Česká Lípa 0592
Poloha
Souřadnice 50,6856267 | 14,5341003
Viditelnost Veřejné
| Identifikátor | 0592 |
|---|---|
| Typ | Křížový kámen |
| Stav | Existující |
| Rozměry | Výška 103 cm, šířka 37 cm, tloušťka 30 cm |
| Region (okres) | Česká Lípa (Česká republika>Liberecký kraj>Česká Lípa) |
| Datace | |
| Rok nálezu, okolnosti | |
| Evidence NPÚ | |
| Popis objektu | Původně snad kamenný kříž,časem přetvořený do dnešní podoby. Na čelní straně kamene jsou rytiny kříže a dvou zkřížených úseček, dle lidové tradice označováno jako křížení pušky a šavle.Nad křížem je ještě malý řecký křížek. Z druhé strany je vysekán latinský kříž. |
| Historie objektu | Původně stával v úvoze nedaleko poplužního dvora Stranné, na místě, kde odbočuje cesta Bliževedly - Litice do Stvolínek. Dnes je umístěn na nádvoří augustiniánského kláštera v České Lípě. Dříve nazývaný „Švédský kámen“ „U mrtvého kapitána“ „Kapitánův kříž.“ |
| Lidová etymologie | Podle pana Franze Nitscheho, učitele z Littnitzu lidová pověst: „Vyděšení lidé neradi chodí kolem Švédského kamene večer a v noci. Když se dívky a ženy vracejí domů z bleiswedelského (blíževedelského )plesu, vyhýbají se mu, protože to není dobré místo. Muž z Littnitzu (LITICE), který byl obvykle posílán jako posel do Bleiswedelu (Blíževedel), když byla ve vesnici potřeba porodní bába, prošel kolem něj a vracel se s porodní bábou po stejné cestě zpět . Porodní bába se mrtvého kapitána bála a zeptala se svého společníka, jestli je tam někdo opravdu pohřben. Ale když dorazili k té strašidelné prohlubni, žena se najednou tiše zeptala: ‚Vidíš ho?‘ ‚Koho tedy?‘ zeptal se muž. ‚Ducha!‘“ „Tam, tam!“ ukázala na něj vyděšená žena. A teď skutečně spatřil postavu podobnou člověku, která vypadala, jako by byla zabalená v bílé látce. Muž chtěl na zjevení zaútočit holí. Ale vyděšená žena ho zadržela. A s tím zjevení zmizelo. |
| Prameny a literatura | https://smircikrize.euweb.cz/CR/Ceska_Lipa/Ceska_Lipa.html KAMENNÉ KŘÍŽE ČECH A MORAVY,vydavatel ARGO Praha, vydání druhé z roku 2001, str.70 Literatura: Dreyhausen – 249 , Viz: Kern, Legendy regionu Leitmeritz. Reichenberg 1922, s. 24. |