sahá zaniklými. Při bývalé cestě z Keblova do Kačerova, u potoka na louce časově vzdělávané jako pole, stojí kamenný obelisk tvaru zploštělého, na obou stranách jest vytesán velký kříž. Dle pověsti je tento památník upomínkou na jednoho ubitého ?kalového faráře z Keblova. Přes pět set roků stojí památník tento na místě a lid znalý, proč památník tento jest, vypráví událost tuto pokolením mladých a z generace přenášená pověst na generaci je zachována dodnes u zdejšího lidu. Při cestě z Keblova do Sedmipan stával do nedávna dřevěný sloupek se soškou svatého (Jana?), jež po staletí byl udržován místními občany a označován za místo ubití druhého keblovského faráře. Sloupek tento stával na pravé straně cesty do Sedmipan něco výše než nový hřbitov proti poli Vítovému čp. 33 č. parcely 901-902. Při stavbě silnice k Sedmipanům r. 1926 zanikl a nebyl už obnoven. Sporné jest místo ubití faráře třetího, dle jedněch to jest fara a dle jiných kaplička na kopci na rozhraní katastrů  Keblova a Sedmipan a též na rozhraní toho času okresů Vlašim a Dol. Kralovice. Nejspíše však místo toto jest památníkem ubití třetího faráře.“ 

Pověst odpovídá historické skutečnosti v tom smyslu, že před příchodem husitů měla keblovská fara kromě faráře dva kaplany: „Kostel Keblovský náležel té doby do obvodu děkanátu Štěpánovského. Kostel míval tehdy mimo faráře dva kaplany čili oltářníky, založené od vladyk z Keblovce a z Vesce, které ale dlouhého trvání neměly. Při vypuknutí rozbrojů husitských dostalo se zboží arcibiskupské v této krajině, totiž Křivsoudovské a Štěpánovské a s tím i Keblov rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy. (...) Fara hned současně s kostelem zřízená a hojně nadaná mívala od dávných časů faráře od biskupů i arcibiskupů Pražských sem dosazované. Od roku asi 1420 do 1624 dosazováni ke kostelu od patronů zpředu uvedených farářové podobojí.“ 

Pověst o zabitém mnichovi ze Želivského kláštera

Zmínku o existenci této pověsti bez dalších podrobností uvádí Zdeněk Procházka v popisu pro SPPVK při Muzeu Aš. V publikaci "Příběh kapliček" se píše: „Jedná se o kamennou stélu 135x75x40 cm s reliéfně tesaným masivním křížem, k níž se pojí tři legendy. Podle jedné z nich byl objekt postaven na místě k usmrcení mnicha, prchajícího za husitských válek ze Želivského kláštera.“

Pověst o zabitém husitském knězi

Tato verze pověsti se objevuje v časopise Pod Blaníkem v roce 2000: „Dvě pověsti o tomto kříži nám vypsala žákyně 9. třídy Základní školy v Dolních Královicích Miloslava Dorážková: (...) Druhá pověst vypráví, že u bývalého Leského mlýna na břehu Čechtického potoka je křížový ká­men označující místo, kde byl při útěku z Keblova zabit husitský kněz. Vrahové byli chyceni a museli zde postavit tento kámen.“

Kříže tak řečené cyrillometodějské. In: Český lid. 1897, VI(), s. 213. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:afa8d10f-4611-11e1-1431-001143e3f55c

KULÍK, Jan. Postřehy z Dolnokralovicka. In: Dědictví Koruny české 1995, č. 3-4, s. 14-15.

Močál ukrývá stopu po náboženské vraždě. In: Právo, 2001, roč. 11, č. 186, s. 15.

NODL, Martin (ed.). Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0.

NUSEK, Jindřich a SVOBODA, Jan. Příběh kapliček: drobné sakrální objekty na Podblanicku. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 02/09 základní organizace, 2001. ISBN 80-86452-06-9.

Kamenné kříže Čech a Moravy. 2., dopl. vyd. Ilustroval Tomáš KAREL, ilustroval Zdeněk PROCHÁZKA. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-370-0.

Pamětní kniha fary Keblovské. https://keblov.webnode.cz/historie/kniha-farni/

PLEVA, František. Toulky Vrchovinou: stručná historie měst, obcí a významných míst Vrchoviny. 2., rozš. a upr. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2007. ISBN 978-80-86559-65-0.

SVOBODA, Jan. Křížový kámen u Kačerova. In: Pod Blaníkem, 2000, roč. 4 (26), č. 3, s. 25. http://www.tkv.cz/pdf/periodika/podblanikem/26/03/25.pdf

TOULA, Antonín. Památné kříže u nás. In: Křivsoudovský zpravodaj. únor 2023, s. 1 a 3.
https://www.mestys-krivsoudov.cz/modules/file_storage/download.php?file=424badb3%7C8&inline=1

TOULA, Antonín. Křížové kameny v Křivsoudově a Čechticích. In: Pod Blaníkem, roč. VIII, č. 2, s. 10 - 11. http://www.tkv.cz/pdf/periodika/podblanikem/30/02/10_11.pdf

SPVKK Aš: http://www.smircikrize.euweb.cz/CR/Benesov/Kacerov.html