Ondřejov 1845

Křížový kámen z červeného pískovce, nahoře půlkruhovitě zakončený, na obou stranách pozitivní reliéf kříže, orámovaný pozitivním reliéfem. Stojí na okraji obce, asi 15 metrů od původního umístění.

1999 zmiňován na úřední desce obecního úřadu pod číslem 12 jako jedno z památných míst Ondřejova a okolí. Je zde uvedena i pověst ke kameni: „Smírčí kámen“ - prostý pískovcový pomníček dle ústního podání na místě, kde se pobili dva žebráci o vyžebraný chléb.“ 

Téhož roku evidován SPVKK - F. Trojánek.

Pověst o žebrácích

Zabili se zde dva žebráci ve rvačce o chléb. - Místně rozšířená pověst.

Pověst o děvečce

Zabila se zde děvečka kvůli nešťastnému manželství s mlynářem: „V Ondřejově žila pohledná chudá děvečka. Měl na ni zálusk mlynář, který byl zřejmě z Poddubí, protože v Ondřejově v té době žádný mlýn nestál. Mlynář byl bohatý a děvečka chudá, ale mlynář se jí vůbec nelíbil. Jenže, jak už to bývá, nakonec vše domluvili pantátové a byla svatba. Děvečka vydržela s mlynářem rok. Tuze se trápila a po roce se raději oběsila v místech, kde byl poté vztyčen tento smírčí kamenný kříž.“ 
Tato pověst se objevuje na internetu, ale v místě není známa. Je zřejmě ohlasem tragické události, která se udála v Ondřejově v roce 1814. Tehdy se na půdě domu čp. 44 oběsila 19letá Marie Chytráčková. Z matričních knih vyplývá, že Marie byla dcerou Jana Janouška, mlynáře z Hvězdonic. V roce 1810 se jako 15letá vdala za 22letého Františka Chytráčka, měšťana z Ondřejova. O čtyři roky později sama ukončila svůj život - údajně proto, že jí její otec nevyplatil celé věno. Podle matričního zápisu byla pak na základě hrdelního práva zahrabána bez rakve do příkopu na místě, kde stála dříve šibenice: „2. května 1814 zemřela, 7. května 1814 byla pochována, Ondřejov čp. 44, Marie Chytráček roz(ená) Janoušek z Hvězdonic, 18 let, na půdě se oběsila. Dle hrdelního práva a sice paragraf 92 bez truhly (rakve) na místo bejvalé spravedlnosti do příkopu zahrabána jest.“ (Šibenice v Ondřejově skutečně stála, na dnešním Březském vrchu - což je více než kilometr od křížového kamene.)

Informace z historie obce a matriční záznamy dohledal Jan Psota.

BROUSIL, Robert. Ondřejov v Posázaví: Dějiny městečka a okolí: Hvězdárna, Hrad Dubá a Zlenice, Kostelní Střimelice, Hradec a Hačky, Hradové Střimelice, Zvánovice a j. [Ondřejov]: nákladem vlastním, 1936. „Pamětní kniha farní I. uvádí některé příhody a události v Ondřejově po r. 1800 více méně zajímavé. Psána je nečitelně. Uvedu jen některé věci, které jsem rozluštil. Roku 1814 oběsila se ve stodole 18letá měšťanka zdejší, ježto jí otec, mlynář z Hvězdonic, nevyplatil celého věna. Kriminální soud pražský  nařídil, aby ji pohodný v noci bez rakve zahrabal na Šibeničkách. Je to snad poslední pohřeb na tomto místě.“ 

Matriční zápis úmrtí Marie Chytráčkové (roz. Janouškové), Matrika Ondřejov 10 Z 1785 1829 strana 66. https://ebadatelna.soapraha.cz/d/10535/35#

KOZÁKOVÁ, Jarka. Víme, kde žijeme? IN: Ozvěny Ondřejova, Třemblat a Turkovic. Prosinec 2011, č. 5, s. 7.

DAŇHEL, Petr. Smírčí kříž/křížový kámen Ondřejov. https://smirci-a-jine-kameny.webnode.cz/moje-prace/

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Praha_vychod/Ondrejov.html