Krakovec (část obce Laškov) 0501

V dnešní době již velice zničený nízký kamenný kříž stojící při kapličce P. Marie bolestné. Kříž býval natřen bílou silniční značkovací barvou. Již v roce 1880, kdy jej popisoval Jan Havelka, byla vrchní část kříže i ramena uraženy. Fr. Přikryl (1907) uvádí, že mu od místních, právě pracujících na poli, bylo sděleno „…že prý děvčata na něm písťovaly prádlo a tak vrch odpadl i s rameny“. 

Vedle kříže se nachází třístranná boží muka a kaple Panny Marie bolestné (obojí též pod památkovou ochranou).

V dnešní době již velice zničený nízký kamenný kříž ze slepence stojící při kapličce P. Marie bolestné. 

Již v roce 1880, kdy jej popisoval Jan Havelka, byla vrchní část kříže i ramena uraženy: "Podobný žlábek prohlubený nachází se také na zbylé spodní částce (hořejší jest uražena i s vodorovnýma ramenoma) kříže cyrillo-methodějského, který stojí v Krakovci u Náměště, a sice již mimo dědinu u boží muky na cestě k Laškovu. Kříž tento velice zarostlý jest lišejníky a mechem. Soudíme-li podle zbylého zlomku, i tohoto kříže výška páčila se na jeden metr."

Jan Havelka kříž řadil k památkám po věrozvěstech. Tuto ideu, alespoň v počátcích, přejímal i jeho žák Vítězslav Houdek. V rámci článku „Z pravěku Olomucka“ otištěném v Časopise Muzejního spolku olomuckého (1884) "...jsouť podnes, pokud známo, v Náměšti, u Krakovce (směrem k Laškovu) a v Jaroměřicích tak zvané Cyrillomethodějské kříže, o nichž všude stejná zachovala se tradice, že totiž na těch místech sv. věrověstci lidu kázali."

O kříž v Krakovci se zajímal též vlastivědný badatel a tehdejší farář v Týně nad Bečvou František Přikryl. Bedřich Weiner, farář v Laškově, mu 10.12.1905 zaslal obsáhlý dopis, kde podrobně popisuje kapli sv. Antonína Paduánského na hoře Světina (pozn. v té době již ve velmi žalostném stavu). Co se týče kříže předkládá své přesvědčení, že Světina hora souvisí s cyrilometodějskou dobou jako např. Osvětimany a j., čemuž nasvědčuje i zbytek cyrilometodějského kříže při obci Krakovec. Fr. Přikryl navštívil Krakovec patrně v pátek 28. července 1906 ráno. Pořídil fotografii kapličky a vedle ní se nacházejícího kříže. S ohledem na vzdálenost pořizované fotografie ovšem vzezření kříže na snímku prakticky zaniká. Místní lidé vypravovali Přikrylovi, jak došlo k poškození kříže: "U Krakovce konali před dědinou sv. misie, tak mě vypravovali lidé na poli pracující a na tom místě stojí pahýl nízkého kříže kamenného. Že prý děvčata na něm písťovaly prádlo a tak vrch odpadl i s rameny." Kromě své knihy vydané roku 1907 zmiňuje Přikryl kříž i v Záhorské kronice (1908).

Karel Slavíček v rámci "Historie o kapli sv. Antonína u Krakovče" (1923) připomíná i zdejší nízký kamenný kříž: "Apoštolé Cyril a Methoděj vysílali do jednotlivých krajů své učedníky, zvláště tam, kde byli usazení v tvrzích zemané; sami pak, zvláště Methoděj, dokonával započaté dílo, pokřtěním nových křesťanů a posvěcením kaplí, tehdáž ze dřeva stavěných. Místa ta označovali zemané křížem, z hruba vytesaným z kamene a říkáme jim kříže cyrilomethodějské. Takových křížů bylo po vlasti naší mnoho, leč změnou poměrů a i nešetrnosti bývaly odnášeny na různé potřeby. Některé se i ještě dnes zachovaly, jeden je také při cestě z Olomouce do Slavonína. U boží muky v obci Krakovci, směrem od Laškova, je rovněž zříti takový kříž, ovšem zubem času již valně zničený."

Zajímavé je, že do Obecní kroniky Krakovce (1926-1963), kterou psal patrně od roku 1926 Josef Trnka ml., se kříž nedostal. Kronikář pouze píše o kapli sv. Antonína: "Ježto ze zachovalých Cyrilometodějských křížů v kraji Olomouckém (U Choliny a j.) je zřejmo, že naši věrozvěstové až do těchto končin hlásání nové víry zanesli, není vyloučeno, že zavítali i do míst, kde naše vesnička stojí, a kde jak jméno kopce „Světina“ svědčí, bylo jistě pohanské obětiště, aby tu přímo v sídle pohanské bohoslužby křesťanskou víru hlásali."

V roce 1961 došel na tehdejší MNV soupis památek předběžně zařazených v rámci návrhu na prohlášení kulturní památkou. Je zde vypsáno 10 památek, ale smírčí kříž mezi nimi nefiguruje. V rámci dalšího soupisu o rok později, ke kterému pro Krajské památkové středisko Brno pracovnící MNV v Krakovci doplňovali majitele a místo umístění, je již smírčí kříž uveden.

Cyrilometodějskou tradici připomíná ještě v 70. letech František Müller, když ke kříži píše: "Jako památku u Krakovce uvádím tzv. cyrilometodějský kříž. Je starý několik století. Kámen je již hodně zvětralý, asi 70 cm vysoký. Jsou na něm patrny stopy po opracování a po hlubokém reliéfů. Staří občané krakovští praví, že před půl stoletím byl větší a že „zarůstá“ do země. Kříž je připomínka na působení slovanských misionářů Cyrila a Metoděje v tomto kraji. Šla tudy stará obchodní cesta, tzv. Cesta Hvozdecká. Vedla z Olomouce přes Náměšť, Krakovec, Konici, Úsobrno do Čech."

Od roku 1973 je kříž zapsán v celostátním seznamu kulturních památek: rejst. č. ÚSKP 34908/7-5604 - smírčí kříž.

Kamenný kříž byl zanesen do databáze kamenných křížů v Aši na základě sdělení akad. sochaře Vladimíra Preclíka z 23.5.1988. Ke kříži p. Preclík v rámci popisu uvedl: „Velmi devastovaný kamenný kříž dnes obílený silným nánosem, poškozen za války.“ Svoji návštěvu Krakovce a hledání křížového kamene poté popsal v knize „Kameny pokání“ (1992), kapitola s názvem „Neděle v Čechách pod Kosířem“.

"Smírčí" či "cyrilometodějský" kříž byl letmými zmínkami připomínán i později, ale nejsou to zmínky ničím podstatné.

Kříž, snad jen ještě více poškozen než byl za prvních badatelů, zde u Krakovce stojí i dnes.

Cyrilometodějský kříž.

Tradici o památce na věrozvěsty připomínají prakticky všichni badatelé popisující, nebo zmiňující, toto torzo kříže. Žádná jiná pověst se k němu neváže.

Karel Konečný v rámci článku "Církevní památky v Krakovci" (1994) zmiňuje tři památky na okraji vsi a též onu tradici: "Před vesnicí při silnici do Laškova upoutá pozornost skupinka tří církevních památek: - Cyrilometodějský kříž je nahrubo otesaný kámen tvaru křesťanského kříže. O jeho starobylosti svědčí patina stářím zvětralého materiálu. Způsob opracování napovídá, že jde o kamenické práce z nejranějšího středověku. Zobrazený symbol křesťanství, který mohl být u nás znám až v 9. století, tedy po příchodu sv. Cyrila a Metotěje, a skutečnost, že tyto kamenné symboly se nejvíce vyskytují na Moravě, nasvědčuje cyrilometodějskému původu památek. Myšlenku, že jde o dávné památky na slovanskou křesťanskou misi sv. Cyrila a Metoděje, podpořil profesor olomouckého Slovanského gymnázia Jan Havelka /1839-1886/ a vlastenecký kněz, olomoucký kanovník a poslanec P. Ignác Wurm /1825-1911/. Také místní tradice vypráví, že se tudy ubírali moravští věrozvěstové, kteří s oblibou kázávali poblíž pohanských svatyň, neboť se tam shromažďovalo nejvíce lidu. V Krakovci to prý byla svatyně boha slunce Kraka, která stála na blízském návrší. Solunští bratři pohanskou svatyni posvětili a návrší dostalo nový název Světina /Svěntina/. Tento název souvisí s cyrilometodějskou lokalitou Osvětimany u Kyjova. Cyrilometodějské kříže najdeme i v blízském okolí: Vilémově, Bílsku, Seničce, Senici na Hané, Cholině, ve Vojnicích, kde je zazděný v průčelí kaple,Topolanech a jinde. - Boží muka s půdorysem ve tvaru rovnostranného trojúhelníku je památka stará nejméně 200 let. Počátkem roku 1994 byla opravena. - Nejmladší z této skupiny církevních památek je kaplička zasvěcená P. Marii. Bylo postavena roku 1903 nákladem manželů Václava a Františky Smitalových z Krakovce. Také na kapličce byla počátkem roku 1994 provedena celková oprava."

V jiném článku, z roku 1996, píše: "Hora Světina, která se zvedá příkře z údolí u soutoku Pilavky a Šumice jihozápadně od vesnice Krakovec, je opředená řadou bájí a pověstí. Podle nich bývalo na hoře Světině pohanské obětiště, které bylo vidět ze všech světových stran a kde se v určitý čas shromažďovalo velké množství lidu z celého okolí. V pozdější době zde prý stávala pohanská svatyně, kterou posvětili na křesťanský kostel moravští věrozvěsti sv. Cyril a Matoděj při své misijní cestě v letech 863-867. Kopec pak dostal nový název hora Světina. Věrozvěstové prý s oblibou kázávali poblíž pohanských svatyň, protože se tam shromažďovalo nejvíce lidí. V Krakovci nám toto místo dodnes připomíná cyrilometodějský kříž u kapličky Panny Marie před vesnicí při silnici do Laškova."

Sborník Velehradský 1880 - J. Havelka - O některých památkách cyrillo-methodějských, str. 223

Časopis Muzejního spolku olomuckého, č. 2, duben 1884, str. 56 - kříž zmiňuje V. Houdek v rámci článku „Z pravěku Olomucka“

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 10: inv. č. 807 - II. Sever Moravy - Pahýl kříže při kapli u Krakovce: Dopisy faráře Bedřicha Weinera z Laškova: 10.12.1905 a 21.12.1905 

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 20: inv. č. 1472 - Zeměpisné poznámky z cest po severní Moravě, 1905-1906

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 24: inv. č. 840 - 3. 3 Konvolut III. - Poznámky ze zápisníků: 1905-1906

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 11: inv. č. 1014 - Fotografie a vyobrazení ke knize Sv. Cyril a Metod v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku: I. Sever Moravy: II.) Slatinice, Krakovec, sv. Antonín u Krakovce, Svatá Voda u Cakova

Historický archiv Vlastivědného muzea v Olomouci: Fond Přikryl František: Karton 22: inv. č. 1597 - Album 1, str. 12 (Tab. IX.): č. 47. Kříž u kaple v Krakovci u Olomouce - viz též fotografie v knize z roku 1907

František Přikryl: Ss. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl druhý, 1907, str. 31-33, obr. 13 - str. 34

Záhorská kronika, roč. IV., č. 1, leden 1908 - píše Fr. Přikryl: v povídce „Sirotek“ popisuje i kříž u kaple v Krakovci, str. 5

Karel Slavíček: Historie o kapli sv. Antonína u Krakovče, 1923, str. 14

Státní okresní archiv Prostějov. Název fondu: Místní národní výbor Krakovec. NAD 292. Značka: MNV Krakovec - inv. č. 62, Obecní kronika (1926-1963), str. 7-8 

František Přikryl: Památky sv. Cyrila a Metoda, 1933, str. 30

Státní okresní archiv Prostějov. Název fondu: Místní národní výbor Krakovec. NAD 292. Značka: MNV Krakovec - karton 2, inv. č. 23 - Památková péče

František Müller (1910-1985): Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny v dějinách a pověstech. I. část - Konicko a Bouzovsko, 1976 (reprint v roce 2004 v souhrnném díle: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny v dějinách a pověstech. Konicko a Bouzovsko. Plumlovsko, Drahansko a Vyškovsko)

archiv SPVKK v Aši

Vladimír Preclík: Kameny pokání, 1992, str. 38-43: Neděle v Čechách pod Kosířem 

Náměšť na Hané a okolí, č. 4, listopad 1993 - z článku: Iva Řípová: Stručně o Laškově a okolí

Náměšť na Hané a okolí, č. 5, listopad 1994 - z článku: Karel Konečný: Církevní památky v Krakovci, str. 33

Hanácké noviny, roč. 7, č. 20. Na neděli, vydání sobota 25. května 1996, str. 10, z článku „Poutní kaple svatého Antoníčka v Krakovci“, napsal Karel Konečný

Autorský kolektiv (editor: Iva Orálková): Soupis nemovitých kulturních památek okresu Prostějov, 2012

https://smircikrize.euweb.cz/CR/Prostejov/Krakovec.html

vložil: Oldřich Dvořák (2026)