Lažany 0362

Při okraji lesa Kuchyňka, nedaleko silnice z Lažan k Újezdu u Černé Hory.

Poměrně tenká, původně obdélníková mramorová deska (dnes nahoře vlivem mechan. poškození a eroze zaoblená), s vystupujícím reliéfem latinského kříže (78 x 64 cm, šířka ramen cca 10 cm). Pod pravým (pohledově) ramenem kříže šikmý reliéf hole - zřejmě vražedného nástroje. Nápis je psán pozdně gotickou frakturou přes celou plochu líce, včetně samotného kříže. 

(T)uto gest zabit (Ja)/kub z augezda syn/waclawa dwora/ka z milonicz den/swate Sstiepana ge/hozto Dussi pan/buh rac milostiw/byti

Postaven byl zřejmě v roce 1577 na základě smírčí smlouvy dochované v purkrechtních registrech městečka Černá Hora. Originál této smlouvy objevil v archívu na černohorském zámku učitel a význačný vlastivědný badatel Hugo Václav Sáňka.

Podle zápisu smlouvy zabil na svatého Štěpána, tedy 26.12.1566 Matoušek Štědroň z Újezda holí Jakuba Dvořáka z Milonic. Otec zabitého a pozůstalá vdova Anna Štědroně zažalovali. Po zásahu purkmistra, který se za vraha zaručil, to celé skončilo smírčí smlouvou ze dne 7.11.1567 pod pokutou 50 grošů, že "smír bude nadosmrti dodržen". O postavení kamene se nepíše nic, nicméně shoda popsaného případu s nápisem na kameni je jednoznačná. 

Koncem 19.století popisuje Alois Franz kámen jako silně nakloněný (zdůvodnil to hromaděním sněhu ve svahu za kamenem a následným tlakem, který kámen nahýbá směrem vpřed). Roku 1972 kameni dokonce hrozil zánik - při lesní těžbě byl už tak labilní objekt vyvrácen. O rok později byl vsazen do betonového základu (s datací opravy).

• Alois Franz: Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren, Wien, 1899, č. 100: "Steht an der Lisiere des Waldes "Kuchynka" am Wege von Lažan nach Ujezd. Hoch 0,84 breit 0,70 dick 0,10; O.
  .... (na miste t) oto gest zabit (ja)kub z augezda sy(n) waclawa Dworaka z milonicz Den swate sstiepana gehožto Dussi pan buh rac milostiw.
  Marmor, stark, bei 45° vornübergeneigt. Bezüglich der aus später Zeit herrührenden Inschrift besitz Herr Oberlehrer Sánka ein Original-Document, nach welchem der Todtschlag nach einem Herbergstreite 1567 begangen Wurde."
  Ohledně náklonu kamenů vlivem povětrnosti dokládá Franz svou teorii právě na příkladu Lažan: "Dass es wirklich dem so sei, beweist der Kreuzsteine Fig. 100, weil dessen ziemlich stark vertieft eingegrabene Inschrift im obern Theile schon total verwittert ist, gegen unten zu aber immer zusehends beffer conservirt ist und die Buchstaben der letzten Zeilen so vorzüglich, scharf und rein erhalten sind, als ob sie eben erst eingemeißelt worden wären, woraus zweifellos hervorgeht, dass dieser alte marmorene Kreuzstein im Jahre 1567, in welchem die besagte Inschrift an ihm angebracht worden ist, sei es nun, dass er Schon damals an der Lisiere der Kuchinka gestandenoder erst von anderwärst hieher übersetzt worden ist, unbedingt vertical gestanden sein muß (da ja sonst die letzen Zeilen der Inschrift nicht hätten eingemeisselt werden können) und sich erst später vornüber geneigt haben kann."
• Rostislav Vermouzek: Poznámky k Trstenické stezce; in Vlastivědný věstník moravský, roč. 23 (1971), č. 2, str. 167 - 178
• Eva Nečasová: Křížové kameny Blanenska, VM Blansko, 2014, č. 70
• Pavel Izdný: Křížové kameny okresů Blansko, Svitavy a Chrudim; revizní soupis, samizdat, 2023
• Jaroslav Sadílek: Újezd u Černé Hory - historie a vývoj osídlení obce, 2018
• Purkrechtní registra městyse Černá Hora, SOA Blansko, B27, inv.č. 18 a 19; foliant 8 (zápis 147 a 147, strany žalobní a "odporní" s ručiteli), foliant 9-10 (zápis 149, Dohoda mezi Václavem Dvořákem z Milonic a Matouškem Štědroněm z Újezda).
• Dominika Packová: Purkrechtní registra obce Černé Hory 1540 - 1721, diplom.práce FF MU Brno, 2020 (dostupné na theses.cz)